Reklama

Reklama

Bláznivá italská komedie s Paolem Villaggiem v hlavní roli vás zaručeně pobaví! Paolo Ciottoli (Paolo Villaggio) je od přírody neuvěřitelný smolař a nešika - takový druhý Fantozzi. Ve chvíli, kdy se chystá ukončit svůj ubohý život skokem z okna, dozví se, že jeho los vyhrál ve státní loterii pět miliard lir. Ciottoli výherní los ukryje do starého psacího stroje, jenže když se následujícího dne vrátí domů, čeká ho nemilé překvapení. Byl vystěhován a jeho věci zabavili exekutoři! Vypraví se tedy na dražbu, aby stroj získal zpět, ale s hrůzou zjišťuje, že ve stejné dražbě bylo vydraženo několik úplně stejných psacích strojů, a tak se Ciottoli vydává od jednoho majitele k druhému a snaží se najít ten správný stroj. Aby to ale neměl tak jednoduché, v patách má jednoho mafiána, který si na los brousí zuby... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (56)

TERRORDROME 

všetky recenzie používateľa

Toto som kedysi videl x-krát na videu a dnes môžem povedať že je to jedna z úplne najlepších Vilaggiových komédií, presne taká akú by jeho fanúšik čakal a chcel... a prečo by niekto iný skonštatoval že je to absolútne dementná zhovädilosť kde ide len o to schytávať slepeckou palicou do rozkroku či písacím strojom do ksichtu. Ale fakt je že to divoko fičí od začiatku až do konca bez hluchých miest a Vilaggio v plnom nasadení a s obrovskou chuťou všetko demoluje a vyhadzuje do vzduchu. Bavilo ma to v každej scéne, na začiatku sa typicky Vilaggiovsky smoliarsky hrdina, neúspešný novinár Ciotolli všemožne snaží spáchať samovraždu, potom zistí že vyhral v lotérii 5 miliárd ( scéna kde začne vo víťaznom amoku demolovať zasadačku ) a všetci sa mu začnú klaňať, lenže písací stroj do ktorého ukryl tiket sa medzitým ocitol na dražbe kvôli dlhom. A rovnakých strojov tam bolo ešte 5, takže začne naháňačka za tým pravým počas ktorej Ciotolli uplatňuje taktiku spálenej zeme a každé miesto kde sa objaví ľahne popolom. A aj po rokoch som sa v niektorých momentoch naozaj rehotal, hlavne v scéne kde efektom domina zničí vzácnu historickú zbierku a potom pri megagrganci spôsobujúcom víchor na ulici ( ja viem že ten fór už bol aj vo Fantozzim, ale tu to bolo dotiahnuté na ďalší level ) Taktiež scéna v rozpadajúcom sa ústave pre nevidomých ( "chytte ho! koho máme chytiť?" ) s polievkou v cylindri a pľutím do ksichtu v rámci umývania okien bola kompletne vymakaná a keď dôjde na záchranu písacieho stroja z horiaceho bytu je to ako tretia svetová s ľudmi skáčucimi hasičom rovno na hlavy miesto do plachty. Takže je jasné že sa mi to páčilo, proste brutálna Vilaggiovská groteska dotiahnutá na maximum. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Reziser Neri Parenti /Malery pana Ucetniho, Navrat pana Ucetniho/ natocil sympaticku taliansku komediu s vybornym Paolo Villaggiom v hlavnej roli. Villaggio je tuna hlavnou hviezdou a prakticky sam taha film, ale ide mu to, rezia je na urovni, dalogy vyborne a je to humor europskej proveniencie, nie je to precenovana americka Blazniva dovolena. I ked je pravda, ze v 80. rokoch to bol dobry film. Jo, keby sa taketo komedie tocili teraz, no ale uz sa asi tych kvalitnych europskych komedii nedockam. Teraz valcuje tak akurat Blbowood aj s celym Sandlerom na cele : 90 % ()

Reklama

Stanix 

všetky recenzie používateľa

Villaggio dokázal oprášit svou pitomou postavu Fantozziho hned několikrát po svém prvním hitu Maléry pana účetního, ovšem málokdy se mu podařilo dosáhnout alespoň průměrné kvality. Tady to dokázal zvednout malinko nadprůměr. Masakrální a doslova genitální je scéna se slepcem v chodbě a samozřejmě neustálé "obtěžování" sousedů. ()

fimler 

všetky recenzie používateľa

Originální film konečně se odprostil od účetního a natočil takovouhle komedii já vždycky věděl že na to má.Vlastně si myslím že je to můj nejoblíbenější film od něho má to děj mělo to originální vtipy né ty jak se v účetním pořád opakují a byla prostě sranda.Skvělý film na odpočinek v odpoledne doporučuji shlédnout. 99,9%. ()

Pierre 

všetky recenzie používateľa

První půlhodinka je špičková a obsahuje vynikajcí gagy, u kterých jsem prskal smíchy (sebevražedné pokusy, Paolovo rozčilovaní.) Usilovné hledaní pravého psacího stroje, už mě ale tolik nebavilo. Zasmál jsem se tedy hodněkrát, ale čásť v ústavu nevidomých mi připadala už trochu přes čáru. Taky humor nemusel po celou dobu stát na různých pádech apod. Místo toho bych ocenil vtipnější převleky. Celkově mám pocit, že si scénárista s tím moc nevyhrál a celé to postavil na geniálním Paulovi. Ale skutečně bych lhal, kdybych řekl, že jsem se nesmál. ()

Galéria (27)

Reklama

Reklama