Réžia:
Harald ReinlScenár:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrajú:
Lex Barker, Pierre Brice, Herbert Lom, Götz George, Karin Dor, Marianne Hoppe, Eddi Arent, Ralf Wolter, Sima Janićijević, Ilija Ivezič, Mirko Boman (viac)Obsahy(2)
V tajomnej jaskyni je ukrytý rozprávkový poklad, ktorý Indiáni už po stáročia chránia pred akýmkoľvek votrelcom. Chamtivý bandita Cornel so svojou bandou sa rozhodne, že sa pokladu zmocní, na scéne sa však objavia Winnetou, Old Shatterhand a skupinka ich priateľov, aby im v tom zabránili. Film Poklad na Striebornom jazere vznikol ako prvá snímka zo série veľmi úspešných adaptácií dobrodružných románov Karla Maya a stal tak pri zrode dodnes úspešného fenoménu šesťdesiatych rokov. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (585)
Jednoznačně největší hit mého dětství (přetrvá však navěky). Och, jak rád bych se vrátil do dob, kdy jsme si doma hráli na Vinnetua a Oldu Shatterhanda. Vždycky mě při Mayovkách zavalí takový příjemný pocit nostalgie, jenž umocňuje geniální Bötcherova hudba a přenádherné scenérie jugoslávské přírody. P.S. Vždycky jsem se těšil na skoncování s úhlavními padouchy jednotlivých dílů:-) 10/10 ()
První z filmů podle předlohy knih Karla Maye a hned takový úspěch. Film ve své době vyvolal doslova hysterii a hlavně (bohužel) nespočet zbytečných pokračování. Hercům se dá stěží co vytknout - i dnes působí jejich výkony přesvědčivě. I když Karl May psal o místě, jenž nepoznal, je filmová adaptace plná atmosféry té doby a oslavou vznešených ideálů. Klasika. ()
Vlastně asi nejlepší díl. Pohádkový, naivní, ale tady to všechno má svoje správný kouzlo. Vtipy neruší, dobrodružství je napínavé, hrdinové, ač čistě kladní, sympatičtí, padouši zlí (Herberta Loma mám z mayovských padouchů stejně asi nejradši). Spousta věcí odtud se později mnohde zopakovala, ale tady to bylo poprvé a nejkrásněji. Pierre Brice prostě je Vinnetou, Lex Barker pro mě v dětství byl hrdina číslo jedna, s Ralfem Wolterem, strýčkem Gunstickem a lordem Castlepoolem je sranda, Götz George ještě nepůsobí zdaleka tak protivně, Karin Dor to tady sluší asi nejvíc (sorry, Ribanno) (ačkoli jako malýho mě to její věčný "Frede! Ne, Frede!" dost štvalo) a Böttcherova hudba je nesmrtelná. K tomu nádherná krajina bývalé Jugoslávie. "Ať je vítán v této zemi nejslavnější mezi všemi. Nejslavnější ze všech jmen, hrdina Old Shatterhand!" ()
Kult a zároveň jeden z filmů mého dětství, který neztrácácí kouzlo ani po dvaceti (od svého vzniku dokonce padesáti) letech a desítkách zhlédnutí. Westernový klenot.:-) Velká pětka podle oblíbenosti: "Vinnetou", "Poklad na Stříbrném jezeře", "Vinnetou: Poslední výstřel", "Vinnetou: Rudý gentleman" a "Old Shatterhand". ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (76)
- Světová premiéra proběhla 12. prosince 1962 ve vyprodaném stuttgartském kině Universum s tvůrci Götzem Georgem (Fred Engel), Karin Dor (Ellen Patterson), Ralfem Wolterem (Sam Hawkens) a Haraldem Reinlem. Aplaudovalo se už v půlce filmu a úspěch byl nesmírný. (mar48)
- Pierre Brice (Vinnetou) neuměl vůbec jezdit na koni. Teprve v průběhu natáčení se stal skvělým jezdcem, když ho učil jezdit Lex Barker (Old Shatterhand), který dostal koně už jako malé dítě. (hippyman)
- Prvý western, ktorý bol produkovaný Západným Nemeckom. (westerns)
