Zvrátený

Prý jeden z těch filmů, který bude korzovat na hranici snesitelnosti ve světové kinematografii. Oceňuji u něj především hudební stránku, se kterou si Thomas Bengalter z Daft Punk opět vysloveně vyhrál. Oceňuji nápad přijít s takovým příběhem od konce. Zbytek je ale čiré umění a já nevím, proč by se mi to mělo líbit. (19.01.2016)

Už úvodní titulky (tak jednoduché a přitom ve spojení se zvukem tak působivé) daly jasně najevo, že tohle prostě bude tak trochu "jiný" film. Kameraman je bezskrupulózní drzý fracek, který si dělá absolutně co chce a divák mu to buď nehorázně žere, anebo se mu začne obracet žaludek (nejlíp obojí). Děj filmu je jednoduchý (jen zobrazovaný pozpátku), ale přesto působivý - opět díky neuvěřitelné kameře a syrovému naturalismu (viz. např. hned počáteční psychoscény z gayklubu). Hercům se nedá vytknout asi nic, naopak - nekonečně dlouhé záběry bez střihu zvládali víc než dobře. Nejpůsobivější scéna samozřejmě ta v podchodu - postupně mě v sedačce posunula asi o půl metru dopředu (při druhém zhlédnutí už se "posouvalo" trochu jinak, že, Pane). . . . . Závěr: Zvrácený si vůbec nebere servítky a vnímavého diváka si krutě vychutná - byl by však snad ani ne poloviční, kdyby kameraman nevysadil prášky na schizofrenii a maniodepresivní psychózu. (4,5*) . . . . . . Čas všechno zničí... (08.12.2006)

No, tak jsem absolvoval další film "pozpátku" a mé dojmy jsou poněkud, ehm, rozpolcené. Pár pozitivních věcí na Zvráceném je - snaha o syrovou reálnost (byť místy to působí až přehnaně), zajímavá hudba a uvěřitelné herecké výkony. Zápletka není sama o sobě nijak extra zajímavá, proto ji režisér ozvláštnil obrácením děje a hlavně v úvodu filmu (a na konci děje) opravdu zběsilou prací s kamerou. Ta rotující kamera ve mně zanechala bohužel hlubší dojem, než zmíněná syrovost i výborní herci. Ještě teď se mi z ní točí hlava... (04.11.2007)

Po shlédnutí tohoto „hororu“ už chápu, proč je tolika lidmi označován za nestravitelný. Tak první část v baru „Konečník“ byla hodně zmateně natočena, vím že účelně, ale na mě kvůli se nepřehlednosti (na první shlédnutí) působila spíš negativně. Scény s hasičákem a tunelem jsou potom hodně dobře natočeny a slabším povahám můžou film hodně znechutit, já si je užíval. Ke konci filmu přibývá více mluvení, které končí pěkným zakončením. 7/10* (08.05.2010)

Velmi výrazný snímek Irréversible nenechá nikoho chladným. Obzvlášť zaujme kamera, jíž se chopili Benoít Debie a všestranný Gaspar Noé, kteří přicházejí se zcela netradičním snímáním kamery. A to s něčím doposud nevídaným… Trojité salto se šesti vruty (čímž si zajišťují účast na zimních olympijských hrách r. 2006). Ani ponor do gay klubu Rectum nebyl snadný; a aby jejich řiť ustála ten nápor 4% ptactva, byli nuceni zapařit až na šrot. Na řadu přichází i vyhledávaná centrifuga – atrakce určená jen pro stabilní zažívání. Naopak herečtí protagonisté nevybočují… jako vždy exceluje nespoutaný uragán Vincent Cassel, jen Monica Bellucci výjimečně nenastavuje tvářičku, ale prdelku. Moc by mě zajímalo, jak by si ten přihřátej chlívák poradil s obrněným pozadím Jennifer Lopez (sešrotování koulí by nejspíš byl ten nejméně podstatný problém). Zvrácený mě tedy až tak nešokoval, jen mi nepatrně rozbouřil žaludeční šťávy. Ale stejně je Gaspar Noé pořádnej kanec, a zaslouží řádně vyklepat nejtek. (19.11.2011)