Prekliatie žltozeleného škorpióna

Opravdu nemám nic, co bych mohl vytknout. Všechna ta Allenova těkavost je jednoduše geniální ("I hate her just like I hate that German chancellor with the moustache."). :) Vzájemné provokace s Helen Hunt jsou neskutečně vtipné! Myslím, že jsem jeden z lidí, co přichází filmům Woodyho Allena (i samotnému Woodymu) na chuť. :) (15.09.2006)

Ďalšia bohatá nádielka allenovského bizarného humoru, ktorý nezastrie konkurencia široko ďaleko. Námet s hypnózou vyzdvihnutý Allenom na piedestál originality, následné ostro-vtipné zamotanie situácie, poisťovací detektív s plešinou, nevinnými očami prerážajúcimi cez okuliare a s večným prívalom argumentov presahujúcimi rámec prijateľnosti. Skvelá Helen Hunt, skvelý Woody Allen, skvelý scenár alebo....... "Ako to dopadne, keď sa cynický pohoďák zamiluje do neurotickej kravy." (28.07.2010)

Spoilery! Musím konstatovat, že se jednalo o jeden z nejlepších filmů Woody Allena, jaký jsem doposud viděl. Toto moje ocenění má nesmírnou váhu, neboť jsem pravděpodobně největší filmový odborník na této databázi a možná i na celém širém světě. Ačkoli to dělám nerad, tak budu muset zasouhlasit se spolusledovatelkou a zbytečně ji tak zvednout ego. Konečně jsem byl svědkem těch všemi vychvalovaných dialogů. Opravdu to bylo něco neskutečného. Postavy na sebe vzájemně sypou jednu hlášku za druhou s kadencí kulometu Johna Ramba. Námět je sice lehce přetažený za zbytky Allenových vlasů, ale kompenzuje si to značnou zajímavostí. Dost se mi líbil nápad s hypnózou a hlavně to, že Woody Allen vyšetřoval svoji vlastní loupež, které si nebyl vědom, čímž logicky vznikaly dost vtipné situace. Jsem rád, že udělal Woody Allen "chybu" a obsadil do hlavní role právě sebe. Dodal tím snímku určitou teatrálnost, což vzhledem k nadnesenému ději nebylo absolutně na škodu. Snad bych jen ocenil, kdyby si snímek určitý nadhled zachoval až do konce a nezavršil divákovi zážitek tuctovým rozuzlením. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka mat.ilda. (20.01.2017)

Hmm, ze bych nakonec tomu nesympatickemu intelektualovi prisel na chut? Jade Scorpion byl dobry, dobove vizualne stylovy film, kde jsem konecne poprve docenil kvalitu Woodyho dialogu, ktere byly inteligentni i vtipne zaroven - u Woodyho jev tolik nevidany. Od pulky jsem se sice opet zacal nudit, ale stalo se zde neco nevidaneho - poprve ze vsech Woodyho filmu jsem dokazal v pohode skousnout i jeho herectvi. Stari mu zrejme prospiva, protoze zde uz neni tak neskutecne otravny jako v zoufalostech typu Annie Hall/Manhattan a parkrat jsem se mu dokonce ze srdce zasmal - pujdeme nakrmit vasi kocku? Pro Scorpiona hraje take velky plus fakt, ze ma zajimavou story, ktera je na hony vzdalena jeho patetickym vztahovym blbostem typickych pro jeho 70's tvorbu, nebo novejsi prisernosti typu VCB/Match Point. Tohle je ten spravny smer, Woody! "It's a match made in heaven... by a retarded angel. " 6/10 (24.09.2009)

Woody Allen nám Prokletím žlutozeleného škorpióna ukazuje, že se nebojí vstoupit ani do divokých vod situační komedie. Samotná zápletka filmu se od ostatních Allenů velice liší. I když snímek není tentokrát zaplněn dialogy – čehož si velice cením, protože jsem mohl u filmu přemýšlet co se to vlastně děje – tak jak bychom čekali, jsou to právě ony, co mu dodávají jeho komedičnost (kromě zde již zmíněných třeba: „Pokud zemřu, řekněte balzamovačům, ať mi zanechají úsměv...“). Kromě skvělého scénáře opět spatříme dobré herce, zvláště samotný režisér však překvapí. Woody Allen totiž opustil svou tradiční koktavost, za což si zaslouží velikou pochvalu, protože tento herecký styl mi vyhovoval daleko více. Další, ne ale tolik razantní změnou, prošel hudební doprovod. Místo starých známých retro tónů k nám z bedýnek vystupuje o kousek modernější změna. A možná je to právě jeho netradičnost, co mě tolik zaujalo, vlastně Prokletí žlutozeleného škorpióna byl první Allen, který mě opravdu chytil a nedovolil mi ani jednu maličkou myšlenku na přepnutí televizního kanálu. (27.12.2005)