Quo Vadis

Na střední škole jsme na tomto filmu byli ve Vrakbaru, v té době jsem byla po skončení paf ze scén se lvy. Včera jsem dočetla knihu, kterou jsem přečetla jedním hltem za 2,5 odpoledne a jsem z ní PAF ještě teď. Naneštěstí mě nenapadlo nic horšího podívat se dnes znovu i na film ze kterého jsme paf tentokrát nebyla ani trochu. Nejdražší polský film a to prosím kde? Tedy v Čem? Jediné co ušlo byla hudba. Hrozně mi vadilo nedotaženost některých přechodů ve scénách, prakticky tam vždycky vynechali něco důležitého pro plynulé pokračování děje. Viz. Petronius, záběr jak říká, že miluje svoji manželku o 20 minut dále je najednou už s Euniké, jakoby se nechumelilo, nebo to, že vynechali jak Vinicius odmítl Popeu, na konci mě zarazilo, že vlastně Nero zemřel dřív, než se Petr stihl vrátit do Říma, tím pádem by ho nepostihlo pronásledování. Navíc herci mi ve svých rolích neseděli Ligii jsem si podle knihy představovala úplně jinak, tady na ni prakticky neměla Popea důvod žárlit, protože vypadaly jako starší a mladší sestra. V knize apoštol Petr sešlý věkem, ale charismatický, tady pidlovoký pán s divnou kozí bradkou, který působil tak nepřesvědčivě, že jsem si říkala, že se mu ovečky musí rozprchnout po světě. Tento film nedokázal vystihnout kouzlo a genialitu knihy. Mučení a upalování hrstky lidí oproti tisícům a i předchozí požár na mě působili dojmem, jako když si na zahradě postaví dvě rodiny stan, rozdělají táborák a na fotkách pak tvrdí, že to byla párty o 1000 lidech. Nemám ve filmech moc ráda prolínání časové linie, ale tady to chtělo aspoň nějaký náznak, protože film působil, jako kdyby se všechno událo ze dne na den. Snad nikdy se mi nestalo, že bych se zároveň u tak dlouhé stopáže nejen začala nudit, ale navíc k tomu přemýšlela, že tam mělo být ještě hodně věcí, které tam nebyly. Jediné co mi k filmu sedělo dobře byla postava Nera a hudební podklad a pořád mě zaráží, že něco co se tak prakticky věrně drží děje knihy postrádá právě to ,, něco " co knihu dělá jedinečnou. Navíc ten záběr na konci na Petra a Řím dnešních časů, ježkovy voči za co, pane bože za co. Kniha mě přesvědčila v tom, že každé náboženství ve svých začátcích to myslí dobře a čistě, než se to vlivem některého představitele zvrhne a také o tom, že nátlaková instituce, potažmo náboženství se dokáže zahubit samo. Film u mě žel bohu způsobil přesně opačnou reakci tam kde jsem v knize byla pro, ve filmu jsem byla proti tím chci říct, že filmu něco chybí i přebývá zároveň, ale co to je, to je otázka ba přímo filosofická. (18.06.2015)

Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. (04.07.2007)

Ti křesťani jsou blázni, jak furt věří v Ježíše a boha a jiný takový pytloviny. A toho je celej film. Nejen, že to je hrozně dlouhé, ale taky to je nuda. Poláci se snažili udělat velkofilm, což se jim částečně v některejch scénách podařilo, ale většinou je to nepropracované a je tam plno kiksů, jak hereckejch, tak režisérskejch. Boguslav Linda, tan teda byl výbornej, stejně jako vtipnej caesar, ze kterýho jsem měl celou dobu srandu (a nevím, jestli to tak mělo vyznít). Chvíli to bylo záživné v tém Koloseu, kde tam na ně vlítli ti lvi a býk a ukřižování, ale stejně i v těchto scénách byly kiksy jak prase. Takhle ve mě zůstal akorát tak zážitek z toho nápadu, ale ne vizuální. (24.08.2007)

Na evropské a hlavně na polské poměry odvážný počin v rukou starého matadora dopadl průměrně a oproti o 50 let starší verzi klasického Hollywoodu nemá moc šanci zaujmout. Herecky je film nevyrovnaný, jen Boguslaw Linda doopracdy hraje (má i velice zajímavou postavu Petronia). Předsatvitel Nera je spíše směšný, než nevypočítatelný císař (který ve skutečnosti nebyl tak černobýlí jak ho Henryk Sienkiewicz napsal) a milenecký pár je jen líbivý na povrchu. Výprava a technická stránka je naproti velice podařená)zvláště masakrování křesťanů lvi-zde narážím na dokonale natočenou scénu lva beroucí nemluvně matce. Celkově se jedná o bezvýrazný antický skorovelkofilm, který již teď zapadl do temnoty zapomnění. (14.10.2009)

Nejdražší projekt polské kinematografie si určitě tolik peněz nezasloužil (a navíc tu nejsou nikde vidět). Hlavním viníkem je určitě režisér a scénárista v jedné osobě, jehož práce nevzbuzovala dojem adaptace historického románu, ale realizace divadelní hry v exteriérech. Skoro všicni buď neustále přehrávají, nebo zase jen odrecitují své repliky a zmizí. Kromě Boguslawa Lindy (a hrstky dalších ve vedlejších rolích) tu snad ani nejsou žádní herci (že by tedy amatérské divadlo?). Na Magdalenu Mielcarzovou se aspoň dobře kouká (rozhodně mě nenudila tolik jako Diane Kruger v Troji), ale jsem přesvědčený, že obsazení skutečných herců by bylo jednoznačně přínosem. (23.03.2005)