Réžia:
Bille AugustScenár:
Peter AsmussenKamera:
Dirk BrüelHudba:
Stefan NilssonHrajú:
Birgitte Hjort Sørensen, Søren Sætter-Lassen, Lene Maria Christensen, Sverrir Gudnason, Ole Dupont, Kurt Dreyer, Nanna Buhl Andresen, Tommy Kenter (viac)Obsahy(1)
Marie Krøyer byla provdána za významného, dánského malíře P. S. Krøyera. Na vrcholu jejich manželství, velmi poznamenaném lehkovážným životem a vysokým společenským postavením, se zhoršuje Krøyerova mentální nemoc a jejich sen o společném životě umělců se rozpadá a mění na frustraci a soužení. Marii doslova ubíjí její rozpolcenost mezi rolemi manželky, matky a umělkyně. Nemá možnost vyjádřit sama sebe skrze své umění a dennodenně má před očima svého milovaného manžela, který se pomalu mění a stále více sklouzává k šílenství. Aby dosáhla klidu a obnovila svou sílu, matka s dcerou odjíždí na dovolenou, kde se Marie bezhlavě zamiluje do švédského skladatele Hugo Alfvéna. Marie odvážně opouští svého manžela pro novou lásku, i když jen málo ví o možnostech, které se před ní rozkládají. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (33)
Tento film má podle mých dojmů daleko do propracovaných ság, do výletů po lidských duších a hlubokých zákoutí vědomí, jak jsem u národů severu zvyklý. Jde více po povrchu věcí a jednotlivé postavy se mi zdají jen nastíněné, ale nikoliv poznané do těch svých hlubin. Ale mnohdy je ta hloubka právě jen v románech, než v životě a život sám je zkratkovitý... plný rozhodnutí, kterých pak lidé litují. Marie je oběť, ale ne ta doslovná, která je vláčena osudem. Je to silná žena, schopná se o sebe postarat. Je také malířka, jako její muž, ale nemá ten geniální talent jako on. A její muž ji to dává najevo nejen ve chvílích svých výletů do temnot, ale i ve střízlivém stavu. V atmosféře dané doby je složiné zůstat sama s dítětem a tak v čase, kdy se odvažuje k životnímu rozhodnutí, nechává malou dcerku doma. To se však vztahu matka - dítě stane osudným. Je to poměrně smutný příběh, kde jediným člověkem, co se hroutí, je sám mistr. Ostatní jsou (alespoň psychicky) pevní, ale radosti jim to v životě nepřidá. Východiskem se pro Marii stává pouze přijmout osud, jaký je a vydat se na novou cestu s druhou narozenou dcerou a možná i s jejím otcem - v tom příběh zůstává otevřený. ()
Severské filmy patří k tomu lepšímu, co současná světová kinematografie produkuje. K životopisným filmům přistupuji ovšem poněkud rezervovaně, často se u nich nudím. Tenhle film byl z tohoto hlediska mírně nadprůměrný, příběh ženy, která je manželkou malíře - schizofrenika a marně se od něho pokouší odpoutat, aby našla lásku u švédského skladatele Hugo Alfvéna, ale kterou zase během těhotenství odmítne Švéd, to je hluboká sonda do duše věčně trpící i milující ženy. Kromě těch dvou mužů je to i její dcera, která nakonec odmítá vrátit se ke své matce, která ji na nějaký čas musela zákulisním jednáním advokáta opustit... Je to vlastně velmi tragické. ()
