Orange Is the New Black

Výborná záležitost na karanténu. :) Ale začnu negativy: ústřední postava je nejdříve nemastná neslaná, postupem času se z ní stane nesnesitelná kráva, nehledě na to, že tý herečce prostě nic nevěříte, jak je afektovaná. Ačkoliv by si někdo řekl, že je to důvod to zabalit, OITNB má tolik co nabídnout co se ostatních charakterů týče, že je to v závěru jen taková malá vadička na kráse. Připadá mi, že si to i sami tvůrci uvědomují, protože postupně Piper vcelku odsunuli do pozadí. Kdo však dostává víc a víc prostoru (bohužel) je Crazy Eyes, která nejdříve baví, vyvolává lítost, ale po padesátým hysterickým záchvatu během jednoho dílu už prostě člověka šíleně irituje. Občas mi připadá, jako kdyby už taky scénáristé nevěděli co s ní. Podobně to vnímám u těch vylízaných meth heads. :) Nicméně všechny ostatní postavy jsou vymyšlené téměř geniálně. Naprosto jsem si zamilovala černošky a hispánky a jejich slovní přestřelky, kterými občas uhodí hřebík na hlavičku. Miluju ten černý, leckdy rasistický humor. :D Výborný jsou i Red s Friedou nebo Nicky a Lorna. Scéna, kdy Piper hádá, jestli umírá babička prostě nemá chybu. Jen dějově se Orange občas zadrhne a chvíli trvá, než se zase rozjede dál. Ale z dlouhodobého hlediska mě to fakt baví. Škoda změny prostředí v posledních řadách, kvalita tím význačně utrpěla, i když zase přinesla něco jiného v podání dvou znepřátelených sester. Poslední série je však vyloženě depka, podobající se spíš na Wentworth. Škoda, protože u OITNB jsem očekávala hlavně humor. (05.05.2020)

Od pěti hvězdiček dělí tento seriál pouze několik hluchých míst a občasné nudné pasáže (především se snoubencem Piper). Úžasné je, že se s postavami seznamujeme velmi postupně a některé lépe poznáme dokonce až v posledním díle. Na vězenkyně si uděláme jasný obrázek skrze jejich chování ve vězení, abysme posléze zjistili, jaký vlastně měly život venku. Často proto není nouze o dojemné scény, které jsou leckdy podpořeny opravdu vynikajícím herectvím. Seriálu nechybí ani sofistikovaný humor, vášeň a láska. V hudbě zaujme především úvodní znělka složená a nazpívaná Reginou Spector. (17.10.2013)

Po dvou sériích jsem plně spokojený, Jenji Kohan mi opět poskytla perfektní mix dramatu a komedie, člověka děj čas od času donutí k pořádnému zamyšlení podobně jako předtím Tráva, není to žádná prvoplánová a bezduchá záležitost. Ten kdo očekává komediální seriál, bude asi zklamán, protože z některých dramatických momentů až mrazí. Seriál se dá dobře srovnávat se seriálem Wentworth, přestože ten je čistým dramatem, oba stavějí na výborném scénáři a skvělém obsazení, oba nabízejí retrospektivní scény, které přibližují životy postav a oba mě dokáží vtáhnout do děje. //Dodatek po skončení seriálu: Ne všechny sezóny mě nadchly, hlavně třetí a šestá řada patřily mezi slabší počiny, jako celek mě ale seriál po celou dobu bavil. (14.09.2016)

Největší devizou Orange Is the New Black nejsou jen postavy, ale zejména pomalý vypravěčský styl. Divák se díky němu stává spolu s Piper novým vězněm a má možnost podobně jako ona postupně poznávat prostředí, pravidla a hlavně ostatní spoluvězeňkyně. Což je velmi zábavné, protože Kohan hned od začátku tlačí na pilu a nutí diváka vytvářet si k jednotlivým postavám sympatie či antipatie, aniž by jim hned dala větší vodítka k jejich poznání. Až postupem času pomocí vedlejších dějových linií objasňuje motivace a životní příběhy jednotlivých postav, což vede ke konfliktu s dříve utvořenými názory. Zároveň se ale ukazuje, že většina osazenstva věznice jsou starostlivé a v nitru hodné ženy, které se dopustily díky naivitě nebo impulzivnosti ve svém životě jednoho, či více chybných kroků. Orange Is the New Black je totiž komediální drama. Kvůli svému žánru se jedná o lehce komediální seriál, který se dotýká vážných témat, ale snaží se je pojímat s odstupem, a jen málokdy jde opravdu hluboko do problematiky. A je to škoda, protože ta vážnější nota mu sluší mnohem více. (11.11.2013)

Tak tenhle seriál já můžu. Opravdu skvěle napsané a natočené drama soustředěné do prostředí ženské věznice. A právě tato tématika (i když to není první seriál, který se tímto vyznačuje), je v tomto počinu vcelku originální a přirozená; dokonce zde nechybí ani ty více 'odvážnější' scény, které právě hrozně dobře podbarvují realistickou stránku. Co mi ale přijde uplně skvostné, jsou rozhodně životy hlavních postav a jaké byly před věznicí a behěm ní. Krásně se pak dá s danými charaktery sžít a nebo je naopak nemoci vystát. A co je uplně nejlepší? Ten fakt, že se tvůrci už od samého začátku snaží z hlavních rolí Piper a Alex udělat nejoblíbenější postavy a nakonec se tak vůbec nedaří. Přijde mi (a asi nebudu jediná, kdo toto tvrdí), že postavy vedlejší jsou daleko zajímavější a sympatyčtejší jak právě ty hlavní. Ne že bych neměla Piper s Alex ráda, naopak mi vůbec nevadí, ale rozčiluje mě ten lesbický vibe, který pomalu každý staví do popředí. Přitom je tento seriál soustředéný hlavně na životy postav, ne na jejich lesbické románky. Jinak skvělé je, že se všeho ujal Netflix. Kdyby totiž nebyly všechny epizody vypuštěny v jeden den a diváci tak museli čekat týden, než se na obrazovce objeví další epizoda, asi by v tom byl dost velký zmatek. Postav je tam totiž opravdu požehnaně. Občas by si člověk i řekl, že až moc požehnaně; ale zase na druhou stranu, je to věznice. - "Wow. Twitter's got nothing on prison." (15.05.2017)