Odpad město smrt

Člověk je rád, že to české kino dělá i něco jiného, než obyčejně, ale stejně k tomu zas potřebuje znásilnit Fassbindera a Lucernu. Takže Václavák zase v trochu jiném světle a Lucerna v tom nejtradičnějším. Má to své momenty, Pechlát jako transka zpívající Haničku patří mezi to zábavnější, ale pak už to jde dolu. Stereotypy o židovských machinacích a jejich gay podomcích náleží vypůjčenému prostředí a Praha s tím tolik nekoresponduje, jako by například mohl ten Berlín, že. A absolutně si netykám s výkonem Gabriely Míčové, neb mám ještě v živé paměti její fiaska v Zázracích života a toto nebylo zase o tolik jinde. (22.11.2012)

Na divadle jsem sice Odpad město smrt neviděl, ale protože mám Fassbindera slušně přečteného, rozumím tomu, že si to chtěl vyřídit s německými měšťáky, establishmentem, který se nikdy za Fassbinderova krátkého života s válečnou minulostí důkladně nerozešel, se všemi konformisty, proti kterým se levičácký bouřlivák vymezoval, když o tom tak přemýšlím, tak ho štvalo kde co a kde kdo. Se znalostí německých dějin chápou asi všichni, proč se objevil ve hře velký Žid, a s povědomím o Fassbinderově sexuální orientaci pochopíte, proč jeho postavy mají tak komplikovanou sexualitu. Přenesením hry do českého prostředí se ale tenhle kontext ztrácí a zbyde těžkopádná snaha o velké umění. Zásadní problém mám i s Gabrielou Míčovou. Její prostitutka Romi, aspoň jak ji chápu, měla být uprostřed těch sobeckých zrůdiček, jedinou lidskou bytostí, která se nechá ostatními zneužívat, a člověk k ní měl cítit přinejmenším soucit. Míčová, netuším, jestli je to jejím herectvím, nebo na mě tak působí její osobnost, mi ale přijde stejně odpudivá, resp. nesympatická, jako celý zbytek té podivné sešlosti. Celkový dojem: 25 %. (23.03.2015)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Tak tento film je jasně naladěn na úplně jinou frekvenci, než jsem já. Absolutně jsem neporozumněl tomu, proč toto bylo natočeno. Divné tlachání a chování hlavních postav, mi k osvětlení motivu také nepřidalo, zkrátka podivnost na kterou velice rád hodně rychle zapomenu. (13.04.2015)

Priznávam, že sa mi tento film dostal do nahrávacieho plánu náhodou alebo omylom. Napriek tomu neľutujem. Hřebejka nijako zvlášť neobdivujem a Fassbindera považujem za zaujímavú personu z doby, ktorá je už za nami. Ale divadlo, ktoré sa ich pričinením dostalo do pražských ulíc a nadobudlo kontúry filmu, vôbec nie je zlé. Chvíľami vypäté, kŕčovité, ale možno to bolo zámerom tvorcov. A aj keď tento film nepovažujem za žiadne veľdielo, čiastočne v mojich očiach rehabilitoval Hřebejka, v čo som už ani nedúfal. (12.11.2014)

Odpad, město, smrt může posloužit jako exemplární ukázka toho, jaký jedinečný filmařský talent má v Janu Hřebejkovi naše kinematografie. A jak byly jeho možnosti dlouhá léta spoutávány neinspirativními scénáři Jarchovského či adaptacemi M. Viewegha. Tento snímek však na rozdíl od většiny Hřebejkových filmů získal nespornou jistotu v silné předloze, byť se jedná o divadelní inscenaci. Fassbinderova divadelní hra se může jevit jako artefakt minulé doby a již včerejších myšlenkových proudů, ale Hřebejk-režisér v ní nalezl překvapivě silné souznění, jež se plně otisklo do kongeniální režijní realizace. Každý záběr se v ní stává vizuálním skvostem a důvěrně známá pražská metropole je přetvořena v až perverzní symbol úpadku díky geniálně zvoleným lokacím. V opravdu silné stylizaci a nejryzejších filmových postupech téměř zanikají divadelní kořeny, i když se řada situací odehrává v místech, které mají jevištnímu prostoru velmi blízko. I hercům se podařilo úspěšně přetvořit své výkony, aby byly pro filmové plátno únosné a nerušily. Především Gabriele Míčové a Stanislavu Majerovi se podařilo vytvořit živé a civilní postavy navzdory myšlenkově přetěžkaným dialogům. Odpad město smrt je především poctou dnes již neexistující divadelní scéně, skutečně upřímným a láskyplným zvěčněním její poetiky, herecké souhry a myšlenkové náročnosti. Díky tomu, že se Hřebejk dokázal oprostit od pietního převodu, získal tento netradiční počin skutečné opodstatnění a snad i nadčasovou působivost. (30.06.2013)