Reklama

Reklama

Sériový vrah žen řádí v pařížských ulicích. V uličkách pařížské židovské čtvrti Marais řádí vrah. V noci přepadává ženy, roztrhá jim šaty a pak ji zabije. Poslední případ se udál blízko místního řeznictví. Velmi snadno se nabízí první podezřelý – řezník, kterého k výslechu vytáhnou přímo z postele. Maigret záhy zjišťuje, že tenhle člověk nebude ten pravý. Maigret nastraží riskantní past. Do nočních ulic vypustí pár „volavek", které mají zabijáka nalákat. Všichni jsou v pohotovosti, a přesto vrah znovu udeří. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (95)

tahit 

všetky recenzie používateľa

Asi je zbytečné opakovat, že i v tomto případě má na filmu prvořadou zásluhu nezapomenutelný mistr stříbrného plátna a dobrácký bručoun Jean Gabin, inu, kdo umí, ten umí. Ano, ten, kterého tolik vychvalovaný a všemocný Hollywood v časech jeho emigrace neuměl vůbec prodat vkusu amerického diváka. Ale zpět k filmu. Jde o báječný film, který svou pohodovou atmosférou musí snad každého uspokojit. Prostě svým stylem jde o takovou nenáročnou oddechovku, kterou nelze snad ani pořádně nevychutnat. Takže závěrem jen dodám, až někdy budu zase jednou v Paříži na Montmartru, večer rád a s chutí připiju láhví ostrého Calvadosu na věčnou slávu pana Gabina. ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Starý detektivky maj něco do sebe, ale zrovna tenhle film se dočkal dvou předělávek. Viděl jsem ty novější verze s Brunem Cremerem i s Rowanem Atkinsonem a nerad to řikám, ale originál je proti oběma novějším verzím trochu nuda. Já jsem navíc hodně ovlivněnej seriálem, takže pro mě je postava komisaře Maigreta neodmyslitelně spojená právě s Brunem Cremerem. Jestli máte rádi Jeana Gabina, tak samozřejmě asi film za vidění stojí, ale jinak bych asi doporučil sáhnout spíš po některý z novějších verzí. Zejména ta "česká" s Cremerem, kterou režíroval Juraj Herz a hraje tam i pár českejch herců, je podle mě o dost lepší. ()

Reklama

fragre 

všetky recenzie používateľa

Nádhera. Jean Gabin hrál i když nic nedělal (to uměl ještě R. Hrušínský). Moc se mi líbil ten Montmartre (dnes již převálcovaný turistickým ruchem), kde před domem ještě mohly k vešeru sedět postařší občanky a semílat živé a mrtvé jak někde na vsi. Poctivě odvyprávěný příběh. Nádavkem mladí L. Ventura a A. Girardot. ()

Finskej 

všetky recenzie používateľa

Co vůbec dodat... Jean Gabin je v úloze komisaře Maigreta naprosto bezchybný a jeho ztělesnění slavného kriminálního komisaře musí potěšit každého ctitele kánonu. Ti, kdo u slavných detektivů ctí věrné zpodobnění literárního originálu a netouží po nějakých "kreacích" (fuj), "obohaceních" (fuj) a "vlastních osobních přínosech" (fuj), mohou - a dokonce by měli - bez obav shlédnout. ()

argenson 

všetky recenzie používateľa

Nezpochybňuju, že to celé stojí na Jeanu Gabinovi, ale myslím, že jeho úloha se v tomto konkrétním případě zbytečně démonizuje. Mnohem osobitější výkony tu podali Jean Desailly v roli hysterického malíře a Lucienne Bogaert v roli jeho neméně hysterické matky. Pro mě osobně bylo přínosné vidět i předválečnou hvězdu Jeanne Boitel jako sympatickou paní Maigretovou. Naopak vyzdvihovat Lino Venturu je opět malinko mimo mísu, protože ten se tu jenom několikrát nevýrazně mihne. A naopak Annie Girardot tu má velmi zajímavou roli s vývojem, navíc výborně vypadá. Má to celé atmosféru, ale místy se to malinko táhne, takže na plnej knedlík to není. ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (8)

  • Mezi filmem a románem je mnoho rozdílů. Postava Marcela Maurina (Jean Desailly) se v knize jmenuje Moncin. Několik postav má jiná jména a několik adres je odlišných. Mazet (Guy Decomble) v Simenonově díle není lump, ale bývalý Maigretův (Jean Gabin) kolega, a inspektor Lagrume (Olivier Hussenot) neexistuje. Neexistuje ani Mauricette Barberot (Paulette Dubost). O Yvonnině (Annie Girardot) dvojím životě není ani zmínka. Navíc v románu se vrah pohybuje v ulicích Montmartru, zatímco film se odehrává v Marais. (classic)
  • Jules Maigret je smyšlený policejní komisař francouzského soudu, stvořený Georgesem Simenonem. Maigret vystupuje v 78 románech a 28 povídkách napsaných z let 1929 až 1971. (Rosalinda)
  • Film slavil velký úspěch, do kina se na něj přišlo od února 1958 podívat 3.076.005 diváků. (Snorlax)

Reklama

Reklama