Tajemství železnic

Jako fanoušek železnice musím s povděkem vítat každý pořad se železniční tématikou. Samozřejmě, že mohl být lepší. Ale také nemusel být žádný. Česká televize vysílá pořady pro milovníky dechovky, pro gaye a transsexuály, pro příznivce opery atd., ale pořad o železnici, která je součástí života velké části občanů, je bohužel stále vzácnou výjimkou. (06.10.2013)

Spousta zajímavých tipů na výlet, občas pěkné povídání odborníků, hudba z Pulp Fiction. Na druhou stranu do konceptu pořadu absolutně nezapadající Dejdar (a to ho mám celkem rád) a celkově působí Tajemství železnic tak nějak nemastně, neslaně. Kdybych chtěl být objektivní, udělím 2*, ale protože jsem zapálený fanda železnic, tak musím ocenit každý, byť nikterka hodně kvalitní, projekt o mašinkách. Hooodně slabé 3*. (04.04.2013)

Viděl jsem díl Vlakem po Praze a nedalo se na to koukat. Jeden z prvních záběrů byl na pitvořícího se Dejdara, kterej sedí na zábradlí v kraťasech, nepřirozeně rozcapenej tak, že mu skoro leze těsto a pokouší se o nějaký křečovitý vtipkování. Pak následujou dlouhý záběry na stavební plány nádraží a nekonečnej komentář nějakýho dědka. Tenhle pořad je utahanej, nudnej, špinavej a vůbec otřesnej, stejně jako jízda vlakem v Čechách. Proč ČT investuje do takových strašlivostí peníze? Koukám ale, že to natočil nějakej Slovák, to vysvětluje mnohé. (10.02.2013)

Na pořad jsem koukal kvůli železnici, ne kvůli něčemu jinému. Proto mi bylo celkem jedno, co za kraviny tam drahý pan Dejdar udělá, chtěl jsem se dozvědět nové věci o železnici u nás, což mi tento pořad splnil a hodlám nadále navštěvovat zde doporučené zajímavosti. Obzvláště bych vyzdvihnul bechyňskou duhu. (28.12.2013)

Chcete ho znát? Mám vám to tajemství prozradit? Je to sopel z Dejdarova nosu na nás se sápající. Jak se této postavičce českého šoubyznysu postupně mění mozek v blivajz, nelze se divit, co se řine z jeho tělesných otvorů v dalším líbivém zábavném pořadu České televize. Pan moderátor jde na všechno s trapným nahraně bezprostředním humorem v kontaktním stylu dnešní populárně-vzdělávací tvorby a dá se říci, že jako z oka vypadnuvše odpudivému pořadu Toulavá kamera. Z pětadvaceti minut stopáže tak nějakých deset padne na jeho trapné kecy prokládané stereotypně se opakujícím hudebním motivem. Když už se tedy scénář dostane k samotné železnici, dozví se divák především díky komu se trať postavila a případně díky komu zrušila. Minimum podrobnějších informací o stavbě, prakticky nulové informace o používané technice a technologii. Zvláštní a hanebnou pomluvu zaslouží to stehno, co nastříhalo záběry atraktivní pro vláčky milujícího diváka do podoby 3 kraťounké průstřihy na trať zakončené scénou blábolícího komika. Hanba, kterou nemohl stvořit kolejově pozitivní člověk. Je to všechno totiž jenom póza, snaha najít téma, který ještě lze zpitvořit do debilního happy videoletáku s tipem na nedělní výlet. (10.01.2014)