Nebraska

Ze začátku jsem se s cítěním filmu vůbec nemohl sžít a dokonce mě snad poprvé v životě napadlo, že by snad bylo lepší, kdyby místo té černobílé byla barva. V polovině jsem si ale najednou uvědomil, že mě Nebraska opravdu baví, a že celý příběh, který se pohybuje někde mezi fraškou a dramatem, prožívám, a že se ta černobílá krásně vyjímá (ostatně jako u každého černobílého filmu). A že je Nebraska takový zvláštně krásný film. 8/10 (05.03.2014)

Podobné indie konverzačky často narážejí na problém jak působit dostatečně civilně a realisticky a zároveň tím diváka nenudit. Nebraska si s touto překážkou poradila, jako by nikdy ani neexistovala. Dialogy jsou přitom tak vybroušené, že by je pekelně dlouho potil i zkušený autor divadelních her, ale neuslyšíte při nich ani náznakem zašustění papíru. Takhle to vypadá, když se sejdou herci, mezi nimiž nepoznáváte žádné známé tváře a o to snadněji se při svých kvalitách stanou životnými postavami, kterým věříte každé jejich gesto. Nebraska pak obsahuje velké množství absurdního situačního humoru, nijak přetažené dramatické sekvence a především je nádhernou vztahovou studií otce a syna, aniž by zapomínala na ostatní členy rodiny a obyvatele amerického maloměsta, ve kterém si všichni čumí do oken. Paynovi tímto děkuji, že jsem se konečně dočkala cynické, kousavé, bilanční, sentimentální, ale přitom nikoliv ufňukané indie, ze které jsem byla na závěr na měkko, aniž by mě někdo systematicky citově vydíral. (27.04.2014)

Neverím tomu, ale prvýkrát keď je na oscaroch nominovaný Woody, nefandím jemu, ale inému Woodymu. Film zo života ktorý by ste nechceli žiť, s rodinou s ktorou by ste nechceli žiť. Neznesiteľné postavy si nejde než oblúbiť a smiať sa ich smutnému osudu. Nie je to však škodoradosť, ale taký ten smutný, súcitný smiech a sympatie k obyčajným ľuďom, čo sa blížia ku koncu a stále majú silu, nakopávať prdel osudu a všetkým naokolo.. 2013 bol silný rok a toto budú ťažké oscary. (23.02.2014)

"Nepotřebuje pečovatelskou službu. Musí mít pro co žít." Černobílá cesta nevrlého Woodyho za "vyhraným" miliónem a odcizeným kompresorem měla něco do sebe. Pro mě však byla příliš dlouhá, obsahovala příliš "nezávislých" pohledů do prázdna, tupých bratranců a velmi nepříjemnou manželku Kate. Při poslechu jejích mouder jsem se hned chtěl opít. Jako Woody. Najednou jsem mu rozuměl a jeho triumfální jízdu městem jsem si nakonec užil, ale až budu v důchodu, tak mi mou výhru musí přinést až do postele. Sorry Woody, já nikam nejdu. (14.08.2018)

Jeden z těch snímků, který se věnuje stáří, což se podle všeho snaží podtrhnout i černobílým provedením. Jiný důvod pro to moc nevidím. I tak je to ale film, který rozhodně zaujme, a to naprosto neskutečnými výkony Bruce Derna a June Squibb, kteří tenhle film táhnou, tedy kromě spojení otce a syna, které je lidské. Není to dokonalá rodina, ale drží při sobě a to se mi hrozně líbí. Taková by měla rodina být. Nemůže být dokonalá, to není možné, ale může být tak dokonalá, jak jen si přejete. (02.03.2014)