Nebuďte spiaceho policajta

Až na tu přílišnou brutalitu a s ní související hrubost, šlo o kriminálku ze staré francouzské školy. Alain Delon neztratil nic ze svého pověstného šarmu, ale tady už vypadal trošku opotřebovaně. Podle toho, že film byl věnovaný Jeanu Gabinovi, jsem čekala, že půjde o nějakou pecku. Toho jsem se bohužel nedočkala. Kdyby nebylo té zmiňované brutality, tak by byl film dost mdlý a uspávající. (15.04.2011)

Podobne béčkové ako SLOVO POLICAJTA, ale omnoho viac brutálnej (a nápaditej) akcie je tu votkanej do schémy tradičnejšej kriminálky, aj Delon sa znovu vrátil do služby a do obleku. Napätie vyplýva z toho, že na rozdiel od neho divák vrahov pozná od začiatku... Totálna vojna v tomto filme, stierajúca hranice medzi mnohými policajtmi a zločinom, krvavý chaos a zmar ideálov, odrážajú kolísanie francúzskej spoločnosti medzi presvedčením, že nikomu sa nedá veriť a potrebou o niečo sa predsa len oprieť. Jedinou istotou by mal zostať Alain Delon na sklonku svojej kariéry, spečaťujúci sa ako rozhodný sympaťák, teraz už aj ochranca liberálnej demokracie proti pravicovým sviniarom - ktorí to pravdaže mysleli dobre, lenže kto sa s ohňom zahráva... Navrch má však ale napokon Alain, smutný hrdina, ktorý to nemyslel nijako, len si ako vždy robil svoju prácu... (10.02.2019)

Sedlo mi to, až jsem překvapený. Asi tím koncem, protože většina filmu je taková nemastná neslaná, jako ostatně u vícero hero filmu, které si produkoval sám Alain. Ale Michel Serrault jako démonický záporák s hlasem Bořivoje Navrátila, to je prostě terno. A ta harmonika, asi nejlepší od dob Tenkrát na západě. Celkem brutální scény, i když je to jinak takový oddechový, civilní film bez napětí, cením atmosféru. (31.08.2016)

Hlavně nebuďte Pinheira, nebo natočí zase něco takového. V osmdesátých letech měl Delon nezvladatelné puzení točit filmy podobném těm s Belmondem, jenže jim chyběla akce, vtip i šarm, takže veškeré stylizování se, včetně gest a pohybů, do JPB bylo Alainovi ku ničemu, jen se ztrapnil. Tento film řeší celkem zajímavé morální dilema, ale tak neohrabaně, že divák nemůže fandit ani jedné straně, protože jsou mu obě zhola ukradené. Marchese spáchal rádobydramatickou hudbu, která se ale rozhodně k takhle plytkému filmu nehodí. (21.03.2015)

Filmografie Alaina Delona je hustě osázena rolemi nekompromisních bojovníků, v nemálo případech i policistů, takže by asi bylo na místě si říci, proč by měl zrovna tenhle korálek navlečený na oné dlouhé šňůrce upoutat Vaši pozornost. Je to v podstatě proto, že jde o korálek velmi zajímavě vybroušený - protihráčem zásadového Delona je tu neméně zásadový, avšak o poznání šáhlejší Michel Serrault, jehož kumpáni jako by byli nějakou Mitterrandovskou propagandistickou hříčkou na téma "karikatura de Gaullových fašistických tendencí", nějak podivně vykládaná jako očistný oheň pro degenerující společnost, které se lůza vysmívá a využívá ji. Proto se tu taky velmi zhusta děje "staré dobré ultranásilí", kastruje se, podřezává, vyhazuje do vzduchu, a pochopitelně štědře maluje krví. Nemůže samozřejmě chybět ani aerobic v upnutém trikotu (naštěstí ne na Delonovi, ale na Roxan Gould;)), a už vůbec "správně" francouzsky-osmdesátkově podivné artové vložky jako je sebevražda komisaře ze série Taxi, nebo - a to ještě víc - scéna na kolotoči. Sympatické je, že do poslední chvíle nemáte potuchy, jak to dopadne, protože umřít může skutečně kdokoliv (a je to film s Delonem, že...). Bohužel celý film je strašlivá směska výše uvedeného, která postrádá jakýkoliv ucelenější smysl, a víc než co jiného působí jako snaha za každou cenu šokovat. Z dnešního pohledu už tu ale v tomhle směru není nic unikátního, k vidění byly daleko syrovější i promyšlenější věci. A tak se dá říct, že Nebuďte Policajta je dnes v kategorii zajímavosti zařaditelný leda tak do sekce kuriozita aneb i tohle se tehdá točilo... 60%... za práci s barvami:) (09.08.2016)