Mrázik

Vynikající Georgij Milljar v roli Baby Jagy a skvělá hudba, nicméně myslím, že bez jednoho z nejlepších československých dabingů (který navíc dialogy převedl do veršů) by dnes po Mrazíkovi ani Ťapka neštěkl. Rusové se nám diví, co na Mrazíkovi vidíme. Zajímalo by mě, jestli tuší, že jsme ho opravdu koukatelným udělali až my. (29.12.2014)

"Tatínek mi říká Nastěnko. Sestra mi říká Nasťo. A macecha - ta mi říká: Ty čarodejnice, ty zmije jedovatá!" Jedna z mých nejlepších pohádek. Většinu dialogů znám nazpaměť, na kolejích jsme si to promítali každoročně v kolejním kině a bylo vždy plno lidí i smíchu. V neobyčejné přitažlivosti pro Čechy je hlavně nechtěná parodie okupantů Rusáků v jejich vlastní pohádce, kontrast nepravdivých hogo fogo zpráv přicházejících z nejlepší země (kde zítra již znamená včera), a naopak reality chudobných chaloupek, blátivých cest (kde včera bude i zítra), k tomu odraných mužiků, nehezkých báryšní a nafoukanců s medvědí hlavou. "Když se tak dívám na sebe, tak se musím pochválit..." Ukázka - Váňo, Váňo, Ivane: http://www.youtube.com/watch?v=IfV6sBi7Jtg (22.12.2008)

Tak za prvé - je to jenom pohádka. Za druhé - je to ruská pohádka. Za třetí - vrcholný skvost českého dabingu a důkaz toho, že čeští filmoví překladatelé mají blíž k ruštině než k angličtině:) Za čtvrté - kolik filmů si s kamarády dobrovolně sehrajete za dlouhého pochodu a ještě se u toho skvěle pobavíte? Tyhle čtyři body by měly obhájit to co je snad všem předem jasné - Mrazík je klasika všech klasik a jako takový je nedotknutelný jako Berla Mrazilka:) (30.12.2003)

Je to dobrá pohádka, ale především v první polovině, která mně přijde o hodně originálnější a zbavená předvídatelnosti. Druhá polovina už je znatelně slabší. Až moc strojově se vše spojí v násilný happy end. Písničky, překlad a dabing nemají daleko k dokonalosti, ale i v původním znění by to možná bylo zajímavější pro srovnání s českým dabingem. Na tuhle pohádku prostě musí být nálada. Je už dost ohraná a místy nesnesitelná. 50% (14.11.2010)

Mrazík je pohádka, která proslula spíše díky častému reprízování na televizních obrazovkách, než kvůli sobě samé. Pyšný bohatýr Ivan s naivní Nastěnkou doplnění postavami ostatními by nevybočovaly z klasické struktury pohádky, kdy princ se snaží získat svou princeznu a musí při tom překonávat překážky kladené okolím i sebou samým. Přičemž postavy mají vždy jednu výraznou charakterovou vlastnost - Ivan se chvástá, sklerotický Mrazík a chamtivá Marfuša s macechou. Výrazně utkví v paměti spíše výtvarná stylizace místy hraničící s nevkusem. Kýčovité jsou především zimní scény zasněžených lesů a Mrazíkova chaloupka, přeplácaná různými ozdobami, ornamenty spojenými se zimou. Jako u jednoho z mála filmů je u tohoto dabing spíše ku prospěchu, v originálním znění hlasy herců nepůsobí tak výrazně a např. baba Jaga v hlasovém podání Františka Filipovského je nesrovnatelná s původní. Revidováno 1.2.2011 Až doposud jsem měl k Mrazíkovi silné výhrady, po zhlédnutí několika dalších pohádek můj názor ale radikálně změnilo – většina z ních je totiž mnohem kýčovitější. Děj Mrazíka je sice jednoduchý a působí naivně, ale tak je tomu v případě naprosté většiny pohádek. Přestože je Mrazík velmi výrazně výtvarně stylizovaný, tak v tomto ohledu nedosahuje takových rozměrů jako další pohádky Alexandra Roua. Stylizace souvisí i s afektovaností postav, zatímco v Království křivých zrcadel je ministr Abaž celý zelený s bradavicemi jako opradová žába, tak v Mrazíkovi vše vypadá mnohem přirozeněji, ať už jde o chodící stromy nebo zlou Marfušku. (29.12.2005)