Hra peňazí

I u nás měly tupé lopaty onehdy úžasnou možnost skvěle investovat. Ten dobrák se jmenoval Viky, od pohledu altruista a filantrop, a tak za ním zůstaly tisíce spokojených dicků. A že Viky dělal, co mohl, aby se ti intelektuální investoři, co mu nasypali kupónky, měli dobře! Kupoval jim imrvére tryskáče, stovky luxusních nemovitostí ve světových metropolích, drahé sportovní brka a dokonce i několik velkých továren. Jenže on takový dik, to je povahově pěkný zmrd, a tak ten blahoslavený investiční klubík začal nakonec Vikiho špinit a pomlouvat, že místo aby se o ně staral, tak zevluje a někde radši potají kope podzemní chodby. Což byla samozřejmě jen mrzká pomluva, protože ten skvělý člověk nikdy nedržel lopatu v ruce. Nakonec došlo až k tomu, že na něj šťastní majitelé desetinásobku poštvali orgán. Jenže on by takový orgán naštěstí nenašel ani vlastní koule, a proto stihl Viky sbalit před tou hroznou nespravedlností kramle. Ale jak už to na tom světě chodí, neskončil ten úžasný chlapík věru dobře! Ubožákovi zbyly jen oči pro pláč, jak teď musí z obýváku čumět na nějaké zkurvené moře na zaplivaném ostrově daleko, předaleko od své milované vlasti, živořit na rybích jikrách v nuzné chýši 43+4 s pouze pětikilometrovou ranvejí, po které se musí dennodenně plahočit nějakou plečkou od Martinova Ástna ke svému Lírdžetu, kde si člověk s alergií na telecí kůži a mahagon ani pořádně nepohoví. A o takové nepřející dičí svini je i tento film. Tu ale v tomto případě jistota desetinásobku rozparádila natolik, že naběhla na Žužu Žorže a skoro celou stopáž mu mává pistolí před držkou. Uot els? Inu, skoro nic. Je to ale překvapivě po Pissmejkrovi asi nejzábavnější nespreso, co Jirka dosud uvařil, skvěle zahrané a ta vyrachtaná feministická lesba s fretčím xichtem to režijně a dramaturgicky i vcelku vkusně vysufražetkovala. Jen je trochu škoda, že po výborné první polovině nedotáhli poměrně zdařilé memento toho, že každý, kdo někdy vyslovil slovo burza, opce nebo derivát, by měl pro blaho budoucích generací dávno viset vykuchaný na kandelábru, až do stejně stylového konečníku a závěrem se to zvrhlo v hloupý, patetický, žlutohnědý holyúdský maglajz. (15.06.2016)

Hodně solidní žánrovka, která je přímočará a na nic moc si nehraje. Je pravda, že příběh je předvídatelný (ačkoli je tu jeden nečekaný minizvrat) a v úvodu dost naivní a za vlasy přitažený, jenže atmosféra je více než slušná, a i když tomu asi chybí tvůrčí odvaha a invence, pořád to dost dobře funguje. Foster možná chybí cit pro tempo, protože některé scény se dost táhnou a stopáž, i když není nijak extra dlouhá, by asi potřebovala o takových deset minut prokrátit, dokáže to ale vybalancovat částečně napětím, budováním vztahů mezi postavami a sociálním přesahem, který ale může být pro mnohé na hraně. Jistou ruku projevila při obsazení, jemuž dominuje charismatický Clooney, který si polohu arogantního a namyšleného moderátora užívá, ke konci ale bez problémů sklouzne do civilní polohy a po záměrném přehrávání není ani stopy. Julia Roberts tu naštěstí není tolik, aby něco výrazně pokazila svým širokým úsměvem a odvádí svůj standard, i Jack O'Connell se drží hodně dobře. Nelze popřít, že thrillerů na podobné téma tu bylo mnoho a většina je i lepších, tenhle se ale řadí k příjemným jednohubkám, které by neměly urazit a ukrátí jakoukoli roční a denní dobu. Je ale škoda, že s tímhle obsazením nevytěžila Foster o něco víc.... 70% (21.11.2016)

Kdybych byla kravata, chtěla bych, aby mě nosil George Clooney. A kdybych bylo zrcadlo, nastavilo bych se Julii Roberts, abych jí připomnělo, že to ona byla kdysi pretty woman. Hra peněz je všude kolem nás a hraje se nonstop, takže žádné překvápko, že se dostala i na plátno. Na film jsem si vzpomněl teď nedávno během předzápasového studia Buly, při nekonečně bolestivém rozboru Záruby s Hostákem. Kéž by i na Kavčí hory někdy vyběhl nasranej finančník... (24.03.2017)

"Wall Street je casino, kde hrají s Vašimi penězi." Proto plně důvěřuju kapitálovému trhu a až budu mít touhu udělat ze svých miliard obyčejné milióny, tak začnu obchodovat s akciemi. Zatím mám alespoň čtyři z pěti pohromadě, takže dle mluvy Lee Gatese neztrácím kontrolu nad svým svěračem a nabídkám bank na to, aby si mohly s mým kapitálem zahrát na burze, zasílám fotky se zdviženým prostředníčkem. Jenže Kyle nechal se svými penězi pracovat "odborníky", kteří mu z peněz vyrobili velké NIC a tak se nedivme, že si šel do televize užít svých pár minut slávy s pistoli a výbušninou. A mě to hodně bavilo, protože jsem tvor hravý a tak jsem si užil to hledání peněz zakutálených do švýcarských, jihoafrických či kdovíjakých dolů. (16.10.2016)

Jodie za kamerou má režijní ruku pevnou, Julia a George před kamerou jsou sehraná dvojka i když Geroge dostává mnohem víc prostoru a víc si to užívá, příběh má spád, nechybí mu lidský rozměr. V podstatě by se dalo říci, že všechno klape a funguje jak má, že tahle Hra peněz má samá pozitiva a jistoty. Přesto to, překvapivě, jako celek zdaleka není tak strhující a kulervoucí jak by mohlo a index filmu bude mít na burze mé paměti pravděpodobně sestupnou tendenci, bez naděje na obrat. Kdybych draze nakoupil, nejspíš bych litoval, takhle mě pokles akcií Hry peněz zase tolik netrápí. Druhou šanci už stejně nejspíš nedostanou. (15.03.2020)