Karate Kid 2

Nu, je to pořád to samé jeko první díl, jen se prohodilo místo a holky. Stále na to lze koukat na jeden zátah, docela to zabaví a ty hlášky o karate jeko o obranném umění jsou také cool. Jen nechápu, jek mohou spolu dva karatisté bojovat, když jediným pravidlem je: karate použij jen na obranu, tudíž by ani jeden z nich nemohl zaútočit a jen by tam stáli a koukali na sebe... (26.07.2009)

Druhý díl jede jako přes kopírák. Jen se ubralo karate (v předchozím dílu ho už bylo tak minimum) a přidalo se více filozofování. Daniel-san je pořád stejná bábovka, kterou přepere kdokoliv. Vyvažuje to změna prostředí na Okinawu (Havaj). Příběh mě ovšem dostal nečekaným zvratem. V okamžiku usmíření těch dvou jsem už čekal konec a zároveň jsem si říkal, že si ze mě dělá někdo prdel, protože mimo občasné potyčky tam nebyl jediný pořádný souboj. Jaké pak bylo moje překvapení, když se na scéně objevil zlý synovec. Souboj samozřejmě k smíchu, ale aspoň něco. 3* (02.02.2022)

Stejně jako u jedničky i zde jsem měl dvojhvězdičkové hodnocení z roku 2008 a po zážitcích z nového seriálu Cobra Kai mám i z tohoto filmu najednou čtyřhvězdičkový zážitek - zvlášť když vím, že se několik postav z tohoto filmu dočká repete v seriálu. Je to sice taková naivní pohádka, ale je dobře napsaná a postavy procházejí nějakým vývojem. Souběžně s touhle sérií aktualizuji také vzpomínky na sérii Rockyho (režírováno a zhudebněno stejnými lidmi) a u něj se dvojhvězdičkové hodnocení nezměnilo, protože se tam postavy chovají dost chaoticky. (04.02.2024)

Po skvělé jedničce přišla dvojka, která byla lehčím zklamání. Okinawa sice pro mě měla své kouzlo a rozhodně byla zajímavá, ale většinu času jsem se spíš nudil. Vyvrcholení bylo sice supr, ale furt ne tolik, jako v předešlém filmu. Radši bych byl, kdyby pokračování nevzniklo. Miyagi je sice supr postava, ale jako ta vedlejší. Dělat děj převážně o něm byl podle mě špatný nápad. Za mě nadprůměrný film, který bych doporučil snad jen fandům série. 6,5/10 (29.12.2021)

„Na Okinave nebyť rozhodcovia.“ – „No a ako viete, kto prehral?“ – „Ten, čo nebyť živý.“ Karate Kid 2 sa úprimne snaží nevariť z vody a okrem úvodného, aspoň symbolického, návratu hlavnej zápornej postavy zminula (Martin Kove), sa tvorcovia rozumne zbavujú všetkých otrepaných postáv z úspešnej jednotky (mama, spolužiaci, frajerka, samozrejme až na ústredné duo) a prichádzajú s novou zápletkou. Daniel-san (osvedčený Macchio) so svojím mentorom, pánom Miyagiim („Pat“ Morita), odchádza na majstrovu rodnú Okinavu. Tu má starý pán nesplatené účty jednak ohľadom svojej lásky a jednak umierajúceho otca. Snímka sa spolieha na jemne budovanú, nevtieravo pozitívnu, rodinnú atmosféru. Bitky sú stále skôr o filozofii, než o lámaní kostí (Bruce Lee by sa potešil) a ázijská výprava má niečo do seba. Nechýbajú trademarky série (chytanie múch paličkami, bonsaje, bocianí postoj) a vôbec - ak máte radi originál, tak vás napriek zvláštnemu scenáru (mladý Američan vyznáva ázijskú kultúru precítenejšie, ako mladí arogantní Japonci) solídna dvojka poteší. (22.01.2005)