Očista

Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek. (05.03.2013)

Estónsko je krajina krvi, násilia, štátnych prevratov a ťažkej driny i chudoby. Je tu spomenutý fašizmus i komunizmus a tak sú tu vypočúvania, skrývania a jasné, že aj popravy. Je tu silno vyobrazené, v akej ťažkej dobe sa nachádzal estónsky ľud. Film vie držať diváka v neistote, súcítil som s niektorými postavami a neboli mi ich osudy ľahostajné. Každý bojuje za to čo si myslí, že je správne a aj keď sa vás pokúsia zlomiť, vás to ešte viac ženie k odhodlaniu prežiť. Sú tu aj ideológie a vymývanie mozgov komunistického režimu. Film je dramatický, ma viaceré vypäté scény a je tu veľa neprávosti. Určite si 4* zaslúži. (22.04.2016)

Solidně depresivní drama, u kterého jsem váhala mezi 4 a 5. Druhá polovina už je přeci jen dost utahaná a divák tou tíhou hodně zdeptaný. Někoho to možná může nudit. Plný počet si u mě ale přeci jen zaslouží, protože fandím neokoukaným hercům a uvěřitelnému herectví (zde komplet za jedna) a baví mě téma o schopnosti ženy unést neskutečné množství bolesti. Nápad prolnout osudy dvou trpících žen z úplně jiného prostředí a přesto vzájemně propojených je poutavý, ale všemu podle mě dominuje motiv celého Aliidina bolestného až temného života, tedy neopětovaná láska, která má mnohem blíž k posedlosti.Ta má na jednu stranu neuvěřitelnou sílu být motorem v situacích, ve kterých by většina z nás nevydržela, na druhou stranu nabízí jen utrpení, zoufalství, předstírání a falešnou naději. Lze se vůbec takovému osudu, nebo spíše prokletí ubránit? Těžký film, který je ovšem nahony vzdálen romantickému kýči a plytkému Hollywoodu. (27.04.2013)

Opět po delší době pálím plný zásobník bez mrknutí oka. To byl tak neskutečný zážitek, až mě mrazí ještě teď, kam se na to hrabou horory! Šílený scénář, dokonalé herectví, perfektní režie, prostě špičková práce, bez výjimky. Ryzí jako zlato, syrové jako maso, surové jak železo, ostré jako břitva, to snad ani nebyl film, ale dokument. Realistický každým detailem, pohybem, myšlenkou. Skutečná Očista bez možnosti očisty, naopak se silným pocitem špíny za nehty, v duši, ve vesmíru. Stydím se, že jsem člověkem. (11.08.2013)

Historie plná bolesti, hnusu a ponížení se opakuje s pravidelností vojenských přehlídek - jednou pro moc a nadvládu, podruhé pro peníze a příště pro obojí, střídá se jen naléhavost potřeb... když už se zdá, že morálně nelze klesnout hlouběji, přichází další metla lidstva, která si kolikrát nezadá s válkou, totalitou nebo mafií - nenaplněná touha po tom, co nemůžeme mít a ve zvráceném zbožňování nechá projít okruh blízkých dalším utrpením, byť pro jeden jediný den v talinském parku... I přes nespornou působivost se v tomto double dramatu zdají osudy hrdinek podivně cizí a vzdálené, nedokážou proniknout blíž přesto, že vás nutí spoluprožívat hrůzy jak na chatě v horách, ale očistné plameny přichází jen pro ně, až na diváka nedosáhnou... Jinak - zlatá doba facebooková. (23.01.2014)