Francúzsko,
1960, 87 min
Réžia:
Jean-Luc GodardScenár:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Martial SolalHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Richard Balducci, Jean-Louis Richard, Roger Hanin, Jean Douchet, Philippe de Broca (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Zlodejíček Michel ukradne auto a zabije policajta, ktorý sa ho pokúša prenasledovať. Slučka okolo neho sa začína sťahovať, no on sústredí svoju energiu na vzťah s americkou študentkou Patriciou, ktorú sa snaží presvedčiť, aby ho sprevádzala na plánovanom úteku do Talianska. Dnes už legendárny filmový debut Jeana-Luca Godarda sa stal jedným zo základných diel francúzskej novej vlny a svojim inovatívnym formálnym stvárnením ovplyvnil množstvo nasledovníkov vo Francúzsku i mimo neho. (STV)
(viac)Zaujímavosti (48)
- Jean-Paul Belmondo (Michel Poiccard) v autobiografii "Mých tisíc životů" vzpomínal: "Když je 16. března 1960 film U konce s dechem promítán ve čtyřech pařížských kinech, posílám Élodii, aby pozorovala a poslouchala diváky. Jsou to většinou snobští intoši. Jejich názor – jak vím – určí, jak film přijme široká veřejnost. Já sám jsem na Champs-Elysées s Charlesem Gérardem, kámošem z Avia-Clubu. Na začátku odpoledne se potloukáme kolem kina Le Balzac, kde se bude film promítat. Vidíme tam dav, který se už shromáždil u vchodu. Nevracím se tam, byl bych snad v pokušení počítat lidi. Majitel kina, který Charlese zná, nás uviděl, jak se couráme kolem, a křikne: 'Volové, měli jste si udělat pořádnou reklamu, místo abyste si zaplatili kompars do fronty u kasy!' Nejdřív nás to zarazí, ale pak potěší. Když se má žena vrací s úsměvem tak širokým, že skoro neprojde dveřmi, vím, že je vyhráno. Ptám se jí: 'Tak co, co říkali?' - 'Už si to nepamatuju, ale mluvili hodně a všichni najednou!'" (NIRO)
- Jean-Paul Belmondo (Michel Poiccard a.k.a. Laszlo Kovacs) skoro v každé scéně kouří cigaretu. (noelcoward73)
- Anna Karina se měla objevit ve filmu, ale kvůli nahotě roli odmítla. (Duoscop)
- Jean Cocteau po zhlédnutí filmu řekl o Belmondovi: „Ten mladík, o kterém ani nevím, jak se jmenuje, se tyčí nade všemi.“ (raininface)
- Belmondo podepsal smlouvu na tento film proti vůli své agentky, která tvrdila, že dělá největší chybu ve svém životě a že si učinkováním v něm zničí svou kariéru. (raininface)
- Oblíbený film Sofie Copolly. (WillBlake)
- Sehnat pro film producenta bylo pro Godarda složité. Nakonec se jim stal Georges de Beauregard vlastnící společnost Société Nouvelle de Cinématogaphie. Tento bývalý právník neváhal podporovat nezávislé filmy a riskovat pověst i majetek. K rozhodnutí financovat dílo neznámého režiséra přispěl i fakt, že si Godard vybral za technického poradce Clauda Chabrola, jehož úsudku Beauregard důvěřoval. (vangobseck)
- Největším výdejem při výrobě filmu se stal byl bílý Cadillac. (vangobseck)
- Jean-Luc Godard si zahrál ve filmu cameo muže, jenž si čte v novinách o vraždě a poté sám jednu uvidí. (Terva)
- Film se dočkal v roce 1983 remaku U konce s dechem s Richard Gerem & Valerii Kaprisky. (formelin)
- Godardovi sa páčila práca režiséra Pierrea Chenala, najmä ako zobrazoval parížske ulice. V tomto filme mu vzdal hold zinscenovaním rozhovoru na bulvári Montparnasse. V Chenalovom filme Rafles sur la ville (1958) sa dvaja muži a žena rozprávajú pri zaparkovanom aute na druhej strane ulice, oproti miestu, kde sa v tomto filme rozprávajú dvaja muži a žena tiež pri zaparkovanom aute. (Biopler)
- Jean-Luc Godard v rozhovore z roku 1968: „Keď som nakrúcal 'Na konci s dychom', myslel som si, že robím niečo veľmi špecifické. Režíroval som triler, gangsterský film. Keď som to videl prvýkrát, pochopil som, že som urobil niečo celkom iné. Myslel som, že nakrúcam niečo ako 'Syn Scarfacea' alebo 'Scarface sa vracia', no uvedomil som si, že som viac-menej nakrúcal skôr 'Alicu v krajine zázrakov'.“ (Arsenal83)
- Film sa natáčal v Paríži, Marseille a Orly (Francúzsko). (Arsenal83)
- Prvý náčrt scenára má na svedomí Truffaut, ešte z decembra 1956, kedy po dlhom rozhovore s Godardom spísal štvorstránkovú synopsiu o mladíkovi, ktorý pri krádeži zabije policajta, skrýva sa u svojej frajerky, ktorá ho zradí a nakoniec sám zomrie. Projekt zostal v tejto fáze až kým sa k nemu v lete 1959 nevrátil Godard. (Biopler)
- Dielo je okrem žánrového hommage aj spomienkou na Carného Le Quai des brumes (1938). Osudom zmätený Michael Poiccard v Belmondovom prevtelení je akoby synovským odkazom na Gabinových good-badboys. (Biopler)
- Keď Michel (Jean Paul Belmondo) pozerá na Bogarta, trením svojich pier sa ho snaží imitovať, Godard pripomína nostalgickú víziu filmu noir. Nepresvedčivo však privádza k životu femme fatale v podaní Patricie, ktorej obsadenie predstaviteľkou Jean Seberg je poctou Ottovi Premingerovi, Michelovej lásky, ktorá ho udá polícii. Keď v poslednom zábere snímky Patricia trie pery, ide o imitáciu imitátora. (Biopler)
- Nostalgické odkazy na Hollywood 40. a 50. rokov Godard implementuje skrz slovné odkazy, plagáty, oblečenie protagonistov, návštevy kina i v scéne uctievajúcej životom unaveného Bogarta zo snímky Tím hůř, když padnou (1956). (Biopler)
- Úvodný titulok venuje film spoločnosti Monogram Pictures, ktoré produkovalo v tej dobe béčkové filmy. Titulok naznačuje, že snímka je Hollywoodu zaviazaná, ale určite nie obmedzená jeho normami. (Biopler)
- Film je zvlášť v závere spomienkou na Carného film Le Quai des brumes (1938). Osudom zmätený Michel Poiccard alias Laszlo Kovacs zosobňuje predĺženie Gabinovho good bad boy. (Biopler)