Réžia:
Yves RobertScenár:
Francis VeberKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Pierre Richard, Bernard Blier, Jean Rochefort, Mireille Darc, Colette Castel, Jean Carmet, Yves Robert, Robert Dalban, Paul Le Person, Michel Duchaussoy (viac)Obsahy(1)
Vo francúzskych tajných službách zúri boj o moc a v rámci neho vznikne diabolský plán na skompromitovanie protivníka - na letisku bude vybraný náhodný cestujúci, ktorého budú vydávať za agenta z USA. Keď sa na druhý deň na schodisku objaví muž, ktorý má jednu topánku čiernu a nesie puzdro na husle, ani jedna so znepriatelených strán netuší, že bude pre nich nebezpečnejší ako James Bond... (STV)
(viac)Recenzie (173)
Celý film vlastně těží z jednoho jediného nápadu, ovšem ten je geniální, takže s ním film v pohodě vystačí. I když se tu neděje nic jiného, než že tajní agenti pečlivě mapují a analyzují každý krok člověka, který o ničem nemá ani tušení, a jde tudíž jen o nové a nové variace jednoho vtipu, stejně nikdy nemáte pocit opakování či stereotypu. Je to až s podivem, že to funguje až do konce. Pierre Richard tu je ovšem bohužel dost potlačen do pozadí a nemá tak možnost moc zazářit. Větší prostor tu dostali Blier a Rochefort. ()
Klasická komedie s Pierrem Richardem. Pro mě je to jako celek spíše slabší, občas skoro trapné, chvílemi mě to dokonce trochu iritovalo, zejména pak postava jeho kamaráda v kulichu. Na druhou stranu nejvyšší policejní šéf a jeho pravá ruka byli povedení, a od nich také zaznívaly nejpovedenější repliky, které byly nejen vtipné, ale i velice moudré. ()
Taková precizní francouzská práce se skvělými herci, bych řekl, nebýt některých zásadních chyb, které se podle mého neodpouští ani komediím. Přesto křivdit za logické chyby se nehodí a tak hodnotím plným, protože tenhle film se mi líbil už jako dítěti (a už tehdy se Mireille moc líbila) a rád si ho zas někdy pustím znovu. ... Čí jsou tyhle cigarety? Taky moje. ()
Tak toto je uz doslova kultovy film. Richard s kazdou botou roznej farby /jedna cerna, druha hneda/ je vyborny dodnes a konecne tymto filmom prerazil - aj ked vlastne prerazil uz s Roztrzitym. Yves Robert za kamerou odviedol doslova genialnu pracu a k filmu sa da vracat aj po X rokoch - pre mna rovnaky kult ako Spencerova Suda a Licha. 100 % ()
Pierra Richarda mám velmi rád. Kromě faktu, že je to komediální herec již od pohledu, což si člověk nejvíce uvědomí právě zde ve chvíli, kdy sjíždí na jezdících schodech, vypadá velmi sympaticky. Jeho herectví je velmi přirozené a nenásilné. Velký blondýn má sice zajímavou zápletku, jenže ta končí na tom, že François je nadále už jen sledován. Sám přitom zažije pár humorných situací, film spíše sestává z různorodých scének hlavního herce než z uceleného vtipného scénáře, ale celkově je film spíše úsměvný a zase tolik mě nepobavil. Ovšem hudba byla perfektní, tu člověk z hlavy jen tak nevymaže. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (16)
- Ani tato komedie neunikla pozornosti sovětských cenzorů. Vyřezány byly tři části filmu: že Perrin (Pierre Richard) přišel o panictví se zdravotní sestrou, nevhodným se zdála i Paulettina (Colette Castel) hláška: „Udělej koně!“ a konečně byli diváci v Sovětském svazu připraveni o celou scénu s vlasy Christine (Mireille Darc) přiskřípnutými do Perrinova zipu od kalhot. (chamonix)
- Scenárista Francis Veber pojmenovával své postavy podle známých měst jako například Toulouse, Milan, Perrache atd., aby tak předešel podobnosti se skutečnými osobami. (SeanBean)
- Ve svém bytě má Francois (Pierre Richard) velké portréty slavných skladatelů. Hned u vstupních dveří jsou to Igor Stravinskij a Sergej Prokofjev, na záchodě má pak vylepeny další, například Musorgského či Beethovena. (Skladatel)
Reklama