Hatufim

Na začátek bych chtěl podotknout, že Homeland je mou srdcovou záležitostí. Hatufim se od Homelandu liší především v tom, že zde není znát ten klasický americký seriálový rukopis - tzn. není tak akční, přechytračený ani záludný. Ba naopak, Hatufim je hlavně o psychologické stránce věci, o emocích. Působí mnohem reálněji, vyzráleji a uvěřitelněji. Navíc je zde použita skvělá hudba dokreslující celou atmosféru seriálu. První série je spíše o poznávání hlavních postav, místy vskutku zdlouhavém, ale přitom dopodrobna nastiňujícím problematiku vztahů v rodinách válečných zajatců. Oba tyto seriály jsou výtečné, podobné a přitom zcela jiné. Homeland mi dopřává takovou tu akční a mysteriozní stránku, zatímco Hatufim spíše tu psychologickou a emoční. Proto si myslím, že zhlédnutí obou těchto seriálů má své opodstatnění. Co se týče herců - nejvíce se mi líbil herecký projev Ishaie Golana (Uri), Assi Cohena (Amiel Ben-Horin) a Jonathana Uziela (Ynon Meiri). Hodně oceňuji také šprýmy a faux pas od Yael Eitan (Dana), u kterých se nesčetně krát zasměji a odreaguji se tak na chvíli od pochmurnější atmosféry. První série - 90%. Druhá série je už trošku o něčem jiném. Některé postavy už máme prokouknuty dopodrobna, jejich psychologický profil i chování. Nicméně děj se stále vyvíjí, na povrch vyvěrají nové skutečnosti, objevují se nové tzv. WTF momenty. Konec druhé série byl hodně emotivní a poslední minuty závěrečného dílu nechaly kvalitně pootevřená vrátka pro sérii třetí, která bohužel nebo bohudík, již zřejmě natočena nebude. Dávám druhé sérii 99.99% - setinku strhávám za předvídatelnost. Avšak zpracování, interiéry, exteriéry - to vše je naprosto nad očekávání, prostě geniální a realistické. Víc takovýchto seriálů, prosím. Tato problematika se nikdy neomrzí a musí se to lidem (především těm z prvního světa) dostat pod kůži, ať vědí, co se dennodenně děje v těchto zemích na základě náboženských pohnutek. Allahu Akbar! (17.02.2014)

,,NIKDY NEPOCHOPÍME VĚCI, KTERÝMI SI PROŠLI“… /// Návrat otců, synů, přátel po 17ti letech v zajetí. Krátký šoty ze zážitků v zajetí, reakce rodiny a okolí, psychická traumata. A pak je tady to „tajemství“, který posouvá tenhle psycho litující pohled někam jinam. V týhle sérii je hodně bolesti. Jenže v půlce si říkám, co chtějí furt vypravovat… No a tak se prodíráme jich životama a je toho zbytečně moc. Ovšem chápu, že jako ukázat všechno a všechny tak nějak komplexně hold vyžaduje trpělivost. No tak jsem trpělivej a sleduju, jak se všichni se vším vypořádávaj… a čekám na nějakou pointu toho jejich tajemství. Ta je celkem překvapivá, ale nevím, jestli navnadí na další řadu… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Byl jsem v zajetí. 2.) Fotr byl v zajetí. 3.) Syn byl v zajetí. 4.) Manžel byl v zajetí, 5.) Přítel byl v zajetí. /// Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.01.2021)

Uri, Nimrod a mrtvý Amiel se po výměně vězňů vrací po sedmnácti letech zajetí ze Sýrie zpět do Izraele. Po nadšení přichází zjištění, že výpovědi těch dvou se neshodují a navíc spolu tajně komunikují. První série (2009) je napínavý psychologický film s brilantně vykreslenými postavami, kde je skvěle ukázaný problémový návrat traumatizovaných vojáků, kteří se vrací do jiných životů. Druhá série ( 2012) převáží ve špionážní film, který je v závěru trochu nevěrohodně přestřelen do akční Ameriky, ale tento předchůdce izraelských seriálových lahůdek Kfulim a Fauda ( které jsou pro mne kapku výš ) je hodně dobrá práce. Krom toho je to hodně zajímavý náhled do izraelské společnosti a ikdyž je občas ve vyprávění na všechno hodně času, mne to udrželo v pozornosti celou dobu a navíc to bylo i zábavné - moje favoritka dcerka Dana (Yael Eitan) (15.06.2020)

4 až 5* za herecké výkony v obou sezonách. Možná, kdybych NEviděl nejdříve seriál Fauda,který je v této problematice bestof,možná by celkově hodnotil jinak. 2 sezona na rozdíl od 1. akční, ale bohužel se to z půlky rozjelo ve stylu brazilské telenovely křížené s českým VKV,Ulicí apod. A navíc zbytečně a najivně překombinované. Celobsahově věřím, že to mělo u nich doma /Izrael/ velký úspěch. Je to námět, který takřka vychází/el z jejich každodenní reality. Naprosto trefně a výstižně to popsal Tosi, až tedy na tu kvalitu. Celkovou...... (06.05.2020)

První série tohoto velmi zajímavého izraelského seriálu mi přišla kapánek rozvleklá a proč to neřict, chvilkami i trochu nudná. Ale nimrání se tvůrců v psychologii všech hlavních postav mělo svůj důvod, chtěli, abychom je pochopily, abychom měly ty správné empatie k nim, abychom rozuměly jejich skutkům. Nejzajímavějšími chvilkami byly flashbacky z jejich věznění, to jejich zoufalství bylo až fyzicky přítomné v mém okolí. Druhá řada je rozehrána více přímočařeji, je dost napínavá a hlavně nekomplikovaná. Ano, zatím mě baví více. Uvidím, zda se vysoká uroveň seriálu udrží až do konce. Zatím 1.serie 70% 2. serie 90% (04.03.2014)