Réžia:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Joss Beaumont bol jeden z najlepších francúzskych tajných agentov a preto mu bola zverená mimoriadne chúlostivá a náročná úloha - odstrániť afrického diktátora. Potom, ako sa v Paríži zmenilo politické smerovanie, sa zmenil aj pohľad na diktátora a útok na neho sa stal odrazu z ekonomických dôvodov nevhodným. Beaumontovi nadriadení sa preto rozhodli sa ho zbaviť a vyzradili ho diktátorovým bezpečnostným zložkám. Po rokoch mučenia a väznenia sa mu konečne podarilo utiecť a vracia sa do Paríža, aby sa pomstil... (RTVS)
(viac)Recenzie (538)
Každý herec - zejména, je-li vázán na tzv. lehčí žánry - má zpravidla tzv. škatulku, z jejíž šarže vybočuje jen nerad. Platí to i pro ty nejlepší, a Belmondo je určitě jeden z nich. Pokusíme-li se v tomto ohledu hodnotit PROFESIONÁLA jako dílo té lehkonožejší Múzy, máme co do činění s dílem špičkovým a překvapivě invenčním. V mnoha ohledech vypovídá podstatné věci o odvrácené tváři francouzské demokracie Páté republiky, o tom, co je a co není kolonialismus a velmocenská omezená arogance. A jedinec a jeho šance, dostane-li se jako ono pomyslné zrnko do tohoto soukolí. V případě, že naší pomyslné Múze přibudou trochu vrásky a její anorektická lehkonohost se promění v poněkud ctihodnější plnoštíhlost, skrývající první vrásky, dosud viditelné jen pro toho, kdo stojí zblízka a umí se zvlášť dobře dívat, "bonusové" přínosy se začnou měnit v mnohokrát okoukaná klišé a důraz na akci, pro film příznačný, bude degradován na matoucí a samoúčelné honičky a kasovní šablony. Skutečnost, že v případě tohoto mimořádného filmu si obě Múzy podaly ruce a jdou filmem pospolu, žánrově čistému komentátorovi uniká. Plytký pak už ovšem není film, ale jeho samozvaný posuzovatel. Záměna imprese a úsudku dokonává toto dílo zkreslení, jehož genezi jsem se tu pokusil zachytit. PROFESIONÁL mezitím vstává - žijeme s ním v tak trochu pohádkovém filmu - a jde opakovaně hájit práva a fyzickou existenci člověka, jehož život stát, v tomto případě demokratický, tak lehce odepsal. Není pochyb o tom, že novodobý Belmondův d'Artagnan pokročilejších středních let má přitom veškeru naši diváckou přízeň k dispozici. Tak se jdeme zase koukat? Opravdu? Tak jo. ()
Má svůj cíl a nikdo ho nezastaví. Toto není kriminálka, není to komedie, ale působivý akční thriller o muži, který byl v Africe z politických důvodů nespravedlivě odsouzen do vězení odkud po dvou letech uprchne a vrací se do Paříže, aby se pomstil. Jean Paul Belmondo je jako vždy výborný a zdatně mu sekunduje Robert Hossein jako hlavní záporák, sviňácký komisař Rossen. Hudba Ennia Morriconneho je vynikající a konec filmu je na Belmondovku opravdu netradiční. Doporučuji. ()
Na svou dobu velmi progresivně načrtnutá archetypální dějová premisa policajta a zloducha, kde je zakomponovaný zatím nevídaný a později hojně používaný element, který tyto typy filmů posouvá o stupeň výše v kvalitě. Pomyslné smazání, či alespoň dílčí eliminace jasně definovatelnéno dobra a zla, absence jednostraného profilu postav. Postava Belmonda chce udělat něco zlého, ale divák s ním soucítí a fandí mu. Postava Hosseina chce udělat něco dobrého, ale díky jeho povaze ho divák nemá rád. Profesionál impresivně pracuje s tímto střetem dvou hereckých i filmových person a Belmonda stylizuje do role drsného hrdiny oscilujícího na hraně toho co je a není správné. Nemá cenu řešit, že technická stránka nic moc, přece jen odpovídá tomu ročník. Děj je někdy možná až příliš zkratkovitý a hlavní hrdina je až příliš mnoho kroků před ostatními. V pozdějších snímcích se to podařilo ještě lépe vyvážit. Belmondo je však jeden z mála unikátních hrdinů stříbrného plátna, na kterém generace bezpochyby milují jeho nekonvenční šarm a hrdinství, prokládané nezpočtem komediálních situací a vtípků. Na svou dobu revoluce, dneska příjemné retro, které neurazí, ale dnes už ani tolik nenadchne ve srovnání s ostatními. Moririconeho hudba je možná ještě slavnější, nez celý film. ()
Doteraz šla Belmondova filmografia akosi (nechcene) mimo mňa, tak som sa do nej konečne zahryzol a toto je jeden vôbec z prvých filmov, ktorý som s týmto francúzskym sympaťákom videl. Je nutné povedať, že som čakal nejaký ľahší žáner, podľa čo sa o belmondovkách hovorí. Námet je skvelý, príťažlivý a s veľkým akčným potenciálom, ktorí tvorcovia naplno využili. Prestrelky, bitky a hlavne jedna jediná autonaháňačka boli natočené presvedčivo a vo veľkom štýle. Takmer päťdesiatročný Belmondo bol v tomto v perfektnej forme, dokonalý masér. 90%. ()
Velice oceňovaný snímek s Belmondem a ani se nedivím.... a hudba brilantia.....ps: Chi Mai.....naprosto skvělé...."M". Tajný agent francouzské tajné služby má zapomenout na dva roky starý pokyn nadřízených k likvidaci obávaného afrického diktátora, jenže jak může zapomenout, když ho oni nechali napospas jeho cíle a on chce pomstu.?!!! ()
Galéria (77)
Fotka © Les Films Ariane
Zaujímavosti (22)
- Čtvrtý nejvýdělečnější film ve francouzských kinech roku 1981. Jen v Paříži jej navštívilo přes 300 tisíc lidí. (HellFire)
- Scéna souboje se natáčela na úpatí budov Point du Jour v Boulogne-Billancourt. (sator)
- Skladba Ennia Morriconeho „Chi Mai“ z roku 1971 nebyla v době svého uvedení vůbec zamýšlena pro použití ve filmu. Po poslechu v rádiu si ji Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) zamiloval a trval na uvedení ve filmu. Nejenže se skladba setkala s větším úspěchem než při prvním uvedení, ale stala se Morriconeho nejprodávanější písní. Poprvé byla skladba použita ve filmu Maddalena (1971), později v televizním seriálu An Englishman's Castle (1978) a v roce 1981 pro sérii BBC The Life and Times of David Lloyd George. (HellFire)
Reklama