Nástrahy veľkomesta

Pro všechny (nebo alespoň většinu) je klasikem italských komedií "účetní" Fantozzi. Pro mě ne. A to hlavně proto, že účetního úlety jsou obludně přehnané až do frašky. Není t ani praštěné ani vtipné. Pouze jen groteskně přepísklé. možná se to líbí dětem (jako Teletubbies), ale mě opravdu ne. Farmář Artemio je jiná liga. Ano vládne i tupým humorem (ptáci na poli), ale v drtivém případě je to ironie nebo dokonce až legendárně vtipná nevinnost (scéna s holícím strojkem nebo hláška "obléká se jako sportovec" jsou nepřekonatelné). O čem ani nemluvím je nadčasovost. Artemio je vtipný i po letech. Dokonce bych i řekl, že některé vtipy dokážu ocenit nyní po letech o něco víc (př. scéna s vlakem). (20.01.2015)

Vcelku průměrná buranská komedie s hrdinou, který není až tak úplně buran. Scenárista měl nápadů na tři filmy a chrlil vtipy s takovou kadencí, že mu nezbyl čas ani na gradaci, ani na pointy. Renato Pozetto, herec převážně komediálních postav byl v roli úplně ztracený. Ruku na srdce, tohle by nezahrál ani Peter Sellers. Vše okolo moderního bytečku je ovšem perfektní a úvodní vstávání do zimy alespoň skvělé. (29.06.2021)

Venkovský sedlák poprvé a sám ve velkoměstě. Se svými trampoty uprostřed přetechnizovaného světa. S bratrancem, který je už po svém čerstvém návratu z vězení opět jednou nohou v kriminálu. S holkou, která tolik oplývá sympatiemi a krásou, jenomže když ona myslí a žije prostě úplně jinak... :o) Velice povedená komedie, která od začátku skoro pořád hýří vtipem. Nebo pokud jím zrovna tolik nehýří, tak minimálně nechává diváka v očekávání, co bude dál. Jednotlivá vyústění jsou leckdy předvídatelná, poselství ve stylu „jaké je to velkoměsto skažené, plné nebezpečí, zločinů a touhy po penězích, naproti tomu jaká je ta vesnice po všech stránkách čistá“ může vyvolat dojem dávno obehraného klišé a závěr ještě navíc nabírá rozměr agitky. Ale v tomto milém kousku mi to vůbec nevadilo, protože jednak to poselství má něco do sebe a tvůrci ho podávají (včetně onoho kontrastu mezi vesnicí a velkoměstem) s obrovským nadhledem. . . . V italských komediích mám minimálně dvacekrát více restů, než zhlédnutých kousků, ale Nástrahy velkoměsta mi dávají znát, že nemusel bych se jim pořád tolik vyhýbat, doporučený kousek mi tentokrát plně padl do noty. Spokojen a příjemně překvapen jsem byl i hlavním hercem (Renato Pozzetto), který svou roli skvěle odehrál s využitím osobitého minimalistického (a současně vtipného) výrazu. 80% (21.10.2020)

Vážení přátelé...tak jsem zkouknul po řadě let znovu tuto další kultovku našeho dětství a dojem naprosto stejný jako v případě Fantociho: Ftákovina až na půdu! Celkově o něco méně méně trapnější a dětinštější, ale i tak komedie opravdu jen pro malé děti. Takže platí totéž, co v případě Fantociho - zkouknout a uložit do trezoru... (10.11.2007)

Krásná vzpomínka ještě z dob socialistické České televize, kterou jsem si nedávno osvěžil. Koho by nerozesmály nesmrtelné hlášky jako: "Mám byt samý koutek", ""Kde jsi byl tak dlouho? - Byl jsem na druhé straně bytu" nebo "Při holení široce rozkročte nohy". Podle mě nejlepší smršť vtipu je nahuštěna do prvních asi 10-ti minut, zabírající jedno všední ráno od probuzení po odchod z domu hlavního hrdiny... (04.12.2008)