Za trnkovým keřem

Třetí část "šumavské" trilogie se sice pokusila o vážnější téma, Tomáš Holý je stále tutovka, a tady dokonce z dětské roztomilosti pomalu přechází k opravdovému hraní, ale jako by tomu občas scházelo to správné kouzlo. Naštěstí je tu i několik povedených momentů, neméně tolik zábavných a tam kde to zakolísá, poskytnou oporu dobré herecké výkony. (24.02.2012)

Klasika s překrásnou šumavskou přírodou a největším talentem dětského herectví, který kdy na světě byl (a to myslím vážně i ve srovnání se zahraničními herci). Jako dítě jsem Gustáva Valacha moc nemusel, byl na mne moc velký bručoun, ale dnes už jeho postavu vnímám jinak. Tento komentář platí pro celou trilogii. (28.03.2010)

Poslední z řady příběhů Veny a pana Straky. Poněkud plytké a slabší, než díly předchozí. Nevím, co bych k tomu více dodal. Jde o spor lesníka a člověka, kterému jde o pokrok na úkor přírody. Maličko trapné a kýčovité, ale ta příroda je opět velmi krásná. Bohužel v dialozích to malinko vázne a už tu ani není toliko humoru. 60% (23.12.2012)

V dětství na mě tahle volná trilogie z krásného prostředí šumavských hvozdů působila kupodivu dost depresivně. Nebylo však možné se jí vyhnout, v televizi ji totiž reprízovali každou chvilku. Hajného Straku v podání Gustáva Valacha jsem z duše nesnášela a Tomáš Holý coby jeho vnuk Véna mi taky moc k srdci nepřirostl, jak byl pořád protivný. Když už nic jiného, tak jsem se kochala alespoň hezkou přírodou a zvířátky, kterých se tu dalo spatřit poměrně velké množství. (13.04.2021)

Závěr, že tyto "holovské" dětské filmy, založené na poněkud skautsky chápaném souznění přírody a jejího vnímání dětskýma městskýma očima mají mnoho co do sebe. Vedle kvalitních dospělých herců - v tomto případě zejména Brejchové, Kemra a hlavně Valácha - jsou důstojným památníkem jedinečného hereckého talentu předčasně zesnulého Tomáše Holého. Jeho osud v mnohém připomíná dětské období dalšího zázračného talentu našeho dětského filmového herectví Vladimíra Dlouhého. (25.12.2010)