Čas, který máme

Ruth a Arne se brali mladí. Uplynuly desítky let, Ruth umírá a Arne se musí rozloučit se ženou svého života. V dlouhých záběrech nezřetelných pohybů zachycuje citlivý snímek projevy lásky i očekávaný, a přesto náhlý, pocit ztráty. Poslední hodiny strávené v blízkosti ženy znamenají pro starého muže přípravu domu , lůžka a mysli na to, že jednoho všedního dne skončí společný příběh, a to, co bylo, se tiše ztratí z dohledu. (MFDF Ji.hlava)