Réžia:
Ben WheatleyKamera:
Laurie RoseHudba:
Jim WilliamsHrajú:
Reece Shearsmith, Michael Smiley, Peter Ferdinando, Richard Glover, Ryan Pope, Julian Barratt, Sara DeeObsahy(1)
V polovině 17. století zmítá Anglií občanská válka. Malá skupinka dezertérů prchá z bitvy a jejich cesta vede přes přerostlé pole. Zde jsou zajati alchymistou, který se snaží skupinu donutit, aby mu pomohla najít zlato, o kterém je přesvědčen, že je zakopané v poli. Sestup do šílenství a chaosu začíná.
Nejzajímavější a nejpracovitější britský režisér současnosti se představuje se svým daším odvážným filmem, tentokrát natočeným černobíle, a ani tentokrát se nesnaží zavděčit všem. Field In England je navíc prvním britským filmem s revoluční distribuční strategií. Bude uveden zároveň v kinech, v televizi, jako "video on demand" a na nosičích DVD.
(Rob Roy)
Videá (3)
Recenzie (115)
Nerozumíte srandě? Pro mě po náloži oscarovek velmi osvěžující oraz s obohacujícími postřehy - zatímco se bojíme pekla, tak v něm žijeme, přínosnými radami pro čerstvě povýšené, při jednání s podřízeným - neoslovuj mě příteli a nemluv na mě přímo... následuje plivanec, úleva pro nemocné - až mně bude zase dobře, rozbiju vám huby a mnoho dalších... Pro velký úspěch před koncem rychlý přehled událostí dvojmo, super sound jakož i vizuál, zkrátka, já jsem si spokojeně vrněla :-). ()
Prapodivné, žánrově i jinak neuchopitelné dílo. Halucinační trip, v němž sebranka vojáků zažívá sestup do pekla, snad nemohl být extravagantnější. Jakákoliv logika jde během chvíle stranou, zůstává jen zmatená tříšť výjevů a vykutálených gagů. Divák se chvilku baví, dlouho nudí a po zbytek filmu prožívá jen lhostejnost. Realita a halucinace zfetovaných vojáků zůstávají neodděleny, digitální černobílý obraz začne být fádní. Co si počít? Zajímavé jsou jen stroboskopické pasáže, kaleidoskopicky lámaný obraz, který je vskutku fascinující. Wheatly si ho možná měl schovat pro nějaký videoklip nebo radikální horor, ale pro tenhle trucovitý, často samoúčelný výkřik ho je škoda. Nevím si s filmem rady, jen netuším, do jaké míry jsem na vině já sám. ()
Podľa tých extrémne rozporuplných prijatí som čakal, že Field in England sa dá buď milovať alebo nenávidieť, ale ja sa nemám problém zaradiť do toho stredu. Režijne sa tomu nedá moc čo vytknúť, čiernobiely vizuál mi tu vyhovoval, atmosféra tiež nie je zlá, či už po stránke dobovosti, ale aj trochu tej tajomnosti a určite musím pochváliť viaceré vizuálne nápadité sekvencie, tie stroboskopické scény sa mi dosť páčili. Ale dejovo to išlo dosť mimo mňa, mám rád tieto umelecké filmy, pri ktorých treba aj zapojiť rozum, ale tentoraz som tomu nielen, že ani moc nerozumel, ale film vo mne ani nedokázal vyvolať potrebu začať premýšľať. Už niekedy po tretine filme som vedel, že toto nebude nič z oblastí, ktoré ma aspoň trochu zaujímajú a tak som vlastne len vypol a zameral sa skôr na formálnu stránku filmu. A problémom sú aj postavy, je ich tu len pár, ale vôbec nikto si ma nezískal a dokonca sa mi aj mýlili, ale uznávam, že toto je už môj problém. Ale aspoň mi to celé ubehlo až prekvapivo rýchlo, síce tu vlastne len celý film pár mužov niečo riešilo na poli, ale nemal som pocit, že by sa to zbytočne predlžovalo, stále sa niečo dialo a tak som sa nestihol začať nudiť. Takže určite sa nevyhnem pocitu sklamania, od originálnych umeleckých filmov vždy čakám, že ma budú baviť, čo sa tentoraz tak moc nevydarilo, ale na ten priemer mi to bez problémov stačí. 56% ()
2x kino -- Ben Wheatley se stal svým vlastním pánem a natočil masterpiece. Vizuální bomba roku. Samozřejmě nejen vizuální, ale nemám potřebu tenhle film racionalizovat, to už tu udělali jiní. Pokud máte šanci jít na velké plátno, neváhejte ani vteřinu. P.S. Až se za pár desítek let budou dělat zase takové ty filmové kompilace ikonických záběrů z velkých filmů, tak tady bude lehký výběr. ()
Stejně jako experimentální filmy, ani v Pole v Anglii (experimentální kromě formy rovněž formou uvedení – paralelně do kin, v televizi, na VoD, DVD a BD) nelze dost dobře posuzovat na základě příběhu a způsobu, jakým je vyprávěn. Nesejde na době, místě ani žánru, na tom, zda postavy bojují za parlament nebo za krále (ani za jedno). Namísto toho, oč postavám jde, má jistou váhu to, co se jim děje. Podstupují-li určité odpoutání se od sebe samých, film se společně s nimi oprošťuje nejen schémat vyprávěcích, ale vůbec od vzorců, pomocí nichž uchopujeme a do smysluplného tvaru formujeme realitu. Wheatley dělá s vizuální složkou filmu něco podobného jako Strickland se složkou zvukovou v Berberian Sound Studiu, když si pohrává s referenční hodnotou obrazů. Opět nejde o manýristickou provokaci. Hlediskové záběry, extrémní detaily a znemožnění základní časoprostorové orientace stále více matoucím střihem odpovídá proniknutí do mysli člověka prodělávajícího na základě mezní životní zkušenosti proměnu vnímání. Orientovat se od chaotické úvodní scény můžeme přednostně pomocí zvukové stopy, jejíž „sdělení“ ale vzhledem k ambivalentnímu míšení elektronické hudby, středověkých bubnů a lidových písní také nejsou jednoznačná. Pole v Anglii velmi nápaditým a sugestivním, třebaže pro mnohé nesnesitelným způsobem zpřítomňuje svět převrácený naruby. Unikátní je především tím, že nám vykloubenou realitu nejenom ukáže, ale rovnou nás nechá ono vykloubení prožít. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, ancientone ()
Reklama