Sesang eodiedo eobneun chakhan namja

Jeden, z pro mne nejrozpoluplnějších seriálů. Je to už dávno co jsem ho viděla, ale dost často na něj myslím. Pořád vlastně nevím jestli se mi to líbilo nebo ne. Celkově je to asi nejdramatičtější věc co jsem z JK viděla. Často jsem u některých scén měla zaťaté pěsti a čekala co se za pár vteřin stane. Tak uvidím jaké hodnocení mu dám, až ho ještě někdy shlédnu. (24.01.2015)

Za určitá chování hlavních postav by se měly udělovat fyzické tresty. Fakt. Ohnout přes koleno. Už dlouho jsem v některých momentech netrpěl na scénáristickou impotenci, jako při tomto seriálu. Taková škoda! Chtělo to vyházet několik stupidních chování hlavních hrdinů a maličko upravit charakter jedné postavy. Vyškrtat dialogy jako: "Hej ty! Chci ti něco říci! Chceš to slyšet?" "Nechci slyšet! Trpím/jsi drzý(á)/jak můžeš takhle mluvit/nemáš právo! (obviňovací monolog na pět minut) ".................." (mlčení s x změnami výrazu xichtu a dramatickou hudbou, která signalizuje, že se dotyčný nedozvěděl zásadní informaci) - kvůli takovýmto věcem bych zkopával do kuličky. JENŽE na druhou stranu tento seriál většinu času jede a obsahuje super momenty (moc se mi líbilo, když ji spící hodil do rybníčka a následně pronesl kratší řeč, po které, nejen, že ho nezmlátila, ale celá šokovaná s ním šla pracovat) a vztahy. Když jsem na začátku viděl několk scén ve stylu "hysterická kráva", měl jsem chuť s melodramatem praštit, jenže jsem chtěl vidět Moon Chae-won. Když se objevila, byl jsem z její podstavy nadšen a nemohl se dočkat, jak to bude vypadat, až na sebe ti dva narazí. Když na sebe narazili, líbilo se mi moc. Moon Chae-won měla neuvěřitelně barvitě vytvořenou postavu - krása koukat. V druhé polovině jsem začal vnímat i Park Si-yeon. Zajímavé. Finálně: Něco na 5, něco na 1-2*. Dobrého bylo víc. (29.08.2016)

Podobně jako Mkqp končím předčasně v 9. díle a s jeho názory se z velké části ztotožňuji. Už jsem si docela zvykl, že úvodní zápletky bývají hodně odbyté, krkolomné a nelogické, nicméně tady i scénárista nedokázal využit potencionál příběhu a postrádal jsem dostatečný vývoj událostí, místo toho šlo o nezajímavé plácání se ve vztazích a citech. Herecké výkony z velké části slabé, zejména Lee Kwang-soo zde byl ve vedlejší "zábavné" roli vysloveně trapný, obrovský kontrast s jeho rolí v Dong Yi kde mu to fakt sedlo. Škoda, sledovat se to docela dalo, ale stále jsem čekal, že se děj patřičně rozjede a rozvine, leč marně. (30.08.2020)

Možná budete patřit do stejné skupiny jako já a po shlédnutí několika dílů říkat, jaká je to neskutečná schizárna a jestli to bude takto pokračovat dál, tak zešílíte. Ta stará křivda, za kterou bych se v pozici diváka už dávno pomstila, mě neskutečně dráždila stejně jako chování postav... a co potom ty přímočaré situace nebo SPOILER: další totální ztráta paměti u téže osoby, to už - pozor - můžete pěnit. Přesto všechno nastala chvíle, kdy jsem zhltla několik dílů za sebou a sedly, jak se říká, jako hrnec na p-del. Najednou jsem si zalíbila všechny postavy. Snad jsem konečně pochopila ty vztahy mezi nimi.., snad jsem pochopila Ma-Roo-shio, jehož pasivita (ano, pro mě pasivita, já bych Jae-Hee ze začátku prostě přetrhla) mě totálně ubíjela - ty ztracený léta, medicína,.. Ale i tak jsem to s ním prožívala.. Jae-Hee - s ní jsem neměla takový problém, vždyť ona si šla za svým, skvěle se nesnášela a ještě teď ji nesnáším. Eun-Gi - moje nejoblíbenější - musela jsem si k ní najít cestu, ale rozuměla jsem jí nejvíce... Ale i z tohoto očarování jsem se probudila a závěrečné díly mě utvrdily v tom, že 3 hvězdy jsou akorát a ani dokonalé herecké umění to prostě nezvrátí. I když jsem přežila to jednání postav, tak všeho jiného bylo prostě moc. Ta zápletka se dala pojmout jednodušeji. Hudba, hudba je ale nádherná, nemám slov. (10.03.2013)

Do dílu 18. je to pro mě pětihvězdičková záležitost, která je nejlepší sérií v Koreji roku 2012. Jenže Korejcům tradičně nejde finiš, příliš natahované, překombinované. Zamrzí, že některé naznačené věci ve scénáři později zanikly, případně, některé věci i kromě finiše se daly řešit elegantnější cestou. Tyhle lapsy jsem ochoten odpustit, ani ne proto, že je to hardcore melodrama, ale protože tahle série disponuje mnoha klady. Má potenciál být jednou mramorizována jako klasiky typu Green Rose, Time Between Dog And Wolf. Song Joong-ki válí jako student medicíny Kang Ma Roo, a to neskutečným způsobem, zajímavé střídání poloh bishík/bad boy, kdy stejně tušíte, jak jeho postava dopadne. Nevím, jak to Korejci dělají, ale z jednoduchého příběhu plného typicky korejských ingrediencí i záporů vytřískaly úžasné emoce, napětí. Zásluhu na tom má jak hlavní, tak vedlejší obsazení. Pak Si Yeon jako osudová femma fatale Han Jee Hee, jenže její výkon přebila Moon Chae Won jako Seo Eun Gi, která s ní soupeří. Moon a Song mezi sebou mají opravdu chemii, zaslouženě posbírali za svůj výkon několik cen. Co musím vyzdvihnout je naprosto killer stylový, jednoduchý opening, a především OST co vás sraží mnoha motivy neustále do kolen. Zadumané motivy, osudové motivy, bravurně zaranžovaná komorní smyčcová sekce, akustická kytara, tklivé piano motivy, občas elektrická kytara. Perfektní ost, co jsem dlouho neslyšel, težící jasně i z klasické hudby. Kromě Pak Si Yeon jsem zde nikoho neznal, sázka na málo známé tváře dokonale vyšla a já si trochu rozšířil obzory. Mrzí mě, že je po týdnu sledování konec, stal jsem se dokonale závislým jiný seriál/film/činnost neměla místo. Škoda, že jsem na to nenarazil již dříve...Nicméně časem bude ještě repríza a uvidíme, zda nakonec nenapálím pět hvězd. Mužské zavedené idoly jako Hyun Bin, Kang Dong Won, Jun-Ki Lee aj. mají nyní tvrdou konkurenci. Song Joong-Ki, Micky Yoochun, a ještě jeden teď mi vypadlo jméno. Ale každopádně u mě vítězí Song Joong-Ki, už jdu shánět želízko na kroucení vlasů, kupuji černou košili a kapesní hodinky Innocent... abych vypadal více cool a osudově. (11.01.2013)