Winnetou - Červený gentleman

Jako malá holka jsem kdysi milovala westerny, indiány a vše co souviselo s přírodou a lidmi Divokého západu. Mezi mé oblíbené spisovatele tudíž patřil i Karl May nebo Zane Grey. Vím, že jsem všechny díly Vinnetoua viděla nesčetněkrát a pokaždé jsem hltala děj ikdyž jsem ho znala zpaměti. Perfektní herecké obsazení, příroda, hudba k filmu - super :-) (23.08.2011)

Kolegyňka Skuby 47 jednoznačně palec nahoru, i když se mi tenhle (druhý) díl nelíbil tolik jako např. první Vinetoua nebo Old Shatterhand a ani nenatropil tolik paseky v mém srdci jako ten třetí. Tento byl vlastně docela veselý oddechový, i když vlastně špatně skončil (zvlášť přečetl-li si člověk knihu). (14.07.2016)

Všechna filmová zpracování románů Karla Maye se sobě podobají jako vejce vejci. Scénář, který se původním dílem německého spisovatele jen volně inspiruje, opět vidí svět černobíle, kde na jedné straně jsou ti dobří a na druhé ti zlí. Zvláštní kouzlo dvojce ale dodala nemožná láska Vinnetoua a Ribanny, která ono naivní vidění světa správně oživila. (10.01.2006)

No viem si predstaviť, že keby bol rebríček posunutý o dvadsať rokov dozadu, bol by film v top priečkach hodnotení. A tak sa deje to, že od mladej generácie sa vinnetouovkám toľko uznania nedostáva. Ja našťastie medzi nich ešte nepatrím a som rád, že televízia ich ešte stále pravidelne zaraďuje do vysielania. A vždy sa budem tešiť. Winnetou a parťákom Old Shatterhandom sú proste zosobnenie niečoho, čo sa mi bude vždy páčiť. A hudba. Tú tu budem spomínať stále. 85%. (19.11.2007)

K tomuto legendárnímu dobrodružnému filmu mne váže nezapomenutelná vzpomínka, která dokazuje, jak jsem ho milovala. Já, vzorňucha, jsem jako studentka asi tak v roce 1965, kdy se u nás v kině promítal, spolu s kamarádkou tajně v noci klíčem od skříně odemkla vitrínku u kina, kde byly vystaveny snímky z filmu. Každá jsme jeden sebrala – ona s koňmi a já s herci. Nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha a drzost, ale tolik jsem toužila ten obrázek mít. Týden jsem z toho v noci nespala v očekávání, že mne přijdou policajti zatknout. Doufám, že už je to promlčené. Po dlouhém čase jsem tuto historku podrobně vylíčila řediteli kina s omluvou. Dostalo se mi odpuštění, protože on sám byl velký filmový fanda a ještě mi daroval spoustu filmových plakátů. Dodnes na tento film nedám dopustit. Howng, domluvil jsem! (17.03.2012)