V kráľových záhradách

Alan Rickman se ve svém druhém snímku vydal daleko do historie Francie a byť byla jeho pohnutka šlechetná, myslím si, že se nechal krásou zahrad á la fracaise Andrého Le Notre trochu unést a rozněžnit...I přes ten romantický závěr (a záběr, na konci snímku) je ale Králova Zahradnice pěknou, kvalitní podívanou. A jako návnada k návštěvě Versailles poslouží spolehlivě... (24.03.2015)

Historické drámy z prostredia dvora sa mi vždy páčili pokiaľ mali nejaký zaujímavý príbeh a nejakú tú romantickú zápletku. Tu nič z toho nechýba, napriek tomu ma film nechal dosť chladnou. Všetko to bolo až príliš naaranžované a okato zidealizované, až príliš pekné a dokonalé. Kosými sa mi nepáčili a od exteriérov som čakala oveľa viac ako sa mi dostalo. Kate Winslet ma prekvapivo až tak nezaujala, hlavne tá vsuvka o tom ako prišla o rodinu mi prišla trochu navyše, hoci mala byť akýmsi psychologickým prierezom jej postavy, no ja by som sa v tomto prípade bez toho zaobišla. Stačilo by to spomenúť v dialógu. Takže V kráľových záhradách ma ako film vôbec nenudil, ale ani nijak zvlášť nezaujal. (27.08.2015)

Problém tohoto filmu jsou samotní diváci. Ačkoli to není francouzský film, je o Francouzích a Francouzi jsou odjakživa požitkáři. Je to... požitkářský film, pomalu, klidný a v dnešní době se lidi neumí dívat pomalu. Vychutnávat si po kouscích, tak jako Francouzi. Stavba versailleských zahrad bylo obří sousto pro ně tenkrát i pro nás teď a opomenu-li Sabininy "duchařské" a truchlící flashbacky, které mi ze začátku nevadili, pak jsem jich začínala mít plné zuby, tak je to pro současného diváka navyklého na super digitální a akční blockbustery obrovské sousto, nad kterým budou funět a fňukat "já už nemůůůůžu!" (20.01.2016)

Asi že Vatel... tak určitě, leda pro vegany, i ty filmové. Veškerá decentnost obrazu i hudby vane do prázdna i přes slušivé kostýmy a zajímavé herecké obsazení... možná, kdyby mělo co hrát, či přesněji - oč hrát, jistě ne o romantickou zápletku prostou jakékoliv vášně, o diletantskou intriku z nenávisti nebo jen o prosté divácké ztotožnění se s postavami, dobou, záměry... A k tomu již klasická sebemrskačská mantra, těžký individualismus a plky o hrdinčině nezávislosti... v době Ludvíka XIV.! Jako by nestačilo prostě říct, že se musí uživit. Takže se mi k hodnocení nabízí zdrchaná zahradnice, fešný, leč unylý zahradník, to celé přitažlivost nula, nepředvedly se dokonce ani trvalky a z grand finále mi rozhodně čelist nepoklesla. Ale vůbec nejhůře si vedl autor veganského Vatelu sám... jako by už na nás hovořil z onoho světa, ač měl ještě nějaký čas před sebou. (08.10.2017)

Na tenhle film se sesypalo velké množství kritiky, což mě hodně dlouho odrazovalo si ho pustit. Mám pocit, že se většina už předem rozhodla ho jaksi zazdít. Já jsem byla ovšem velmi mile překvapena. Nádherný jemný snímek s prvky melancholie, děj si plyne poklidně jako řeka a přitom se ani chvíli nenudíte. Chvílemi jsem si přála, aby příběh nebyl pouze smyšlený. Chápu, že tenhle typ filmů není pro každého, ale šanci si určitě zaslouží. (07.10.2015)