Cartouche

Pro změnu historický film s Jean-Paulem Belmondem a opět se jedná o luxusní zábavu plnou vtipných scén, napínavých soubojů a nádherných žen (Claudia Cardinale je dokonalá ve všem, co ve filmu dělá i nedělá). Primem je však vyobrazení postav Krtek a Hezoun jsou tak zajímavé postavičky, že je dokonce škoda, že se neobjevily někdy někde i v jiném filmu. Skvělý film. (15.07.2019)

Dostat místo vyznamenání vstupenku do 1. linie, to fakt jde. Kdo by neodolat :-) Je osvěžující vidět Belmonda jako „mladíčka“, tady bych mu tu jeho svůdnost i žrala. Ovšem na rozdíl od Claudie. Ona je opravdu krásná, ale vyrukovat s větou: „Jmenuju se Venuše a je mi dvacet.“, to trochu přepískli (měla sice jen 24, ale působí mnohem starší). A naopak Belmondo ve svých 29 na mě působil mladším dojmem a nemohla jsem se zbavit pocitu, že je Třískovi přece jen podobný. Téma „Nezabíjet a okrádat jen šlechtu“ tady už bylo, takže takovej francouzskej Jánošík. Navíc v podání akčního Belmonda, kterej od nikud najednou vyskočí oknem, střílí na něj z metru a nikdo ho netrefí. No, Belmondo, no. Je to prostě king. A jeho kamarád Hezoun (no jestli je opravdu hezoun, o tom by se dalo polemizovat, každopádně kus chlapa to je) vyrve holýma rukama trám ze zdi. Jejich komunikace ale výborná: „Já měl takovou macatou, ta měla oči… - Každá má oči.“ Vojáci neumí jezdit na koni bez sedla. Jméno Lojzík je opravdu ryze francouzské. Kdyby mě někdo vypaloval cejch na čelo tak budu řvát jak tur. A spoustu dalších podivností. Navíc JPB je pěknej hajzlík, protože má doma krásnou Venuši a touží po té, která na něj křičí: „Zbabělče, ničemo!“, hérečka jedna, a pak pro jistotu omdlí. Ale jinak to byl celkem dobrej film. (05.05.2010)

Non stop akčná historická jazda, ktorej nevadí ani trochu prepálená dĺžka. Prvá polovica je komédia, ktorá sa neberie vôbec vážne a tá druhá je viac dráma s nejakou tou snahou o psychologickejšie prekreslenie postáv, ale taktiež s dostatočným množstvom akcie. Nejak to spolu konzistentne koexistuje, čo je myslím veľké plus. Ako brať ale dnes tie nekonečné súboje, toť otázka. Absolútne odklonenie od reality v nich film zráža trochu na kolená, na druhú stranu to patrilo k dobe vzniku a prístupu k žánru a je to potom i keď nechcená, ale poriadna zábava. Ako príklad uvediem scénu, keď Rochefort hádže do diaľky meč a ten zasahuje protivníka z opačnej strany, ako stojí herec. Ale vlastne aj kvôli takýmto momentom má Cartouche svoje čaro aj dnes. (13.04.2018)

"Proč by měl člověk myslet na spoustu žen, ale pak žít jen s jednou?" Cartouche mě svým filozofováním, šermováním, sváděním i okrádáním šlechty dost baví. A Hezoun s Krtkem jsou taky vynikající. Ovšem na Venuši nikdo z nich nemá. Tahle drzá slečna je prostě dokonalá. Takže až ji zase moje bystrý oko spatří na obrazovce, tak si nabrousím šavli, naskočím na houpacího koně a vyrazím si společně s Cartouchem užít srandu do nějakýho kláštera. A když se tam hrdina zdrží, tak je mou povinností věnovat se Venuši. Už se na to těším. (09.04.2023)

Ak si chcem pozrieť zbojnícku romancu, tak jednoznačne uprednostňujem slovenského Jánošíka, ktorý je akčnejší i emočnejší. Samozrejme s výnimkou poľského blábolu z roku 2009 Jánošík- Pravdivá história. Tu napriek hviezdnemu obsadeniu nevidím nič, čím by sa film vynímal z klasickej pásovej výroby historických filmov vo Francúzsku v šesťdesiatych rokoch. Belmondo je dozaista skvelý, ale jeho rola, jeho postava, mne pripadá málo hrdinská, romantická i sympatická. Ženské obsadenie je vynikajúce, hoci mladučká Cardinale nedostala toho priestoru veľmi veľa, je to pastva pre oči. Odile Versois tu herecky vyhráva. (09.01.2017)