Réžia:
Václav GajerScenár:
Miloslav FáberaKamera:
Václav HuňkaHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Jarmila Kurandová, Josef Mixa, Adolf Král, Jiřina Švorcová, Jaroslav Lišata, Soběslav Sejk, Jaroslav Vojta, Helena Kružíková, Petr Skála, Vilém Besser (viac)Obsahy(1)
Český umělecký film s vesnickou thematikou. Vypráví o jedné vesnici v jižních Čechách v roce 1953, kde vesničtí boháči organisují záškodnické akce a pomocí výhružných dopisů a zapálení vesnice se snaží zamezit růstu družstevního hnutí. Stane se pravý opak; vesničané, místo aby se zalekli, se rozhodnou pro družstvo. Ze Západu se tajně vrátí syn kulaka a spolu se svým bratrem chtějí dále terorisovat vesnici. Jsou však zatčeni a film končí radostným mírovým pochodem vesničanů. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (55)
Celkem průměrný snímek o budování socialistického smýšlení a jednotě, ať už lidí, tak i dobytka... 50% ()
Kamera spatna neni, potesil i Rudolf Hrusinsky. Jinak se jedna o katastrofalni film s temer nulovym obsahem a az strasidelnou formou sdeleni. Tento film se nemohl libit ani nejvetsim komunistum v dobe vzniku. ()
Na bolševických agitkách mě nejvíce fascinuje jedna věc - a to fakt, jak se dokážou vykašlat na jakoukoliv psychologii postav a vnímají lidi pouze dvěmi barvami (černou a bílou - a to ne pouze na filmovém pásku). Zatímco příslušníci komunistické strany jsou skromní, chrabří, odvážní, po majetku netoužící a navzájem si pomáhající (a jejich ženy vypadají jako by právě vylezly ze chléva, kde celý den dojily krávy), druhá strana zase jen kuje pikle, škodí venkovanům, hádají se mezi sebou, otec praští syna, syn podvede otce, spolčují se s americkými záškodníky (a naopak jejich ženy jsou půvabné, opečovávané, s norkovou kožešinou kolem krku). Ta dvojbarevnost je tak průhledná, že to přece muselo být jasné i těm lidem v padesátých letech? Nebo jim byly vymyty mozky natolik, že slepě věřili rudým bratrům? Ať je to jakkoliv, tento film je špatný a nezachrání ho ani poměrně zdařilý výkon Medřické, poněkud netradiční výkon Cupáka, skvělý záporák Hrušínský. Jako špatnou herečku zde vnímám Kurandovou - jak ona dokáže být trapně patetická, naivní maminka všech bolševiků (ani v Babičce ji nemůžu vidět jinak). ()
Pro diváka, který není zblblý antikomunistickou propagandou stejně, jako ti, kteří byli předtím zblblí komunistickou propagandou ten film zase není až tak nezajímavý. Svým způsobem je to i dobový dokument a i dnešnímu divákovi má co říct. Minimálně ho donutí k zamyšlení o věcech minulých a současných. Neodoskutelnovatlným faktem zůstává skutečnost, že přes násilnou kolektivizaci vesnice jsme se postupně dopracovali k soběstačnosti ve výrobě potravin. Dalším faktem pak zůstává, že po násilné dekolektivizaci vesnice na začátku 90-tych let jsme o soběstačnost ve výrobě potravin velice rychle přišli a dnes za drahé peníze dovážíme ze zahraničí namnoze i jejich odpad při výrobě potravin. Tak tedy nevím, jestli do odpadu patří tento snímek, nebo část dovážených potravin. ()
Ano, souhlasím s tím, že film je schematický, propagandistický, šablonovitý, ale do odpadu bych ho kvůli tomu určitě nezařadil. Přišel mi docela akční, od první minuty se něco děje, defacto až do minuty poslední. I přes pár docela trapných a hloupých scén, jsem se svým způsobem bavil a těch 60 minut docela uteklo. Navíc bylo hezké vidět hrát mladého Hrušínského, Medřickou, Švorcovou, Kemra, herce, kteří na svoji slávu v roce 1953 teprve čekali. ()
Krásná a super herecky obsazená agitka s výbornýma kulisama. Výborný záškodník Rudla Hrušinský:-)) ()
Tento film, kterému už dobová kritika vyčítala černobílé vidění problému, si nic jiného než "odpad" nezaslouží. Zlí kulaci zapálí půl vesnice a při útěku před SNB postřelí jednoho člena hlídky - sympatického vesnického hocha. Ten leží polomrtvý v náruči své nemocné matky a lituje, že nemůže pomoci soudruhům ve vsi. Ne tak jeho matka, která zapomene na nemoc a belhá se přes pole přiložit starou ruku k dílu. Do toho sympatický soudruh, předseda budoucího družstva, který nakonec vyřeší záhadu, kdo že to vlastně přichází ze tmy. Na závěr potom "Mírový pochod" s fotkami soudruha Stalina a českou hymnou. Hnus. ()
