Brilliantovaja ruka
The Diamond Arm
Obsahy(1)
Pestrá hra zámien, prekážok a omylov s hlavným hrdinom, nenápadným úradníkom na dovolenkovej plavbe po mori, kde sa stane stredobodom pozornosti bandy pašerákov, ale aj milície. Semjon Gorbunkov je nenápadný úradníček a vzorný otec rodiny. Jeho život sa nečakane zmení, keď jedného dňa nastúpi na výletnú loď do Orientu. Zhodou okolností sa zapletie do akcie jednej zločineckej bandy, ktorá ho omylom považuje za svojho člena a do sadrového obväzu ľavej ruky mu ukryje sadu briliantov. Kým sa všetko urovná, príde v tejto excentrickej veselohre s kriminálnou zápletkou k množstvu chýb a omylov. Režisér Leonid Gajdaj ju poňal s veľkou komediálnou nápaditosťou a zmyslom pre paródiu. Oporou mu boli všetci hereckí predstavitelia, predovšetkým Jurij Nikulin v hlavnej úlohe. V ankete o najlepšiu ruskú komédiu storočia (1995) získala Briliantová ruka na základe hlasovania televíznych divákov prvé miesto. (RTVS)
(viac)Recenzie (40)
Film jsem viděl jako dítě a velmi se mi líbil skeč s torpédem pod hladinou a plavek zbaveným potápěčem, mafiánem. Pustil jsem si ho ze zvědavosti, plný skepticismu, jaká že to bude ale blbost. No ale je to velmi slušná komedie ala France s komunistickými hláškami. "Možná, že v Londýně je pes přítel člověka, ale u nás soudruhu je přítel člověka domovní správa!". "Jezdí taxíkem pro chleba, to není náš člověk a nežije z jednoho platu!". "Buď tě zabiju, nebo budeš žít z jednoho platu". Nejvíc mě ale pobavil dialog: "Až budete u nás na Sibiři....". Suma sumárum stupidní, zábavný a velmi odvážný film. ()
1/10 Úřednícký "podpantofel" je shodou nešťastných náhod v průběhu dovolenkové návštěvy orientálních krajů proti své vůli zatažen do podniku zlotřilých pašeráků zlata a diamantů. Do sádry kolem jeho zhmožděné ruky je uschováno velké množství cenností, které chce banda po jejich převezení do Sovětského svazu získat zpět. Protože hlavní hrdina je moula (ostatně jako téměř všichni, co se objeví před kamerou - včetně milicionářů a padouchů) otevírá se celá plejáda plánů a situací, které by některé z diváků snad mohly pobízet do smíchu, což mně ve většině případů obcházelo - i když našlo se pár momentů - titulkování herců: hrají, dále, hrají, také hrají, v neposlední řadě - mezititulky: konec prvního dílu, československá tatra 603 jako exotické orientální auto, chůze po vodě. Hlášky: Viděl jsi Lorenovou? Pil jsi Colu? Jak chutná? Možná tento druh prvoplánového humoru oslovil italské tvůrce a byl předobrazem Fantozziho - mě to nesedlo. Když někde stačí k výbuchu smíchu pitvořící se obličej hlavního hrdiny, strejda nikdy nesundávající rádiovku nebo kopnutí do nejchoulostivějších mužských partií...to že vyhrálo na konci 90. let titul nejlepší ruské komedie století? Mám strach vidět ty méně úspěšné - tady byla aspoň polonahá slečna ()
Gajdajův dvorní skladatel Zacepin odvedl dobrou práci. Český dabing je také velmi dobrý. Tím bychom měli shrnuta veškerá pozitiva. Gajdaj jako obvykle velice tlačí na pilu a snaží se dělat humor za každou cenu, i kdyby z toho mělo mít publikum depresi. Většina filmu je obdobně křečovitá jako kousky bratří Marxů. ()
Námět vypůjčený zřejmě z francouzsko-italské komedie Smolař z roku 1965. Zábavné momenty, ale film ztrácí na tempu, jsou tam slabší místa. Přesto zábavná parodie. Pobavila mě babka v modrém šátku ala Milada Ježková i drobné vtípky, které lze vnímat jako kritiku systému. Je vidět, že uvolnění neminulo v 60. letech ani naše východní sousedy. ()
Jeden z vůbec nejpopulárnějších sovětských filmů, který jen v kinech Sovětského svazu vidělo více než 70 milionů diváků. Když se podíváte na Wikipedii najdete zde spoustu zlidovělých hlášek, interpretaci protisovětských poselství filmu a písní (výborná Песня про зайцев). Podobné popularitě se v Rusku těší i novější film Джентльмены удачи, který má i podobnou zápletku a bohužel i podobně ztrácí na zážitku, pokud nerozumíte rusky a jste odkázani jen na titulky. Myslím, že Бриллиантовая рука je ještě víc závislá na kontextu doby, spousta vtipů vychází z cesty do zahraničí a dobové sovětské reality (alkoholismus, vtip s Kolymou, „naši lidé nejezdí do pekárny taxíkem“, „domovní důvěrník, nejlepší přítel člověka“ a další), které nám už dnes tolik neříkají. ()
Zaujímavosti (2)
- Film byl dabován po vpádu spřátelených vojsk v roce 1968. Na základě rozhodnutí FITESu odmítali herci jako protest dabovat sovětské filmy. Hlavní role mluvili „stávkokazové“. Dříve představitelé středních rolí přešli v tomto období na hlavní role, herci malých přešli na střední role. Mezi dabéry se začali objevovat herci mimopražských divadel a dokonce dabovali i technici barrandovského dabingu. (sator)
Reklama