Dvojče

Pierre Richard v nezvyklé roli svůdníka, po kterém ženy prahnou. Zpravidla to bývá ve svých rolích ztřeštěný asexuál, ale nyní dokonce sám sobě nasazuje promyšleně parohy, když "získává" zámožná atraktivní dvojčata, a předstírá sebe a své dvojče. Spousta zajímavých a veselých situací, z nichž mezi nejlepší řadím současné ranní probouzení obou sester v protilehlých ložnicích.. (31.01.2010)

"Přesné, to je přesné!" Tahle komedie je dost schizofrenní. A Richard se s tím, jak taky jinak, popral obstojně. Ani mu není moc závidět ta dvě krásná dvojčata a přepych v němž se díky nim pohybuje, protože ubíjet se pak myšlenkami na sobě samotnému jakožto svému vlastnímu švagrovi nasazené parohy, to za tu námahu a stres opravdu nestojí. I když nebyla by to komedie, aby z toho Richard nevybruslil dobře, ten závěr nakonec přece jenom záviděníhodný snad i je (i když to ranní přebíhání mezi koupelnami pořád spíše odrazuje). Zajímavostí je, že jedna z dívčích dvojčat (Camilla More) si ve stejném roce zahrála ve čtvrtém díle Pátku třináctého. 3,5* (26.05.2010)

Film překvapivě vychází z americké předlohy a IMHO trpí stejnou vadou jako americké remaky francouzských komedií. Stejně jako Američanům zřídkakdy uvěřím emocionální nevázanost, tolik vlastní Francouzům, Pierre Richard mě nepřesvědčil jako bohorovný děvkař, trousící suše vtipné komentáře. Existuje ještě jedna adaptace stejného Westlakeova románu s Antoniem Banderasem, ale ani ta mě nenadchla. Spíš mám pocit, že oběma dává na frak starý dobrý Hugo Haas se svým vymyšleným strýcem z filmu Život je pes. 40% (01.06.2007)

Tento komentář bude do určité míry vulgární a lascivní. Domnívám se, že tím dosáhnu krásného souhry stylu s vyzněním tohoto filmu. - Ideál volné lásky, který v šedesátých letech nabyl podobu společenskými konvencemi a tradicemi nespoutaného sexuálního chování, o dvacet let později jakoby již ztratil veškerou svou dětskou naivitu a nevinost (domnělou?) a přešel do cynického postoje: "Šukám koho chci, protože to mám rád a vinu si nepřipouštím, protože šukám dobře a není lepšího ospravedlnění. Dobře ojetá slečna si přece nemá právo stěžovat, že ji někdo podvedl." A tak není divu, že v tomto filmu je předkládán k pochopení, držení palců a málem i lítosti, chlapík, existenční i morální troska, jehož touhou je obtáhnout dvě slečny-dvojčata, přičemž tato jeho touha má dva romantické důvody, jde o dvojčata a jsou sexy. Za tímto účelem stvoří dvojče své vlastní, jehož roli pak hraje. Pokud jde o ony ženy, film je skutečně nechutný, soustředí se hlavně na to, jak děvčata vypadají s vlasy volnými, vyčesanými nahoru, v plavkách suchá, v plavkách namočená, bez plavek (suchá i mokrá), jak umí líbat, smyslně se pohybovat a tak dále. Občas je jejich sexappeal předhazován i v subtilnějších podobách, ale přítomen je vždy (počítám sem štíhlý pas i tučné konto). Slečny jsou skutečně pohledné, takže touha Richardova ztvárněnce je jistě uvěřitelná, ale... chtělo se mi blít. Možná jsem naivní, ale myslím si, že dost chlapů, která svou partnerku miluje, je natolik slušná, že věrná být chce a i když občas třebas klopýtne, vždy se v nich usadí alespoň malá výčitka a vědomí, že tohle se prostě nedělá. Jinými slovy, že Matthias (hlavní postava) by se jim hnusil i přes konečnou spokojenost všech (sex)aktérů. Pro morální problém slabé **. (16.07.2009)

Nejsem takový švihák, abych se chodil najíst ke známým, spal v kanceláři a somroval od bezdomovců cigarety, takže patrně nejsem vhodným adeptem na sňatek s americkými milionářkami. Nicméně jsem člověk přející a tak jsem Matoušovi přál jeho sexuální hrátky s jeho ženou i s jeho vdovou a v některých okamžicích jsem se i dost dobře bavil. Na druhou stranu si myslím, že dramatické pasáže se do filmů s Pierrem Richardem vůbec nehodí a tak si tentokrát při hodnocení poněkud zaskrbličím. (07.08.2015)