8-Ball

Mrazivé a místy až brutální sociální drama. Takhle to umí jenom na Severu. Louhimies už mě dostal svým Rozkazem a tady postoupil, podle mě, ještě o stupínek nahoru. No a ten konec............já chápu, že na většinu lidí nepůsobil příliš uvěřitelně, ale já jsem po všech těch peripetiích hlavním hrdinům přál, ať to svoje světlo na konci tunelu najdou, takže jsem byl, i přes tu přeslazenost, docela spokojen. 85% (21.02.2015)

Typickej evropskej festivalovej film,kterej mě utvrdil v tom,že sem prostě hlavně mainstraimovej divák.Na první hodinu si nestěžuju,protože sem pořád čekal,co se stane.Byl fakt hnus sledovat ty špinavý byty s fetkama,blijou,potácej se,mumlaj,hrůza.Jenže asi sem to čekal trochu jinak,a o to větší bylo moje zklamání.Druhá půlka byla ještě pomalejší,asi pětkrát sem chtěl film posunout,ale vydržel sem.Konec jak z růžovky.Seveřani uměj točit,ale skoro vždycky to neni žádnej námrd,ale spíš podobně rozplizlá prcguma na stropě.40%. (07.07.2015)

Táto mozaika asi nebude úplne najlepšou sociálnou drámou, ale zase sa odohráva niekde úplne inde, ako sme zvyknutí (túlať sa zase ulicami LA, Londýna, atď. by už nudilo). Fínska zima tejto depke nesmierne pomáha, ani sa niet čo čudovať, že niektoré živly dávajú prednosť drogám. Tu už k zlepšeniu nálady ani alkohol nepomôže. Čo skutočne pomôže, to je rodina a starostlivosť o vlastné dieťa. Je však možné sa zbaviť minulosti a čo je vlastne už minulosť? No proste originálne to nie je, ale film beriem ako úvahu nad postavením štatútu rodiny v modernej (postmodernej / hyperpostpostmodernej) spoločnosti dneška. Ono v prdeli nemusíte byť iba ak ste na drogách, stačí si posrať vlastný život "konvenčnejšími" prostriedkami. (21.08.2015)

Aku nám zase naservíroval chladné Fínsko aj s trochou nádeje. Príbeh z prostredia drog o tom, ako vyliečený feťák nechce do toho zase spadnúť, ale prostredie a partia tomu moc nepomáhajú. Možno sme to už niekde videli, ale je to dobre natočené a herci sú fakt sympaťáci ... hlavne Lalli, ten ma bavil nesmierne. (30.03.2017)

Musím se přiznat, že dlouho jsem se nesetkal s nějakým solidně depresivním skandinávským filmem, tudíž mi 8-ball v tomhle ohledu udělal docela radost. Tak nějak jsem sice tušil, do čeho jdu, ale jak jsem si ze začátku filmu hověl na gauči v poloze ležícího střelce, deprese a stres proudící skrz mým tělem mi to od půlky filmu nedala a musel jsem si na něj vysloveně sednout. To, co se totiž ze začátku rozjíždělo poměrně nevinně, nakonec mělo docela šílenej dojezd. A musím se přiznat, že u některých scén to bylo fakt hodně náročný. Nebejt toho závěru, asi bych dal čtyři hvězdy. Závěr nicméně ukázal, jak to vypadá, když se spojí finská depka + brutální zimní finské počasí a komisař jak z francouzskejch kriminálek ze sedmdesátejch let. (08.10.2015)