Protichodná farba

Možno má Carruth iba o 50 čísiel vyššie IQ ako my a jednoducho s tým nič neurobíme. Upstream color má spoločné viac s filmami Charlieho Kaufmana, ako s jeho predošlým Primer. Oba filmy síce treba vidieť viackrát, ale v tom prvom aspoň viete, čo pozeráte. Myslím, že to, o čom je Upstream color som tak nejako vytušil, ale zase sa to trochu prieči s tým, čo je uvedené v obsahu. Každopádne to chcem vidieť znovu a preto hodnotím tak vysoko. Je to viac poetický film, ako rébus, čiže ak ho aj nepochopíte, tak ho stačí iba prežívať. Je tak odlišný od toho, čo sa premieta v klubových kinách, že by si zaslúžil väčšiu pozornosť. (03.05.2015)

Alibistické čtyři. Krásně natočené, atmosférické, tísnivé. Expresivní imprese detailu v celku a celku v detailu, která se vzmáhá jakýmkoliv racionálním narativním formám a která je vždy minimálně krok před divákem (a možná i před autorem). Upstream Color nejspíš můžete analyzovat do nekonečna a ohánět se Bordwellem na všechny strany nebo si film prostě užít a smířit se s tím, že ne vše se dá pochopit a spojit (napoprvé). Shane Carruth definitivně jeden z nejzajímavějších filmařů dneška. Fascinující záležitost srovnatelná snad jen se Synecdoche New York. Jedno zhlédnutí nestačí, na druhé budu sbírat síly ještě dlouho. (30.05.2013)

Jak moc by chtěl být Carruth velký umělec! Tentokrát jsem se neztratil jako u Primeru - věděl jsem do čeho jdu. Proto byl zážitek lepší. Chápu, že má režisér potřebu vyjadřovat se takhle (doslova) květnatě, ale osobně mě to stále oslovuje jen místy. Závěr to vytáhl téměř ke čtyřem hvězdám, protože mě film začal zajímat. Bohužel ve chvíli, kdy mě zajímat už nefalšovaně začal, skončil. 3 a 1/2 (26.09.2013)

Už dlouho jsem podobný snímek neviděl a vlastně, když se na to podívám kolem a kolem, tak v podstatě nikdy. Upstream Color je naprostý unikát, který drtivá většina, ne-li všichni, nepobere. I já sám nevím, jak si vlastně tenhle příběh pořádně interpretovat. Řeč přes obrazy, symbolismus, éterično, melancholie, tím vším Upstream Color disponuje a nenápadně osciluje s vašimi pocity. Jak film plyne, cítíte se stále zvláštněji a ten prožitek se postupně stupňuje. Vsadím se, že spousta lidí ani nebude mít chuť Upstream Color dokoukat, ale i přes naprosto na první pohled "neprokouknutelnou strukturu" se mi nedostavil pocit nudy, spíš naopak. Tak nějak jsem se po celou dobu vznášel. (28.04.2014)

,,SLUNCE JE RANNÍ HVĚZDA. TEN NEJDIVOČEJŠÍ ZVUK, POSLECH ROZVLNÍ DŘEVO ŠIROKO A DALEKO. JEMNÉ CINKAVÉ ZVUKY SE SNAŠÍ DO MÝCH UŠÍ. JEJICH KOŘENY SAHAJÍCÍ ZCELA POD DOMEM. OBÁVAJÍCÍ SE, ŽE BY BYLY MALÁTNÝMI. PRO NEODSTATEK SPÁNKU A JÍDLA. PŘEVLÁDAJÍCÍ MODROŽLUTÁ BARVA PÍSKU. SLUNEČNÍ ZÁŘE V BARVĚ VODY...…“ /// Teskná hudba, neosobní kamera, záběry, který nic neřešej a příběh – šílenost hodná mozku člověka na odvykačce. Nebo, že by v tom snad bylo něco víc? Ten pasáček vepřů je kdo? Že by… a ty tam děláš co? … Všechno spojuje … zmatek? Jo, jsem zmatenej jak prase (proto ten pasáček?), ale něčím mě to k sobě podvědomě poutá. Smutkem? Usínám, ale já nechci! Chci vědět víc! Zajímá mě, co tím chtěl autor říct. To musí mít kurevsky silný poselství!? Aha, tak jsem ho nenašel ani v praseti, ani v červovi. Budu hledat na netu… (no jó… orchidej, že mě to debila hned nenapadlo!). Prostě jsou věci mezi nebem a zemí. Tohle je jedna z nich. Filmařina, na kterou zjevně nejsem připravenej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stačí mi říct: Henry David Thoreau - Walden. 2.) Aronofsky a Malick se mi zdaj málo šílení. 3.) Thx za titule ,,delphin“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (11.09.2013)