Igorovo velké dojetí

Aby Strejcovský "vysadil Chaunovi sedativa" duchovního poznání, které teď s vervou hlásá a navrátil ho zpět na režisérskou kolej, musel by se nejdříve pokusit pochopit co ta "sedativa" obnáší a proč je začal užívat. O to se zjevně nepokusil a film pak vypadal jenom jako takové povrchní špičkování (byť mezi dvěma silnými osobnostmi, které se očividně baví). (07.01.2014)

Nemůžu se zbavit dojmu, že na začátku postulovaný princip se postupně rozpadá do pouhých diskutujících krasavců. Úvodní slza slibuje víc a sekání prstu mělo asi přijít později. --- Dodatek z 27. 6. 2015: Jéžišku na křížku, mě tak bolí mozek z té Honzovy netrpělivosti, kdyby šlo praštit filmovou postavu přes televizi, tak ho praštím. (09.12.2012)

Na internete som našiel priliehavú charakteristiku: "jako by jeho megaego bouchalo v prázdném sudu". Ja si myslím, že ten buchot je o čosi väčší, nakoľko tu sa premiešavajú megaegá dve: 1. Kedysi "veľká režisérska nádej" dnes zaštiťujúca sa duchovnom zapadajúca tak do duškovsko-fialovskej línie českých ezoterických herecko-režisérskych mystikov. 2.Režisér dokumentu s rozumovým prístupom, aktívne vstupuje do obrazu portrétovaného a zároveň sa ho snaží nachytať na pózeristických hruškách. Sám si aj zahrá postavu režiséra Igora Chauna v inscenovaných výjavov z divokej mladosti. Navyše vytvorí aj popisok filmu, kde čítam slová ako "sebareflexe", "instatntní duchovní séance", "ostentativně" a "inluzí". Poznámka: Nemá byť správnejšie "inkluzí" v zmysle slova - "zahrnutím, spojením"?. (10.01.2013)