Sledovat tento film je opravdu zážitek. I když, jak se to vezme. Prvních 25 minut hoří, tím se dostáváme do poloviny a konec snad nějak přetrpíme. Proč a jak se co děje, jaké jsou motivace postav (snad s výjimkou starého Junka a jeho syna Ládi), to nevíme. Některé postavy se objeví (jako třeba ta, co hraje Kemr), doslova zčistajasna, jiné nějak nemají žádné zázemí (bláznivý Ludvíček), některé ani nemají smysl (hospodský, který jede spáchat diverzní čin autem s vlastní firmou na korbě, hovoří za vše). Kašírovaná vesnice, kombinovaná s nějakou skutečnou, působí jako pěst na oko. Úvodní scéna požáru sice vyniká jistou dramatičností, ale zároveň je natočena v duchu nejlepších scén Eda Wooda, protože směle kombinuje záběry noční, denní, studiové, exteriérové, všechno jedno. Tato realizační nemohoucnost svědčí ovšem možná o nějakém radikálním přestříhávání a snad i přetáčkách. Jako by se dodatečně přišlo na to, že film klade větší důraz na rodinu Junků a její historickou tragedii, ve které zůstane sama, jsouc zrazena i svými západními spojenci,než na zbytek vesnice kráčející ke světlým zítřkům. Tento důraz mohl vyvolat v dohlížecích orgánech paniku a vedl ke zkrácení filmu. ()
Zoufala kulacka bojuvka se marne snazi zhatit svobodnou vuli ujarmenych hospodaru, kteri chteji zalozit druzstvo a konecne zbourat meze, ktere stavi nesmyslnou hraz modernimu hospodareni podle sovetskeho vzoru. Proti vzniku druzstva pouzivaji Junkovci skutecne padne argumenty svych "demogratickych" pratel ze zapadu - fasisticke walthery a esesacke MP-40. Ale nas clovek se jen tak nezalekne kde jake masinovstiny a s lumpy a zpatecniky razne zatoci! Herecky exceluje zejmena kulacky blb Ludvicek v podani Edy Cupaka. ()
Je to jeden z těch filmů, které vznikly na objednávku tehdejšího režimu v 50. letech (ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM, CIRKUS BUDE, BOTOSTROJ...). Ovšem na rozdíl od těchto komunistických sraček se na tuhle dá aspoň dodívat vzhledem k jeho vcelku akčnímu ději. Přitom první minuty začínají tak poklidně. Zobrazen je starý venkov, staré ošuntělé vesnické domy, cesty ve vesnici vypadají jako polňačky, všude se povalují žebřiňáky a dřevěná kola. Vypadá to jak z obrazů Josefa Lady. Pak ale do vesnice vtrhne ten zlý, nenáviděný a lidem odsouzený kapitalista Hrušínský, uřízne lano ve zvonici a zapálí seno, tím způsobí požár i dalších domů. Dacan jeden! :-D A teď už se zvolna dostává děj k tomu pravému komunistickému vymílání mozků, kde kolikrát neobstáli ani samotní filmaři. Hrušínský utíká do lesa, honí ho dva policisté a neustále se střídá noc, slunečný den, večer a tak furt dokolečka. I v černobílém filmu to jasně bije do očí. Pak Hrušínský jednoho policistu postřelí a on i tak běží statečně dál, nikde mu neteče žádná krev, až pak najednou upadne do náruče své matky a zvolá jen, že lituje toho, že nemůže hasit požár ve vsi. Především při té honičce v lese jsem si říkal, tak tohle je takový československý PLÁN 9 bez mimozemšťanů. :-) Co ale třeba kladně zaujme diváka, tak stará auta, motorky a především ta hasičská stříkačka z konce 19. století. Horší je to již s obrazy Gottwalda a Stalina v obývacím pokoji jednoho vesničana. To je už fakt obrovská propaganda. A ta největší byla na samotném konci, kdy jde průvod a nese nápisy MÍR a obrazy již zmíněných komunistických státníků. [334. hodnocení, 45. komentář, 26%, 577. nejhorší film] ()
