Roztržitý

„Smějme se, než budem šťastni, nebo se nezasmějem do smrti.“ Musím říct, že během úvodní scény s Pierrovými trampoty v zácpe aut (i několika dalších) jsem se taky zcela nečekaně nahlas zasmál. Pierre Richard patří k těm tvůrcům, který v moderní francouzské komedii obnovili klasickou grotesku v nových podobách, nicméně tak jako u většiny celovečerních grotesek, i zde jsem občas vnímal dost kolísavou úroveň, která závisela od aktuálního dění a nápadů. Na pár trapných fórků, které vystřídaly ty vtipné a velmi povedené, jsem už u Richarda z jiných viděných filmů docela zvyklý, takže mě tolik nerozhrázely (byť po tak skvělem úvodu přeci jen zamrzí) a jako celek Roztržitého poměrně drží na úrovni hlavní nadčasové téma kolem výroby reklam, jenž originální nápady rozhodně nepsotrádají. Jako autorský debut tedy hodnotím Roztržitého zdařile, jako zábavnou filmovou jednohubku určitě taky, byť pro mě osobně jde o spíše jen o malou legrácku jedno zhlédnutí, ke které se už asi nevrátím a logicky mám coby mladší divák trochu jiné dojmy, než ti, kteří film viděli v rámci tehdy mizerné konkurence v československých kinech. Život plný malérů (1972) mě tedy rozhodně bavil víc, kromě toho mi připadalo, že o dva roky později již dokázal Richard přepojit romantickou linku se satirickým pohledem na média (fenomén televize) daleko hravějším způsobem. 65% (16.02.2021)

Velmi roztomilá ptákovina s prakticky geniálním Pierrem, který o tom, že je vynikající herec, nemusel rozhodně přesvědčovat až svými více méně vážnými hereckými etudami z velmi zralé dospělosti. V době kolem dvacítky bych tomu býval dal i víc hvězdiček, jenže co jsme tehdy mohli vidět za veledíla, že? (18.02.2010)

Zoufale žalostná či žalostně zoufalá komedie. Už dlouho se mi nepodařilo tak moc naletět na hodnocení filmu zde na ČSFD a i když mě DVD stálo v Levných Knihách pouhých 99Kč, je mi těch peněz velice líto. Mám pocit, že se zde recenzuje snad úplně jiný film, nebo ho hodnotí ti, kteří na něj vzpomínají s mnohaletým sentimentem v srdci, když jim ještě bylo -náct nebo -cet. Já nepatřím mezi Richardovy příznivce, zároveň jsem ale schopen uznat, když nějaký jeho film je dobrý (např. Hračka či Náhradník). Smysl téhle NEkomedie mi ale uniká - za 90 minut stopáže jsem se dvakrát pousmál a jednou zasmál a to bylo vše. Všechny potenciálně vtipné situace jsou bezpardónu odfláknuté a kdykoliv přišla na řadu scénka ve stylu "potkají se dva roztržití a je z toho hrozná bžunda", otvíral se mi nůž v kapse. (21.03.2006)

Asi nejhorší francouzská komedie, kterou jsem kdy viděl. Místy byl humor natolik trapný (vajíčka, ...), že jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet. Nedokázal jsem se protrápit až do konce, takže jsem to ještě před koncem filmu zabalil.. 78%? Dobrý vtip. Asi stejně "dobrý" jako tento film. 1* dávám za 3-4 povedené reklamy, ... (12.09.2011)

Roztržitý mi silně asocioval Buňuelův Nenápadný půvab, a to ze dvou důvodů: děláním ty, ty, ty na měšťáčky a absurdním až surrealistickým humorem (stůl prohýbající se při psaní do podoby písmene u; místo tělesných radovánek ustřižení vlasů…). Zvláštní, vždy jsem považoval Richarda za neškodný biedermeier. Abych si protiřečil, Richardův humor je z největší postaven na sebeparodii, což se každému zamlouvat nemusí. Možná zvláště těm, kteří si dělají srandu z jiných, a vystřelit si ze sebe neumí. Nedej bože, že by si střelil někdo do nich. Pifpaf čtenáři. Richard není roztržitý, Pierre je roztomilý. A proto ho jako ženy milujeme. (14.07.2008)