Po mnoha letech jsem se dnes po práci podíval na POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE. Inu, zaujalo mě na něm hodně věcí... Třeba to, jak pravidelně po ca. 20 minutách mění žánry a cíle v relativně volně pospojovaných epizodách. To, jak neustále vytváří uvnitř těchto epizod dynamiku rozdělováním dějových akcí na dvě linie. To, jak pracuje s hudbou občas skoro leoneovským způsobem (existují dvě skladby, které si začnu samovolně broukat každý týden: Chayennovo téma z TENKRÁT NA ZÁPADĚ a téma padouchů z POKLADU, konkrétně tento žesťový motiv). To, jak se pracuje s fikčním světem, v němž se každý s každým zná. I to, jak je hrdinou filmu postupně se proměňující prostředí. Ovšem nejvíc mě zaujala práce s vyprávěním - a teď přijdou spoilery. ____ Podivoval jsem se jak nad centrální osnovou s mapou a pokladem, tak nad její realizací v procesu vyprávění. Hrdinové mají mapu a padouchové chtějí mapu. Hrdinové - z nichž někteří mapu studovali roky, další je indián, jiný znalec prostředí atp. - sami musejí nad kartograficky přece jen poněkud nemoderním artefaktem dlouho dumat, než ho rozlousknou, přičemž jeden z nich zná (Fred) mapu tak dobře, že ji k nalezení pokladu nepotřebuje. Lze tedy pochybovat, že by si padouchové s mapou vůbec poradili... ovšem to není potřeba, protože je k pokladu krok za krokem dovede Fred. ____ Samotná mapa se tak ca. v hodině filmu stane bezvýznamným MacGuffinem - a napětí se odvíjí od toho, zda se Vinnetouovi a Shatterhandovi povede dostat k jezeru první. Nepovede, padouchové se dostanou k pokladu, umřou a poklad nezíská nikdo (což jistě stařešinu, který ho celý život nesmyslně hlídal, potěšilo). Kde vykřesat napětí? Dlouhou sekvencí útěku Freda a Ellen - jež končí tím, že po minutě vítězného uplavání jsou opět chycení o padesát metrů dál. Co teď? Oběšení Freda, zatímco padouchové už jsou dávno mrtví. Záchrana na poslední chvíli, smutný pohled na zabité padouchy... závěr vlastně bez dlouhodobě motivovaného vyvrcholení. ____ Jinými slovy, ten film je nádhernou ukázkou popření funkční dramatické struktury na jedné straně a její neuvěřitelně účinnou imitací na straně druhé, přičemž dramatická struktura je vlastně jen záminkou. Záminkou pro inscenování různých typů žánrově rozmanitých potěšení, které utkví spíše samostatně: přepadení dostavníku, přátelské atmosféry v saloonu, noční infiltrace do tábora padouchů, osvobozování zajatců, přepadení farmy, souboje u indiánů, road movie, léčky v kaňonu, scény s pokladem. Záminkou pro neustálé zapojování figur do fotogenizovaných scenérií ve velkých celcích: projíždějí krajinou, čekají na břehu, plavou pod vodou, brání se v improvizované skalní pevnosti atd. ____ Není divu, že POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE dokázal v Evropě obstát i v konkurenci westernů jako V PRAVÉ POLEDNE, SEDM STATEČNÝCH nebo NA SEVER ALJAŠKY, protože je vlastně podvracením mnohých norem narativně klasického pojetí westernu ve většině jeho dostupných variací. To už neplatí pro další filmy série, které z různých linií westernových konvencí čerpají mnohem okázaleji, ale POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE coby film o honbě za pokladem, kde nikdo poklad nezíská, a film o hrdinech větších než život, kteří ovšem skoro všechno prošvihnou, je v tomto prostě obdivuhodný. () (menej) (viac)