Je láska láska?

„Bylo to tak dobrý, měla sem orgasmus! Měla sem svůj první orgasmus za celej život.“ - „Ale, ale...“ - „Jo, já vim, že sem řekla, že to bylo tenkrát, ale to byl...nemyslím si, že tenkrát to byl skutečnej orgasmus. Tohle bylo něco úplně jinýho. Byla to potopa, bylo to něco úplně fantastickýho! Mrzí tě to?“ Což si chce muž od své ženy vyslechnout, zvlášť, pokud předtím přes zeď slyšel, jak silné vyvrcholení s tím druhým chlapem měla…Groteskní, absurdní, úsměvná, i když místy i hořká podívaná. Utopistický život socialistické komunity vystupující proti elitám, měšťáctví je založený na sdílení a svobodě. Což platí i pro „volné“ vztahy, které dokážou být ale i dost komplikované, protože přece nikdo nechce zůstat sám…Díky filmu vím, co znamená si jít „trochu zatesařit“, pochopil jsem, že Pipi Dlouhá punčocha byla obyčejná materialistická kapitalistka, lidé jsou vločkami v kaši, hraní si na Pinocheta je nevinná dětská hra, a Děti z Bullerbynu se dají aplikovat i mimo knižní svět. Závěrečná pasáž je sice naivní, ale příjemně pozitivní, a já filmu ty slušné 4* rád dám. (02.04.2023)

Dobre vystavene komedialne ladene drama ze svedske hipisacke komunity v hezkem retro stylu. Skoda, ze Svedi to s tou laskou a volnomyslenkarskym zpusobem zivota prehnali..., ale o tom tento film neni. Rada zajimavych postav, nekolik vtipnych scen, dobry soundtrack a pozitivni vyzneni celeho filmu slibuje prijemny zazitek. Z hercu jsou nejlepsi decka a Nyqvist. (13.02.2018)

Na začátku musím zmínit, že nebýt závěrečné fotbalové scény, hodnotila bych o hvězdu méně. Začátek měl spád, dělo se spoustu věcí, stejně tak konec. Ale ten prostředek byl takový rozvleklý, moc mě nebavil. Hlavně scény mimo jejich komunitu byly nudnější. Všechny děti hrály výborně. Hodně se mi líbilo, jak se všechny vztahy nějakým způsobem daly do pohybu. Tak teda film doporučuji, ale moc od něj neočekávejte a možná budete mile překvapeni :) (14.01.2013)

Filmy Lukase Moodysona mám opravdu rád a Tillsammans je dalším krásným dílem... Pravda chvílemi jsem se nudil, některé postavičky komunity žijící společně v jednom domě v 70. letech, vycházející z rádoby socialismu, komunismu a feminismu, mi úplně nesedli. Ale optimistickým závěrem jsem se do celého filmu dostal a ta typická Moodysonova opravdovost příběhu mě opět uhranula. (04.07.2008)

Ve výsledku docela fajn, ale nic, co by mě nějakým způsobem zaujalo. Docela se mi zamlouvala myšlenka sledovat počínání plejády opravdu rozdílných postav, které musí žít nahromaděny v jednom domě. Už od začátku je znát, že film vsází na trochu specifický a (minimálně pro mě) trošku nezvyklý styl humoru, který svou přemrštěností někdy funguje, avšak v některých scénách vyznívá trochu rozpačitě. Filmu ani dle mého nepomáhají trošku násilně zakomponované komentáře vůči politice, emancipaci, sexualitě apod. Nejedná se zrovna o něco, co bych v komediích vyhledával – 3* (6/10). (19.11.2014)