Poklad Aztéků
Der Schatz der Azteken
Les Mercenaires du Rio Grande
I violenti di Rio Bravo
Mercenaries of the Rio Grande
Réžia:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrajú:
Lex Barker, Gérard Barray, Rik Battaglia, Michèle Girardon, Alessandra Panaro, Theresa Lorca, Fausto Tozzi, Hans Nielsen, Gustavo Rojo, Kelo Henderson (viac)Obsahy(1)
Odehrává se v sedmdesátých letech minulého století, kdy proti rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi, jehož dal Napoleon III. proti vůli lidu prohlásit císařem Mexika, bojuje právoplatně zvolený prezident Benito Juaréz, potomek legendárních Aztéků. Zdá se, že Juarézova porážka je otázkou času, neboť bojovníkům za svobodu chybí zbraně, munice i koně. Prezident vyslal svého přítele a poradce, německého lékaře dr. Sternaua, do Spojených států, aby požádal o pomoc prezidenta Lincolna. Ten ji sice přislíbí, ale až poté, kdy se vypořádá s vlastní občanskou válkou. Maximilán zjistí, že Juarez proto hledá legendární poklad Aztéků. Chce ho předejít a také začne pátrat po bájném pokladu. Sternau se po nebezpečném střetnutí s Juarezovým kapitánem Verdojou dostane k prezidentovi a nabídne mu pomoc svého přítele, bohatého velkostatkáře Dona Fernanda di Rodrigandy ze Sevilly. Ten přijímá a vyšle jej k hraběti. Cestou Sternau se svými společníky Potocou, Andrém a Frankem Wilsonem, přezdívaným Hromový šíp, zachrání z rukou mexických indiánů dvě dívky. Aztéckou princeznu Karju a její přítelkyni Rositu. Na haciendě, kam vzápětí s dívkami dorazí, však starého hraběte nenajdou. Odjel do hlavního města Mexiko City, kde jeho syn Alfonso zcela propadl hráčské vášni a kouzlu vypočítavé Josefy. Poté, co Alfonso zfalšuje podpis svého otce na směnce, je starý hrabě vmanipulován do souboje a těžce zraněn. Přes okamžitý zákrok dr. Sternaua umírá, před smrtí však ještě stačí vydědit syna a vykonavatelem závěti ve prospěch Juareze určí dr. Sternaua. Aby získal peníze jinde, předstírá Alfonso na radu Josefy lásku ke Karje, aby z ní vylákal tajemství aztéckého pokladu. Maxmiliánova armáda se chystá k útoku a Sternau dostane za úkol vyzvědět o jejich plánech co nejvíce. Je však zajat a Alfonsem falešně obviněn ze smrti dona Fernanda. Je sice přáteli zachráněn, ale vzápětí se v horách střetne v nerovném souboji s kapitánem Verdojou, který vinu za své propuštění z armády přičítá právě německému lékaři. Podaří se mu shodit Sternaua ze skály a v domnění, že je jeho protivník mrtev odjede. Lékaře však zachrání princezna Karja s aztéckým veleknězem Flathouanim, který tu hlídá tolik hledaný poklad Aztéků. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
Film působí velmi směšně.Obvzlášť ve scénách s indiány.Už samotný úvod je jako z nějaké pohádky a ne z dobrodružného filmu.Do očí bijící kulisy a pyrotechnické efekty jsou směšné,stejně tak i indiáni.Vyžehlené kostýmy jsou jako ze škatulky a na rozdíl od mayovek s Shatterhandem tu zřejmě indiány hrají jen němci.Jejich bílé tváře píchají do očí.40% jen za Barkera a Woltera. ()
Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()
Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav (či spíše člověků-konstant), akorát že některé jsou horší. Např. směšnými pyrotechnickými efekty (vchod k pokladu), nevhodnou volbou komické postavičky (to je i v Mayovi? Peklo!) a nízkým charismatem hrdinů (Lex Barker je ale OK). ()
To, že Karel May nebyl jen Vinnetou či možná ještě tak Kara ben Nemsi, je snad jasné každému. A právě románový cyklus, jímž je inspirován tento film (naposledy vyšel v nakladatelství Návrat pod výstižným názvem Tajemství starého rodu), patří k mým oblíbeným, erformou psaným dílům velkého německého romanopisce. Proto musím vyjářit uznání scénaristovi tohoto zpracování, s jakou lehkostí dokázal složit příběhy v předloze z úplně jiného času, občas i prostoru, do jednolitého celku. A přesto se v celém filmu vlastně nevyskytuje událost, která by nebyla vzata z knižní předlohy, i když někdy je místo Barcelony použita zapadlá vesnická pevnůstka a doktor Sternau stíhá i činy původně jiných postav. Pouze Ralf Wolter je něčím úplně novým, ale zase ho můžeme vidět v jeho přirozené podobě, bez paruky či turbanu, tak jak zářil v německých komediích šedesátých let. ()
Lex Barker druhýkrát bez Winnetoua, ale na 90% s tými istými hercami. Nesmiešny humor a teatrálnosť, ale dá sa to pozrieť. Hlavne, keď tou nechcenou humornou vložkou sú úmrtia Indiánov, ktorých keď strelíš, tak sa ešte krásne stále zopnú, ako keby šli na kladinu a až potom padnú. Pre gymnastickú dušu ozaj prínosné. Stále je to ale lepšie než nejaký Old Firehand z domova dôchodcov. ()
Galéria (13)
Fotka © Omnia Deutsche Film Export
Zaujímavosti (11)
- Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
- Místa natáčení: Jugoslávie: Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu; Španělsko: okolí Barcelony, Montserrat; Německo: zámek Charlottenburg v Berlíně. (hippyman)
- Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)
Reklama