Očista

Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek. (05.03.2013)

,,LIDÉ UTÍKAJÍ TAK DLOUHO, DOKUD MŮŽOU. A KDYŽ UŽ VÍC NEMŮŽOU, POKOUŠÍ SE UKRÝT. ALE NE VŠICHNI SI DOKÁŽÍ RYCHLE NAJÍT DOBROU SKRÝŠ“...... /// Válka, nástup sovětský moci, deportace, kolektivizace, kolaborace, obchod s bílým masem, bolestivý vzpomínky vs. bolestivá současnost. Film plnej zvěrstev, ve kterým emoce vyvolávaj nejen činy druhých. Často mám takovej ten pocit v oblasti kolem žaludku… Příběh dvou žen, jejichž zkušenosti dělí padesát let, ale stejně se v mnohým podobají. Lidstvo si totiž svoje temný stránky sebou ponese na věky. Parádní dramatický drama, který dalšími a dalšími podrobnostmi vtahuje hlouběji do děje, a vy neřešíte, že nejste Estonec, ale jenom člověk a jen čekáte, jestli přijde spravedlivej trest. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru (r.2007) ani knihu, kterou v roce 2009 napsala Sofi Oksanen neznám. 2.) Mám rád filmy plný sexu. 3.) Chtěl bych si připomenout časy, kdy jsme s těma Estoncema zacházeli tak nějak po bolševicku. 4.) Thx za titule ,,Arcticanfan“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (27.01.2013)

Zajímavý divácký zážitek, který mě přesvědčil o tom, že život v Estonsku byl, je a zřejmě i bude těžký. Film zpracovává dvě dějové linie, válečnou (respektive poválečnou), kdy se Estonci proti své vůli vrátili do všeobjímající náruče svého východního "bratra" a linii téměř současnou. Atmosféra snímku byla nádherně ponurá, příběh syrově brutální a absolutně nehrozilo, že bych se mohl jen chvíli nudit. Kvalitní záležitost. (03.07.2018)

Připadím si teď tak trošku podivně. Vysoké hodnocení, převážně pozitivní komentáře, kam se podívám a já sám samotinký se svou ušmudlanou dvojkou. Mohl bych dát za tři, napsat něco v tom smyslu, dobrý, mohlo to být lepší a tím to celé ukončit, ale tohle rozhodně nemám v úmyslu. Filmy hodnotím zásadně podle pocitů, jaké ve mně vyvolaly a Očista nebude vyjímkou. Kybych měl nějak smysluplně popsat, co mi všechno vadilo, bylo by toho asi víc. Když pominu na první poslech nesympatickou estonštinu, daleko zásadnější problém spatřuji ve zpracování a poté hlavně v konci. Téma filmu je určitě silné, smutné, jeho provedení mě však rozhodně neuspokojilo. Moc se mi nelíbili herci, ani rozložení na dvě dějové línie (hlavně ta ze součastnosti), ale co mně úplně zarazilo, to byl již výše zmiňovaný konec, který mi vzal veškeré iluze o nějakém lepším hodnocení. Připadal jsem si spíše, jako v nějakém akčním, tuctovém seriálu a ne ve snímku, který je takto vysoce hodnocen. Je mi to fakt líto, ale nemůžu jinak. Za dva. (02.07.2014)

Historie plná bolesti, hnusu a ponížení se opakuje s pravidelností vojenských přehlídek - jednou pro moc a nadvládu, podruhé pro peníze a příště pro obojí, střídá se jen naléhavost potřeb... když už se zdá, že morálně nelze klesnout hlouběji, přichází další metla lidstva, která si kolikrát nezadá s válkou, totalitou nebo mafií - nenaplněná touha po tom, co nemůžeme mít a ve zvráceném zbožňování nechá projít okruh blízkých dalším utrpením, byť pro jeden jediný den v talinském parku... I přes nespornou působivost se v tomto double dramatu zdají osudy hrdinek podivně cizí a vzdálené, nedokážou proniknout blíž přesto, že vás nutí spoluprožívat hrůzy jak na chatě v horách, ale očistné plameny přichází jen pro ně, až na diváka nedosáhnou... Jinak - zlatá doba facebooková. (23.01.2014)