Dovolená po francouzsku

Dovolena po Francouzsku vlastne ani nema dej, je to len sled roznych komickych a nikedy radobykomickych situacii. Obcas sa na tom da zasmiat, Clavier celkom ujde, ale ludia ako Thierry Lhermitte mi vzdy skor vadili - jo, nemam ho rad. Mnohe sceny koncili rozpacito , zmysel mnohych som nepochopil. Snaha sa ale ceni . 69 % (24.06.2017)

Na tenhle film jsem přepnul v půlce a scéna, kdy na pláži pobíhá chlapík s nepadnoucími plavkami, díky čemuž bylo vidět, že minimálně pubické ochlupení má hodně vyvinuté, mě natolik šokovala, že už jsem se neodtrhl. Zkrátka typická 70. a 80.léta. Líbilo se mi, že humor nebyl dolován za každou cenu, mnohé scény humorně nekončily, u mnohých se člověk divil, jak to vlastně bylo myšleno... a právě to je podstata vtipu dle mého gusta. A i zajímavé výroky se vyskytly ("máš pravdu, sex ve čtyřech je odporný... vždyť i ve dvou je už hnusný"). (01.08.2012)

Asi jako některé naše filmy, kdy se sebere štáb a prá herců stylem kdo je po ruce a odletí spolu na dovolenou. Po cestě se slepí scénář, přidá se hudba, vrtění zadky a vznikne komedie. Proti tomu jsou Učastníci zájezdu hlubokou sondou do niter a sociologickou sondou do raného porevolučního ježdění k moři (zásluha předlohy Michala Viewegha). Ano, Clavier a Lhermitte jsou tady mladí a kdybych byl holka, asi bych si je užil, ale nejsem. Holek je tam sice hafo, ale zase nic moc, aspoň je to realistické z tohoto hlediska, že to nejsou americké silikonové opálené barbíny. Trapnost animačních procedur je zobrazena docela dobře, ale jinak je to slabé, pechvoglové jsou standardní, neukojené dámy taky, všechno to na podobných pobytovkách existuje, o to nic, ale tady mi chybí nějaký nápad a aspon trochu příběhu. Je to hrozně prvoplánové, pechvogel prostě uspěje a nevrací se hned, pár, který předtím ojíždí i kraby poustevníky se najednou najde a obejme, maximální macho, který ojel 3,5 tuny masa najednou zjistí jak miluje svou manželku, nechybí ani jeden mrtvý, respektivě vyprávění o něm, zklamání a utišení. Slabé, aspon, že to nemá navíc blbou americkou vulgaritu /viděl jsem francouzskou verzi). Vstupní píseň SG je asi nejlepší, je to tak 1,5, max dvě. Ještě mi chyběl nějaká pořádná přírodní katastrofa. (20.02.2018)

Na týhle "komediI" je pro mě nejlepší přehlídka hvězd francouzské kinematografie z dob kdy začínaly a dnes jsou to pánové v letech. Například Thierry Lhermitte mě naprosto šokoval svým vymakaným břichem, to bych do něj fakt neřek a nebo Christian Clavier nám tady neustále okazuje svoje ochlupení, možná kdybych nesnídal bych to ocenil víc. Nejvtipnější na celým filmu je postava Michela Blanca a jeho eskápady se ženskejma, tomu jsem přál zásun už z principu. Bohužel z celýho filmu to byly z většiny jediné světlé chvíle humoru a i když francouzskej humor miluju, tady se nedá nic dělat. Jako takovej Gandhí týhle databáze musím bejt spravedlivej a film i když v něm hraje spousta mejch miláčku prostě sejmout, nedá se nic dělat, kde není humor nejsou ani hvězdičky. (22.12.2013)

Nenene, když vtip netrefí ani na jednu akci, pořádanou místním svazem pichálistů opelichaných a zamindrákovaných františek, lze se jenom divit, proč do toho všichni tihle slavní a úspěšní šli...? Možná proto, že tehdy ještě slaví a úspěšní nebyli. Skvělá přehlídka známých FR herců v ušáckých dobách (Claier + Lhermitte). Scenáristovi a tvůrci dialogů betonovej kvádr řetězem k noze a vykoupat! Hvězdička je za pěkný body painting - za plátna! (13.12.2015)