Rozkoš

Ten film má v sobě něco vtahujícího. Něco, co člověka nutí na něj myslet, i když jej během sledování samotného docela iritoval - v čele s neurotickým Pleslem/režisérem a divným, výstředním umělcem/Budařem. Co oceňuju: 1) Oproti davadesátkovým seberflexím média se tady obsesivně neřešilo zaprodání reklamě. 2) Odhalení Myšičkova paralelního vztahu je krásná aluze ke Zvětšenině (střihačka na kompu přehrává stále dokola jeden "take", kde uvidí v druhém plánu svého milence s jinou). 3) Hra s nediegetickým zvukem, skvělý rytmus. Celý film by se dal pokládat za horečnatý sen o oplodnění hlavní představitelky. 4) Rovina sms v obraze, kdy to hlavní člověk musí ve filmu doslova číst. Byť to jistě není nic převratného, funguje to skvěle a ukazuje to na nevyužité možnosti "filmového" média. [...] Co pro mě ale selhává, je v podtextu se skrývající idea, že ženino plácání se mezi různě nespolehlivými partnery je nakonec šťastně vysvobozeno těhotenstvím a hned s dvojčaty. Zkrátka Rudlofová zbavuje svůj svět sociální reality (oproti předchozím, výborným Zoufalcům) a tím pádem se stává z její výpovědi konstrukt. Kdyby film začínal narozením těch dvojčat, mohl se vydat úplně jinam, než k rituálním tanečkům o chandře pražských filmařů (no který úspěšný pražský výtvarník by spáchal spektakulární suicidum kvůli pocitu životní prázdnoty - čeští umělci mají spíš hroší kůži). Pořád je to ale v českém kontextu vyjímečný film, který ve mně svým tělem rozhodně zanechal rezonanci. (17.06.2014)

Uffff. Další z várky filmů, které se tváří výsostně esteticky a artově a výsledkem je tak akorát výsostná slátanina a nuda. U českého filmu mě to mrzí dvojnásob, ale prostě jsem to nedokázal dokoukat. A nudu nedokázali odvrátit ani pánové Budař, Myšička, Plesl,... O to je to horší. A Jana Plodková? Nepříjemná a nesympatická. Při téhle stopáži by mě na konci (kdybych se k němu pronudil a protrpěl) zřejmě odvezli rovnou do Bohnic či Beřkovic... Je mi líto, ale musím pohřbít další český film. (27.08.2014)

Ráno: Jsem zvědavý, dnes film uvidím. Večer: Nemohu jinak, film Rozkoš je nejkomplexnější dílo roku 2013. Nedá se vypovědět kolik složek film propojuje a v kolika vrstvách se dá číst, jak moc nutí diváka, aby film vstřebával do sebe a nezalekl se některých tvůrčích metod zobrazení "výpovědi o stavu tohoto světa," tedy jak je aktuální vypovídat o mezilidských vztazích a nebát se negativních reakcí, říkat svůj názor po svém, neohlížet se na diváckou ani kritickou odezvu. Přemýšlet o tomto světě a lidech v něm se dá různými metodami, režisérka Rudolfová se rozhodla pro komplexní pojednání o umění a světě filmu vůbec a podala ho v komplexnosti sobě vlastní: uvažuje o filmu jako celku, není "jen" scénárista a režisér, propojuje střih, hudbu, kameru, osvětlení, lokace, zvukovou stopu, herecké obsazení, záběrování, vizuální efekty, texturu, naraci, dekorace a další složky v jednom monumentálním celku, který slouží tomu nejzásadnějšímu: vyprávění příběhu, který má vypovídající hodnotu a má své pevné místo ve vývoji české kinematografie 21. století. Pro mne jednoznačný vítěz jako film roku 2013. (29.01.2014)

Tak a máme tu hru na tvrdý art. Lenže výsledok sa dá nazvať skôr ako zaujímavý, než presvedčivý. Rozkoš je pocitová vzťahová dráma s dôrazom na slovo pocitová. Tie pocity sú dosiahnuté najmä kvalitnou kamerou a niekedy hypnotickou, inokedy otravnou hudbou. Určite teda viac, ako scenárom. Keď tu ale máme takýto odvážny pokus nakrútiť niečo neobvyklé a s rizikom, že väčšinové publikum dielo odmietne, prečo na konci tá nepatričná doslovnosť, ako pre blbcov? Veď keď sa niečo povie raz, tak to nemusíme na konci pri všehovoriacom zábere znova zopakovať iba kvôli tomu, aby to pochopili úplne všetci. (19.02.2018)

Doprdele, co to bylo?! Oceňuju všechny hejty v komentářích, protože ať si člověk vymyslí jakýkoli negativní hodnocení tohoto filmu, bude pravdivý, hehe. Plodkovou bych profackovala a Jitku Rudolfovou jakbysmet, klasický cpaní dominantně-submisivních stereotypů, protože chlapi jsou pěkný hajzlové (jsou totiž nadržený a polygamní) a holky si to nechávaj líbit (jsou totiž nadržený a retardovaný). Podivná hra na Samotáře v chemickejch prostřihách s debilníma kecama, který jsou jakože chytrý, ale nejspíš vznikly tak, že pani Rudolfová jenom vysypala slovník cizích slov, prosim Vás ty český sračky by měly mít nějakej časovej limit a za 111 minut hispterský telenovely by moh rovnou bejt zákaz vycházení (01.10.2014)