My Mad Fat Diary

Pokud milujete devadesátky, hudbu, britskou angličtinu a máte rádi když se smíchá souhrn tragických událostí s humorem, tak je tenhle seriál přesně pro vás. Rachel Earl, přezdívaná Rae, se snaží vrátit zpět do normálního života a přitom dělá chyby, je nejistá, v některých chvílích i trochu bláznivá živá duše. Divák si tak uvědomí, že tato dívka je mnohem víc, než jen její nemoc, ta je totiž jen jednou částí jejího života. Rae se tak neustále zmítá mezi bezpečím uvnitř psychiatrické léčebny a krutým světem venku. Na tento seriál jsem narazila poprvé v roce 2014, uplně náhodou a dostala jsem víc, než jsem očekávala. Je to milé, originální a místama i hloupoučké, ale tak s tím se musí počítat vždycky. Nechybí zde ani černý humor a ani sarkasmus. Líbí se mi, že tento seriál dokáže být vtipný, aniž by se nějak snažil zesměšnit ne moc atraktivní a obézní Rae, nebo dokonce její psychickou nemoc. To samé naopak, dokáže to být smutné, ale zase ne tak, že byste Rae kvůli její nemoci litovali. Má to velice originální a neotřelý nádech, takže se rozhodně nebudete nudit. Nikde se nikdo nesnaží tlačit na pilu, a průběh děje je vždycky odlehčen humorem, sarkasmem nebo sexuálníma narážkama. Vyprávěním ve formě deníkových zápisů tak divák získává náhled na myšlenky Rae, její tajné sexuální fantazie a nejistotu v nově nalezeném přátelství. Seriál tak otevírá i závažnější témata jako jsou psychická porucha, poruchy příjmu potravy, homosexualita, těhotenství atd, která jsou uchopena velmi reálně. Navíc 90. léta tomu dodávají super atmosféru, ať už oblečením nebo soundtrackem. Tento seriál si mě získal svojí upřímností a otevřeností. "When life is shit, turn to music. When life is scrape it off the walls shit, turn to Steven Patrick Morrissey." (15.05.2017)

teenagerovská bridget jones (ne)skutečných rozměrů. // trailer: http://www.youtube.com/watch?v=3tmqLvgUd-s na youtube jsou nahrané i celé díly. jo a boží soundtrack. // a ještě poznámka (po jednom lehce citově zabarveném komentáři): cílovou skupinou jsou krasavice patnáct plus (a můj sentiment) - tak od toho nečekejte nového kaurismakiho, boha jeho. v rámci žánru je to fakt dobré (rae a finn jsou noví rory a jess nebo tak něco... ;o)). (16.02.2013)

Tak dlouho jsem furt čekovala, kdy bude druhá série a nemohla se jí dočkat, až jsem to zaspala o celé 3 měsíce, ale nevadí... měla jsem ji zkouklou během dvou večerů. Úplně jsem zapomněla, jak je to vtipné, když jsem to rok a půl neviděla... přišlo mi to jako věčnost a je pravda, že jsem měla jisté problémy si vzpomenout, co se tam vlastně přesně dělo, jaké byly vztahy jednotlivých postav atd... ale postupně při sledování to člověku naskákalo. Její dokreslované screenshooty (smím-li to tak nazvat) jsou the best asi stejně jako její komentáře a vnitřní hlas. Doufám však, že 3. série nebude... ta druhá musela být.. to by prostě nešlo aby to tak skončilo, ale teď už by další následovat neměla, jelikož by akorát zase museli zhatit vztah Rae a Finna, znova zpochybnit přátelství Rae a Chloe a opět podkopat Raeyinu (tak tohle fakt nevím, jak se skloňuje :D) sebedůvěru. Takový velký praštěně šílený kouzelný deníček. (14.08.2014)

Druhá řada mě pohltila snad ještě víc než ta první. Na jednu stranu se v mnoha případech dokážu s Rae ztotožnit a na druhou nechápu, jak může některé věci vůbec vypustit z pusy. Jak už jsem někde následovné přirovnání četla, tenhle seriál se hodně podobá deníku Bridget Jonesové, což jsou filmy/knihy, které jsem si zamilovala. K tomu trochu teenagerovské romance, humoru, který vás neunaví a nikdy nestárnoucího prostředí devadesátek! Rozhodně se těším na pokračování, už aby to bylo. (08.08.2014)

Skvělý seriál - úžasná hudba, super obsazení, kvalitní humor. Je to fajn oddychovka. Možná trošku pro mladší, ale nevadí. Já jsem si to užila. Navíc to má i hlubší myšlenky a místy je to opravdu k zamyšlení. Buď se smějete nebo se vám chce brečet. Má to oboje. Za zhlédnutí to fakt stojí, vracet se k tomu asi nebudu, na to už nejsem dostatečný teenager. :) (25.05.2015)