Nežné vlny

Kousek pro nenáročného diváka, který se chce nechat vést jednoduchým nekomplikovaným příběhem a přitom nepotřebuje zapojit ani kousek šedé kůry mozkové. Po shlédnutí pak ani dost dobře nevíte, jestli jste nějakou část úplně neprospali, ale ani to nijak nevadí, protože přijít není o co. Ale je to takové milé prosté, a to prostě někdy postačí. Druhé shlédnutí je však vyloučeno. (17.08.2014)

Nejzásadnější okamžiky listopadu 1989 podle Jiřího Vejdělka: Sametová revoluce a jeho první zásun, jehož realizace měla přímý vliv na samotný začátek revoluce a to si ještě neodpustil přivlastnit přeplavání kanálu La Manche. Ten chlap má ego hodně vysoko, ale řemeslo zvládá slušně a v době, když je Hřebejk mrtvý, Menzel sice živý, ale karikaturou sebe sama, Renč vyčpělý a Svěrákovi se už nechce, jsou právě jeho filmy lokálním nadstandardem. (17.10.2015)

Další neuvěřitelná česká blbost, ve které jsem našel jediná světlá místečka v účasti Táně Pahofové a Vica Karekes, které jsou opravdu číče. Druhá jmenovaná není téměř k vidění, ale první jmenovaná je dokonce výborná herečka, takže to nebude odpad. Jinak není o co stát. Příběh je absolutně o ničem. Jeden hrozně nesympatický kokot vypráví o svém životě, který se naštěstí odehrává v zajímavé době, takže se snímek dá dokoukat. Hlavní hrdina mi neuvěřitelně vadil, a to naprosto ve všech věkových provedeních. Zasmál jsem se všeho všudy jednou, takže to byla opět česká komedie jako prase. Hrozně mě obtěžoval láskyplný soundtrack, který tento nesmysl takřka po celou stopáž provázel. Zkurvení sametové revoluce byl naprostý vrchol debilismu. Pokud hledáte komedii, tak od tohohle dejte ruce daleko pryč. (14.07.2014)

Milý, skoro až poetický film, který působí opravdu něžně. Vejdělkovy filmy vyhledávám ráda, i když mi v nich vadí twisty ve stylu smrti jedné z hlavních postav. Zde se tohoto "neduhu" Vejdělek konečně vyvaroval a věřím, že se opět dočká vysoké návštěvnosti v kinech. Cejnar sice příliš sympatický nebyl, ale jeho nedostatky se ztrácí díky skvělému Čermákovi, Hartlovi a samozřejmě Dykovi, který pro film také nazpíval nádhernou úvodní píseň. Některé české komedie ještě naštěstí úroveň neztratily. (09.01.2014)

Začíná to zajímavě, nenudí to a Jiří Vejdělek dokazuje, že když se čerpá z vlastních zkušeností, námět za to obvykle stojí. Něžné vlny se odehrávají v několika časových rovinách, přičemž ta první je kratší a vtipnější. Jakmile na scénu přijde 18letý Vojta, film ztrácí tempo a závěr už spíše působí trapně než, že by nějak smysluplně měnil historii (scéna na náměstí 89´). Obsazení je sympatické (pokud se povznesete nad tím, že se mezi seriály a filmy mění stále ti samí herci) a největší plus druhé části je jednoznačně Vojta Dick (ačkoli nemusim zpěváky, co se míchaj do herectví) a sexy Lucie Šteflová, která ještě má co předvést do budoucna. PS : Rrrrr...60% (19.08.2014)