Ententýky

Zatím takový český Sex ve městě o 15-ti dílech (hlavní postava obou snímků je sexuálně frustrovaná novinářka snící o svém panu Božském), hodnocení se bude asi lišit, ženy (hlavně ty na mateřské) se u toho asi budou bavit víc než muži. Na odpad to určitě není, ale i originální Sex ve městě mne zrovna neoslovil (a tomu to nesahá ani po kotníky). Mám pocit , že po pár dílech škrabu materiál na hvězdu obtížným způsobem - některé postavy jsou až křečovité, některé zase ploché či nevyužité. (06.09.2012)

Vzhledem k tomu, že se ve mě ještě žádný mateřský pud neprobudil a společnost dětí rozhodně nevyhledávám, říkala jsem si že by byla pěkná otrava trávit každou středu s tímto seriálem. O to víc jsem byla překvapená, že se mi seriál hned po shlédnutí první dílu zalíbil a chtěla jsem vidět další díly. Pro mne je to docela reálné a vtipně provedené. Rozhodně mne to zaujalo mnohem víc jak další nové seriály jako Obchoďák, Gympl nebo Základka. Ty nejsou vtipné,ale trapné. Ententýky mi přijdou jako dobrá oddechovka, která jednou za týden dokáže i příjemně pobavit. (19.10.2012)

Seriál Ulice v ČT hávu. Propletené osudy několika rodin s několika klišoidními problémy. Bez nadhledu a bez invence. Stroze odvyprávěné. Charaktery postav nezajímavé - a často neživotné. Přesně takové ty seriálové rodinky a seriálové dialogy o ničem. Žádné drama, žádné zápletky, nic. A když, tak maximálně takové, co se hned vyřeší nebo vlastně se ukážou jako nedůležité. Žádné napětí. ---- Tak jsem díky manželce viděl pár dalších dílů, snižuju hodnocení a chytám se za hlavu. Ty rádoby vtipné hlášky! Ach, to bolí. Jitka Schneiderová se tomu aspoň snaží dát nějakou dikci, ale ty věty, co říká, co jí napsali, jsou prostě tupé, nevtipné, postřehy klopýtavé, upocené, táhnou se jak nohy v hrnci medu. Ubohost, kterou spolknou jen ženy v domácnosti, které si ubohoučký děj dotvoří svými zkušenostmi. (05.09.2012)

Tak evidentně má ČTnějaký speciální tajný recept na seriálovou tvorbu, protože v té seriálové smršti se jí daří nejlépe a ona může své úhlavní nepřátele nechat daleko za sebou. Postav jsou normální a uvěřitelné. Jsou přesně takové, jaké můžeme potkávat na ulici nebo již zmiňovaném pískovišti. Seriál se na štěstí neodehrává jen mezi čtyřmy stěnami, i když to bych mu klidně odpustila. Glosy a myšlenkové pochody Jitky Schneiderové jsou perfektní a velice dobře mířené. Ona je vlastně takovým průvodcem tímto seriálovým dílkem. (04.10.2012)

ACHTUNG - SPOILERS! Šeď vystřídala regulérní prohra. Poč tohle proboha někdo přirovnával k Sexu ve městě? Jen proto, že hlavními hrdinkami jsou ženy a jedna z nich je novinářka? Chytrý divák už od půlky tuší, že se rozvedení manželé k sobě vrátí, bejvalka řeší své rádobystarosti a postavu, která má skoro od začátku psychické problémy (Pidrmanová), paní scénáristka pomocí jiných postav v podstatě podvede. Proč se nevěnovat nějaké vážnější figuře? Protože už by to nebylo tak "vtipné," příliš vážné na děj, který se spoléhá na účinek trablů s malými dětmi, tchýní, pronášejících fráze o mužích a mužů, kteří, nevěda kam se posunout, posunují se víceméně jen do hospody? Tohle je ten nejhorší možný výsledek onoho ženského "se svým tělem a životem si můžu dělat co chci." Jenomže to je právě blbost. Pořád jsou tady myslící lidi, diváci i divačky, kteří tuhle papundeklovou seriálovou verzi života (nejhorší od Rodinných pout) odmítnou. Na konci jsem se zaradoval, že aspoň jedna linie končí trošku jako život (odloučení Martina Písaříka), než jsem pochopil, že je to pouze oslí můstek k druhé řadě, která bohudík nepřijde, protože seriál neměl sledovanost. Takový postoj se zase ČT povedl. A k tomu Chinaski, kteří právě začínají svoji 1. signální. (Sviště!) Malinko vybočuje jen Petr Čtvrtníček (až na ty zbytečné komplikace ohledně pletek s pokojskou dva díly před koncem!), který, pokud si některé repliky nepsal sám, vlastně dokazuje, že Lucie Konečná potenciál má, ale má i volnou ruku, kterou jí zajistila předchozí práce (čti: Ordinace v růžové zahradě). JÁ CHCI NORMÁLNÍ, PĚKNEJ BARÁK...VIDĚL JSTE NĚKDY KREML? (21.12.2012)