Kdysi byli bojovníky

Tak toto je kvalitná tortúra len pre vysoko pokročilých. Neodporúčam citlivejším povahám. Peckinpah je oproti tomuto filmu slabo vyluhovaný čaj. Zároveň však netreba pri pozeraní zabudnúť, že umenie je fikcia a nie realita, a že krutosť vo filmovom svete je hlavne dôsledok určitej umeleckej licencie. Filmy ako Once were warriors majú skutočné ten málo vídaný katarzný účinnok a pomáhajú nám lepšie pochopiť metafyzické otázky a zmieriť sa s najkrutejšími udalosťami v živote. Je to umenie v takom starosvetskom náboženskom slova význame. (08.05.2014)

Jednim slovem drsnej film, tak se to dá zhodnotit. Ze skoro každýho kouktu tohohle filmu na vás dýchá neskutečně syrová a drsná atmosféra, že to neni ani možný. Hodně tomu napomáha i výběr herců, kterej je dost podobnej tomu, co předved Mel Gibson u Apocalypta. Tady se moc nehledělo na herecký kvality a známost, ale spíš na vzhled a skutečnou povahu, protože mi přišlo jako kdyby herci hráli skoro sami sebe a to ještě víc podporovalo ten pocit realističnosti a syrovosti. Příběh je taky výbornej, i když je dost jednotvárnej a Temuera Morrison a jeho záchvaty vzteku jsou neuvěřitelně působivý. Neni co vytknout, za 5 (12.10.2007)

Nejsem rasista, neboť lidi rozděluji pouze na ty, kteří mají pro společnost nějaký přínos a ty, kteří na systému bez skrupulí parazitují. Těch druhých je poslední dobou čím dál víc a tak mi vadí, když musím ve filmu sledovat sociální dramata opálených domácností. Proč musím? Protože spolek vážených csfďanů tento snímek zařadil mezi ty TOP a já chci vidět všechny TOP kousky, aby mi něco podstatného neuniklo. Film je však pro mne únikem od všedních starostí a tak mne to, že někdo dokáže natočit syrové drama ze života příliš nevzrušuje. Šel bych s hodnocením ještě níž, ale hodně zachránil nejlepší novozélandský vývozní artikl zvaný haka a taky cholerické výlevy svalouše Jakea stály za to. Jinak je to úplně stejné, jako běžný den na pavlačáku v blízkosti sociálky a tomu asi málokdo dá pět hvězd. (29.07.2013)

Vypjatá kiwi tragédie domácího násilí v prostředí maorských sociálů, kterou je určitě zajímavý vidět (přeci jen kulturně nevšední, plus samozřejmě uvědomit si, co se děje všude po světě z komplexu měněcennosti, slabošství a "vinou" alkoholu), ale o žádný must-see (jak mi to bylo podáno novozélanďanem) se zase nejedná. Téma sice nadčasové, ale film podezírám z toho, že se po všech dalších stránkách vůbec nepohnul s dobou a těžce zestárnul. (23.10.2015)

,,NAŠI LIDÉ BYLI KDYSI BOJOVNÍCI. NE JAKO TY, JAKEU. MĚLI MANU. HRDOST. MĚLI DUCHA. KDYŽ MŮJ DUCH PŘEŽIL 18 LET S TEBOU, TAK PŘEŽIJU VŠECHNO“..... /// Kdo by tomu věřil, že na N. Zélandu maj podobný bojovníky jako MY. Jak moc si jsou podobní? Tak to je vlastně největší překvapení. Gangy, podpora, kérky, chlast, hulení, ženský co nemaj na výběr. A takovej ,,svalouš“ Jake, když roztočí ty svoje lopaty....tak si může bejt manželka jistá, že ji druhej den nikdo nepozná. Děcka se těšej na rodinnej vejlet – za bráchou do děcáku ....prostě důkladná sonda do života ČÁSTI původních obyvatel. Jeblý Maoři..... (a svět, ve kterým by ti ,,naši“ nepřežili asi ani den) ve filmu o tom, že těžkej život nemá jen vlk (ten jak nosí ty noviny), ale i Maorské děti. NEBREČ, TO TI NEPOMŮŽE! Tady moc optimismu nenajdete a asi ani nebudete řešit kameru a tyhle kraviny. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych naučit manželku poslušnosti ,,po Maorsku“. 2.) Zjistím, jestli ,,lidé“ u nás žijou jako Maoři, nebo jestli Maoři žijou jako ,,lidé“ u nás. 3.) Miluju Haku! (Vyser se furt na ženský a tanči!) 4.) Thx za titule ,,Bobulix“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (26.04.2012)