Dobre spravene a pekne ukazujuce milionove klise, na ktore doplacali, doplacaju a doplacat aj navzdy budu, jednostranne polovicky manzelske. Ci on a ci ona, je jedno, schema je vzdy ta ista. Tuna doplatil on, lebo je proste chory. Kym bol zdravy, mal prachy a slavu, bol princ na bielej kobyle. Potom mu zacalo sibat, takze to po par incidentoch jeho romanticku polovicku omrzelo a sla za "laskou". Hlbka citu: cirka 18cm. Klavirista romantik dodal viac navod na pecenie nez na lasku - vajcia a salam. Takze kym manzel zral pilulky a zacinal mat halusky, draha nechala dcerku sluzke a sla jej vykefovat do cudziny sestricku. A romanticky opelovac, medzi mumlanim o hlbokych citoch a vasnach a zapade slniecka a muzikalnych muzach, sa velice nasral, ze napokon zamiesil na svista. Takze ju oblukom odkopol nazad domov, aj s velikanskym bruchom. Podla wiki sa nakoniec stastlivo vzali a pri tak hlboko plodnych citoch, samozrejme zasa rozviedli. Cize dve decka, dva rozvody, mama uplne nahovno, kopa kecov o laske, pochovany chory manzel, co ju popri vsetkom miloval jak kona. Najhorsi bol ten plodny klavirista: super falosny egoista s tvarou tepleho baranka. Humus. 3* za dobre spracovanie. Len sa vzdy zas nanovo divim, tolki somari sa nepoucia z pribehov inych, dokola to chodi podla rovnakej schemy - a rovnako si pri tom myslia, aku jedinecnu situaciu sami riesia. Ako hovorieval nas dekan: pred svadbou sa hodi kazdy ku kazdemu, po svadbe uz nikto k nikomu. To "v dobrom aj zlom" sa recituje vzhladom na odhad 100% dobra; a ked pride pruser, je tu plodny romantik, profik. ()
Těžkopádné klasicky postavené melodrama. ()
Dobre spravený, skôr komornejší príbeh, nasiaknutý životným utrpením, s kvalitnými hereckými výkonmi i obrazovou stránkou. Síce trochu sterilné, ale dokázalo si ma to udržať bez pocitov marenia času až do konca. ()
zpočátku mi přišel příběh až příliš jasný a předvídatelný, naštěstí se to potom začalo komplikovat a to bylo jen dobře. Film mě dokázal zaujmout a strhnout a s narůstajícími minutami si mě získával stále víc a víc. Velmi pěkně a citlivě natočeno. Pěkný herecký výkon hlavních představitelů. Tahle severská kinematografie je v posledních letech v průměru velmi kvalitní ()
Takových snímků s podobným tématem již bylo... Ovšem, když je to dobře natočeno, proč se nepodívat. Spíše mě pozitivně překvapuje fakt, že kolikátý je to dánský (potažmo skandinávský) snímek za poslední rok, který jsem viděl. Podotýkám kvalitní. Jedinou výtku pro mě představoval konec, který mi připadal ustřihlý. Jako nepříliš podrobný znalec malířství a osudů jejich blízkých, mi chyběl o Marii alespoň nějaký dovětek, co s ní bylo dále... /// FebioFest 2013 /// ()
Dobře zahrané drama, kde si odpočinete od hollywoodu. Manželství s geniálním leč psychicky narušeným člověkem se nedá plánovat, je potřeba ho žít a bojovat. Což není záruka, že to vyjde. Birgitte v hlavní roli pojistila 4*. ()
jsem okouzlena.. ()
Výborne natočené ale obohraté drama o hľadaní seba sama a pravej lásky. Plus milostný trojuholník a dotoho dcérka. Psycho manžel to zahrál bravúrne rovnako ako aj Marie. Nudný film obohatený skvelými hereckými výkonmi. Určite lepšie drama ako hociktorý Americký počin. ()
Hluboký, dojemný příběh. A s krásnou, oduševnělou Birgitte Hjort Sørensen v hlavní roli. Navíc se děj opírá o skutečné osoby a jejich osudy. Tohle je vždy pro mne bonus - dozvědět se něco z historie, případně korigovat pomocí Wiki a rozšířit si takhle (jaksi mimochodem) obzory a pohled na svět. Ti lidé tedy existovali, měli city, trápení a už tu nejsou. Dnes jen leží blízko sebe.... : "Marie Krøyer died in Stockholm of cancer on 25 May 1940 and is buried in Leksand cemetery in central Sweden, not far from Alfvéngaard. Her two daughters, Vibeke and Margita, are buried beside her. Hugo Alfvén's grave is also nearby while Krøyer is buried in Skagen. Ale konec toho ponurého rozpoložení. Ten film byl/je pro mne mimořádný a přes ten všechen smutek potěšil. ()
Reklama