Piknik

Mrzí mě to, ale lepší hodnocení nedám. Ne, že by to bylo úplně špatné a určitým způsobem to i jaksi trochu funguje - zdánlivě velmi vhodný námět na komorní psychologické drama je bohužel slabým scénářem znehodnocen - místo toho, aby se celou dobu řešilo pouze ústřední téma a během těch 80ti minut se ono téma a jeho uchopení a vývoj někam posunuly, se celou dobu řeší podružné věci, jednoduše klasický scenáristický balast na vyplnění dialogů. Ten je samozřejmě potřebný, ale nikdy nesmí jeho množství překročit míru, za kterou se film samotný bez náznaku kamufláže vyjevuje jako zcela bezradný v tom, kam a jak má směřovat. Hezky to ilustruje několikrát se groteskně opakující typ scény, kdy někdo řekne "tak kdo byl teda ten bonzák?!" a někdo jiný odpoví "ale prosímtě nechte už toho!" a tak toho neustále nechávají a pokračuje se v neřešení problému, který si film sám vytyčil jako ústřední. Příznačné je, že aby se celá věc nakonec "vyřešila", musí zapůsobit náhoda. Nevím proč to už dneska nejde, ale když se podívám například na tento televizní film http://www.csfd.cz/film/29334-sedem-svedkov/ , co se týče základního systému ne nepodobný (komorní drama, skupina osob spolu hovoří a vyjevují se nové skutečnosti) připadá mi v porovnání s dnešními jako z jiného světa (teď mě napadá, proč je tam těch postav snad dvacet a ne třeba sedm? proč tam každý bývalý vězeň musí mít manželku, švagra, syny a vnoučata?). V psychologickém filmu mají hrát především tváře v detailech (jako u výše zmíněného snímku) - nejsme přece v divadle a máme možnost pracovat s rámováním dle chuti, Piknik ale s notnou dávkou ironie připomíná filmy Miklóse Jancsóa, protože vidíme krajinou neustále se přesouvající velkou skupinu postav, zabíranou v celcích :). (06.03.2014)

Velmi dojemný nízkorozpočtový snímek o partě kamarádů, kteří se pomalu nad hrobem sejdou v uranovém lágru, kde spolu prožili dlouhé roky za hlubokého komunistického režimu. Skvělí herci zachránili nízké náklady filmu a příběh si myslím, ne jednoho diváka chytne za srdce. KS měli zrušit hned po plyšákovi a to by byl ještě malý trest pro ty svině komunistický! (25.03.2014)

Podle mého názoru nepravděpodobný námět (to mi neříkej, že by si ti lidé brali na jednání o tom, kdo ze zúčastněných je bonzák, i své blízké) velmi špatně napsaný film s několika světlými momenty. Špatné vedení herců a opravdu mizerní vedlejší herci - ta strojenost byla nesnesitelná. Při napětí scény u díry jsem se musel uchechtnout. Jinak samozřejmě vítám film o lágrech 50. let, příště ale kvalitou vzhůru. (23.02.2014)

Piknik by si absolutorium v hodnocení zasloužil už jen za to, že v dnešní době ostalgie, relativizace zločinů předešlého režimu a odsouvání disentu na periferii veřejného zájmu někdo něco takového ještě vůbec točí. Na 50. léta se prostě nesmí zapomenout, stejně jako třeba na velmi analogicky vyznívající holocaust. Je důležité uchovat si ony hrůzné události v kolektivní paměti, jinak nás může brzo čekat něco podobného. A připomínat stále, i kdyby formou spíše než uměleckého mene tekel šlo o televizní selanku. Naštestí díky opravdu nevšednímu hereckému obsazení překlene tento televizní film svou televiznost i slabší místa ve scénáři (především dějovou odbočku se slaňováním, díky níž je předem jasné, kdo byl onen udavač...navíc uvázat chudáka pana Třísku v jeho věku na lano a chtít po něm akčně kaskadérské výkony je holý nerozum). Jeden z mála počinů naplňování veřejné služby. Jiří Stránský, vyprávěj! (23.02.2014)

Jako někdo, kdo píše o literárním díle Jiřího Stránského svou diplomovou práci, nemohla jsem si ani tohle nechat ujít. Předlohu jsem samozřejmě četla, ač se musím přiznat, že si ji už tak nevybavuji, takže těžko mohu srovnávat. Herci, přestože většina již v důchodovém věku, se zhostili rolí svých postav s úctou, i to přidalo na určité autentičnosti děje. Zbytečné scény (milostný trojúhelník či záchranná akce) holt musely být. Jak jinak byste udělali z povídky, která se dá přečíst i za 20 minut, televizní film na 80 minut? Ač si pana Stránského za jeho dílo a především za to, co vše si ve svém životě prožil, vážím, nemyslím si, že omílání minulosti a hledání "sviní" stařeckými postřehy a vzpomínkami, je zrovna optimální. Podle mě má mnohem zajímavější povídky, které se hodí k filmovému zpracování. Třeba se ještě časem dočkáme. (28.02.2014)