Ženy, které nenávidí muže

Proč šeptáš? Já nešeptám, ty šeptáš. Já? To on šeptá. Co se tak divíš? V tomhle filmu šeptáme všichni. To je takový jeho poznávací znamení. Celý je to tady jak na divadle. Když nešeptáme, tak strnule stojíme. Nebo strnule hledíme. Opisovala v tom Babčáková od Langmajera, nebo Langmajer od Babčákové? Když hovoříš, otevřeš oči buď dokořán, nebo je necháš přimhouřené, hlavně se ale nesmí pohnout. Dobrý je taky hledat jednoho konkrétního hokejistu po tréninku v šatně. Je tu už jen jeden a ejhle, je to zrovna ten, kterýho hledáme. Vylezl zrovna ze sprchy, ale asi tam jen zevloval, protože je úplně suchej. Milenku nám zabili, ale naštěstí nám těsně před smrtí stihla zavolat a tónem "dej mi svátek" stihla do telefonu (pochopitelně) ZAŠEPTAT naše křestní jméno. Vražedkyni jsme objevili v chatce v zahradní kolonii, podle ohozu a make upu se ale určitě právě chystala na lepší. Celý to bylo fakt vychytaný, málokdy se podaří navršit na sebe tolik balastu. (03.02.2013)

Příjemná kriminálka, která ale postrádá napětí a drama, nehledě na to, že každý divák musel vraha odhalit téměř okamžitě. Sice to nejsou úplné čtyři hvězdičky, ale myslím, že si film přece jenom zaslouží lepší hodnocení, proto jsem se přiklonila k vyššímu hodnocení. Nejvíc asi zklamal konec, od kterého jsem čekala daleko víc. Pohodová atmosféra u kriminálek prostě nefunguje. (10.03.2017)

Tomu se říká "naběhnout si". Název to neomylně řadí do vlny severské krimi, stejně jako pojetí detektiva jako osamělého zoufalce, který se potácí na hraně existenciálního krachu. Jenže - ač mám rád Sedláčkův letargický způsob vedení dialogů, tentokrát se občas úplně míjí účinkem a celku škodí. Na detektivku to má vinou věčných "dialogů na půl huby" tempo jak po koňské dávce sedativ. Absolutní průser je hudba, která je absolutně mimo cokoli. Proč pod trojicí zcela odlišných scén zní ta samá hudba? Proč motiv "vrah sleduje detektiva" doprovází klavírní etuda jako z playlistu českého hypermarketu? Úplně to zabíjí jinak chvályhodné pokusy pracovat s rámováním záběru a prostředím (třeba záběr z vrchu na detektivovu plečku uprostřed luxusních aut je vtipný a těch záblesků je tam víc). Bavilo mě pár moment, v nichž Sedláček zapojí nepodstatný detail do gradace scény (scéna s rotující dřevěnou koulí atd.). Obsazení je fajn, herci hrají celkem civilně, ale dialogy jsou tradičně slabé - nejlepší momenty mezi postavami se dějí spíše beze slov a nejsilnější osobou v celém vyprávění je alkoholem předpisově zdevastovaný enfent terrible sboru Martin Stránský. Ženám, které nenávidí muže chybí pověstná míra a cit - co ve špičce severské krimi vyznívá přirozeně a má temnou emocionální vibraci, je tedy až příliš ploché a příliš přehnané. Chybí napětí, zvrat, ale i "patologické" kouzlo. Pozitivní je, že s výjimkou naturščika v roli ligového hokejisty se to obejde bez zbytečné trapnosti a vizuálně to vypadá docela solidně. Ale to jsou jen ingredience, ten celek má k fungování strašně daleko. K tomu by totiž potřeboval něco jako scénář a ne tuhle horu snaživě opsaných a špatně poslepovaných motivů. Vysvětlil někdo scenáristovi, že v podobné detektivce by nemělo chybět cosi jako "falešný podezřelý", aby pátrání mělo aspoň minimální napětí? (03.02.2013)

Co se tomuto snímku nesmí upřít, je docela solidní nasnímání exteriérů, barevné korekce, detaily apod. Z tohoto hlediska to na mě udělalo docela dojem, přestože se mi to od začátku jevilo krajně podezřelé. Nebudu chodit kolem horké kaše, byla to prostě strašná tyčovina. Tvůrce se zřejmě pokoušel o takový ten americký lůk, což mu i docela vycházelo, ale pak se to zase tříštilo na scénáři, či spíše na dialozích, které byly, ruku na srdce pane Sedláčku, neskutečně pitomé, zejména ve finále. Působilo to spíš jako takový lepší amaťák. Příběh byl bohužel slabý, nebo jste, pane Sedláčku, nedokázal nahodit atmosféru. Jedno z toho to bude. Ten náklus na drama tam jde opravdu cítit, ale to napětí tam potom není, prostě není. Navíc jsem napočítal poměrně hodně chyb, které by vám nesežralo ani děcko. A když je řeč o dětech. To jste viděl v Posledním skautovi s Bruslem Willížem, že se dcerka zapojuje do vyšetřování? Ale kdež… (05.02.2013)

Chvílema sem si připadal jako na pokračování kanadský sody, která běžela těsně před filmem na Čt. Už dlouho, vlastně nikdy jsem neviděl kriminálku co se bere vážně, a přitom působila naprosto parodicky. Miláček českých kritiků a protekční dítě ČT pan Sedláček naprosto degradoval žánr zvaný kriminálka. Pro oživení mého komentáře sem hodím pár konkretismů. Ano, je zcela bežné a každej chlap z oddělení vražd nám to jistě na kriminálce potvrdí, že pokud dostane tip na místo, kde se může schovávat podezřelej brutální sériovej vrah vezme na místo i svou dcerunku a nechá jí tam bez dozoru. Taky nám jistě každej kdo zažil pád z vejšky na záda a je zraněnej potvrdí, že se lečil řádově v hodinách až dnech a nikoli týdnech až měsících. No radši toho nechám, protože tohle mělo s kriminálkou spoelčnýho asi tolik co Klaus se smyslem pro humor. Někdo by měl panu Sedláčkovi říct, že ke kvalitní kriminálce nestačí jen ukrást název jednoho severeskýho majstrštyku a trošku ho předělat, chce to přece jen trošku víc. Ale tak co by se kdo snažil, když má pro cokoli co natočí brány Český televize otevřený dokořán. (04.02.2013)