Nebuďte spiaceho policajta

Filmografie Alaina Delona je hustě osázena rolemi nekompromisních bojovníků, v nemálo případech i policistů, takže by asi bylo na místě si říci, proč by měl zrovna tenhle korálek navlečený na oné dlouhé šňůrce upoutat Vaši pozornost. Je to v podstatě proto, že jde o korálek velmi zajímavě vybroušený - protihráčem zásadového Delona je tu neméně zásadový, avšak o poznání šáhlejší Michel Serrault, jehož kumpáni jako by byli nějakou Mitterrandovskou propagandistickou hříčkou na téma "karikatura de Gaullových fašistických tendencí", nějak podivně vykládaná jako očistný oheň pro degenerující společnost, které se lůza vysmívá a využívá ji. Proto se tu taky velmi zhusta děje "staré dobré ultranásilí", kastruje se, podřezává, vyhazuje do vzduchu, a pochopitelně štědře maluje krví. Nemůže samozřejmě chybět ani aerobic v upnutém trikotu (naštěstí ne na Delonovi, ale na Roxan Gould;)), a už vůbec "správně" francouzsky-osmdesátkově podivné artové vložky jako je sebevražda komisaře ze série Taxi, nebo - a to ještě víc - scéna na kolotoči. Sympatické je, že do poslední chvíle nemáte potuchy, jak to dopadne, protože umřít může skutečně kdokoliv (a je to film s Delonem, že...). Bohužel celý film je strašlivá směska výše uvedeného, která postrádá jakýkoliv ucelenější smysl, a víc než co jiného působí jako snaha za každou cenu šokovat. Z dnešního pohledu už tu ale v tomhle směru není nic unikátního, k vidění byly daleko syrovější i promyšlenější věci. A tak se dá říct, že Nebuďte Policajta je dnes v kategorii zajímavosti zařaditelný leda tak do sekce kuriozita aneb i tohle se tehdá točilo... 60%... za práci s barvami:) (09.08.2016)

Po zjištění, že Delon věnoval film Jeanu Gabinovi a úvodních scénách velké čistky s fanatickým Serraultem jsem myslel, že to bude lepší než jsem čekal. Ale nebylo. Dopadlo to přesně podle mého očekávání. Delon se už naštěstí už tolik nevystavuje ve světle supermana, ale jeho humor neustále zaostává za Belmondem. Pak je tu několik zbytečných scén s Delonovou partnerkou (stejně jako scéna v nemocnici). Samotné téma vzájemného boje uvnitř policie je zajímavé, ale zasloužilo by lepší zpracování. Takže výsledkem je průměr, kterému ovšem hodně pomáhá zmiňovaný bard Michel Serrault jako policejní fašista. (04.11.2007)

Podsvětí před tribunálem "čistých." My jsme dozorci pořádku. Řadová smrt vystoupila z davu. Mrtvým nechť crčí ze šosu trest posledního soudu. Pod plachetkou noci sbor spravedlivých bdí, zatímco Alain Delon klidně spí. Hodiny bijí na poplach. Je čas se odkopat, z vyhřáté postele za povinnostmi spěchat. Nedobrovolně probuzen, rozmrzelý, nedospalý, musí noční můru denní vypudit. Už už pálí těžkou ráží, cinká pouty, stíná hlavy. (29.09.2015)

Ako keby bol celý film natočený veľmi narýchlo podľa toho, ako sa režisér vyspal. Mŕtvych je okolo 20... Pre akčný žáner dobrý kúsok. Je tam jedna fakt uletená scéna, keď A. Delon drží akési batoľa na rukách - v jednom zábere má dieťa ponožku na jednej nohe a v druhom už na druhej. Asi mu medzitým spadla a asistentka si nevšimla z ktorej nohy, fakt nepodarené. (07.10.2007)

Klidně toho policajta zbuďte, nic závažného se totiž nestane. Film tak trošku víc připomínal Magnum Force s Clintem Eastwoodem. Odlišoval se jen pomalejším tempem, menší akcí a malou dramatičností. Ovšem i tak měl ten vzbuzenej policajt světlé chvilky, scéna se svědkem na policejní stanici, kde snad během minuty dojde ke dvou vraždám má tempo i napětí a pak poměrně brutální záležitost na kolotoči. Tenhle film je lepší než dostat přes držku, ale zase, aby mě kvůli němu někdo budil, to fakt ne. (30.07.2007)