Profesionál

Excelentní dílo francouzské kinematografie, ve kterém J.P. Belmondo ztvárnil postavu obětovaného agenta, který se po svém návratu mstí těm, kteří jej obětovali. Bývalým nadřízeným začínají první bezesné noci... Do filmu vstupuje výborná hurba E. Morriconeho, která filmu dodava ten správný "šmak" (doporučuji poslechnout v originále). Jeden z nejlepších Belmondových filmů. (25.12.2007)

,,Myslíš, že umřu?" ,,Ano." Jeden z těch filmů, které potěší i po letech. I když slovo potěší není asi zcela na místě, jelikož se jedná o snímek krutý a pro hlavního hrdinu bezvýchodný. Pokud tedy nebereme jako uspokojení prohlášení - pomsta je má či pomsta chutná sladce. Stále aktuální politické téma, kdy stát se neštítí žádných praktik, chce-li prosadit svou, kdy policie místo ochrany mlátí svědky a kdy síla tisku pomalu padá. A to byl prosím rok 1981. Dnes si většina politiků z médií nic nedělá (zejména u nás). Očekávaný konec připomene další francouzské a italské filmy, mj. třeba s A.Delonem. Dobro zkrátka vždy nevítězí (v životě). (02.10.2017)

Belmondo má sice charisma na rozdávání a řekne asi 3-4 dobrý hlášky, ale to je tak všechno. Ještě je tam teda krumpáč zabodnutej v zádech a jedna celkem obstojně natočená honička (Fiat 131 Mirafiori vs. Peugeot 504). Jinak mě nenapadá nic, za co bych moh film pochválit. Je to strašně naivní, hloupý a navíc nudný. Je mi líto, že Belmondovi, kterýho mam jinak rád, musim dát tak nízký hodnocení. P.S. Písničku Chi mai od Morriconeho už nikdy v životě nechci slyšet. Ve filmu tahle slavná melodie hraje tak často, že se mi stihla neskutečně zprotivit. (08.08.2012)

Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. (13.09.2014)

Film ma povesť drsnej záležitosti, ale - i keď to určite nie je komédia, tvorcovia sa našťastie nesnažia Belmonda vmanévrovať do nejakej extra brutal pozície. Jeho hrdina je sympatický (a nie úplne jednoznačný), naháňačka i "westernový" súboj super a Morriconeho hudba dotvára určitý emočný presah... (31.12.2016)