Takzvaný záškodnický film své doby v plné parádě a přesvědčení. Ideologická osvěta byla ve své době hodně na pořadu všedního dne a bylo potřeba to divákům v rámci agitace předvést za každou cenu. Kromě komedií k tomu byl použít i dobrodružný žánr, dnes by to spíše zapadalo mezi thrillery, na kterém si tvůrci dali setsakramentsky záležet. Západní agenti a jejich pomahači byli pro takzvanou kolektivizaci ohromným nebezpečím, což bylo v rámci veřejnosti potřeba vědět. A tak mimo jiné vznikl i tento snímek, který sice po výpravné stránce vypadá naprosto skvělé, avšak scenáristicky naprosto zoufale, nelogicky, zkrátka svou výpovědí zcela mimo mísu. Hodinový snímek by se dal rozdělit na dvě poloviny. V té první se ukazuje záškodnická činnost, ve kterém překvapivě a velmi dobře figuruje Rudolf Hrušínský. Svého záškodníka, podle daných stanov charakterově psychicky zoufalého jedince, pojal prostě skvěle. Dějově podpálil stoh a vyhořela takřka polovina vesnice. A právě scenérie vyhořelých domů je po technické stránce pastvou pro oči. Podařená je i scéna, ve které obyvatelstvo s požárem bojuje, co jim síly stačí. Následující dění už je pouze v propagandistickém kabátě. Divácký šok však způsobí polovina druhá, která je vedena již dle stalinistických měřítek, nemající s předchozím děním absolutně žádnou logiku. Obyvatelé vyhořelé vesnice, místo aby své obydlí dávali do pořádku, se vydají za jásotu na procesí, kde však místo sochy Panny Marie nesou desky s podobizny Stalina a Gottwalda. Ohromná hořká pachuť diváka okamžitě znechutí následující divácké počínání. Dnes už má snímek pouze jednu jedinou hodnotu a tím je ukázka toho, jak se v rámci propagandy dá krásně zneužít film. ()
,,Nastydneš se, Frantíku.“ ,,Ba ne, maminko, mám zimník.“ Tuhle komunistickou propagandu jsem si docela užil. Hodinka mi utekla jako voda, zvlášť když se pořád něco dělo. Scéna s požárem vesnice byla zvládnutá výborně, dav sice v tu chvíli pracoval jako bezchybný stroj, ale rozhodně to působilo docela věrohodně. Afektované jednání postav a výkřiky různých socialistických hesel bylo úsměvné a nijak mi nekazilo poťouchlý zážitek z tohoto filmu. Postavy jsou tedy napsané ploše, ale nenudí, i když jsou na hranici parodie. Hrušínský byl asi ze všech nejlepší, jeho záporák byl vskutku zlý. Celkově vzato se jedná opravdu o nekvalitní film, já se však tu a tam zasmál a bez problémů ho dokoukal. ()
Celkem povedený film. Narozdíl od zdejších havloidů netrpím osobní nenávistí ke všemu, co u nás v padesátých letech vzniklo. Naopak vím, že tehdejší filmy byly mnohem kvalitnější než ty sračky, co se u nás točí od sametové taškařice. Tento film má zajímavý děj a vzhledem ke kratší stopáži dobře odsýpá, jsou zde dobří herci a solidní hudba. Potěšilo mě, že jsem konečně viděl ve větší roli Soběslava Sejka, jednoho z našich špičkových dabérů. ()
Poměrně vydatný škvár stlačený do hodinky. Rudla zahrál obstojně a navíc běhal jak srnka. Ludvíčka nechte doma. ()
Totální amatérská sračka. Podle tohodle filmu: Když je někdo proti komunismu, tak nemá rád lidi :D :D Komunismus má tak moc rád lidi, že jich kvůli němu umřelo 100 milionů. Naštěstí to nemá ani hodinu, takže to rychle uteklo. 1 hvězdu dávám za vybraný prostředí a hlavně za Hrušínskýho, kterej podle komoušů hraje samozřejmě zápornou roli. Pro mě to byla role naprosto kladná, jak terorizoval tu rudou špínu. ()
Mám rád filmy na toto téma a čekal sem, že tohle bude něco velkého! Bohužel musím naznat, že velké to fakt bylo, ale rozhodně ne to, co sem si představoval. Začalo to už úvodní scénou, kdy Rudolf Hrušínský (ne)podpaloval stoh! Pak postřelený příslušník SNB, který i přes dva průstřely pokračuje v pronásledování a teprve za notnou chvíli padne k zemi a dorazil mě šílený kulacký synek Eduard Cupák, který neustále mával růžencem a modlil se! Kdo mě zaujal byl Gustav Hilmar, který asi jiné role než podobné té jeho zde asi hrát nemohl. I kvůli němu dám alespoň 2 *! ()
Ohen byl založen,Václave,zlý imperialista zapálil Junkův stoh aby zabodnul dýku do zad pracujícího lidu ! Film naprosto příšerný,jedna z největších bolševických sraček. ()
Mně se to na to nejnižší hodnocení nezdá. Agitka jako všechny ostatní. Vůbec nevidím důvod nedat hercům dvacítku, a kameře a scénáři po desíti. Děj má vcelku spád, nudit jsem se nenudil, a co je velké plus, bylo to milosrdně krátké. ()
Jak to může být dobrý film, když reakcionáři jsou takoví packalové. Problémem tohoto filmu není ideologie, ale špatný scénář. V rámci žánru za 2. ()