Lilya 4 - ever

Tohle je spíš dobrej důkaz toho, že srdcervoucí sociální drama v námětu filmu nezaručuje dechberoucí realizaci na plětně. A promarnit takovou šanci je trestuhodné... Nějakým způsobem mi to přišlo trochu plytký ( nebo jak to říct ). Hlavní hrdinka zvládla svoji roli docela obstojně, ale to ostatní kolem už tolik chvály nezaslouží. Snad jen hudební složka potěšila. (09.09.2009)

Neveselá paneláková postkomunistická realita, kde sa všetko dobré z čias optimistického budovania rozpadlo, všetko zlé zostalo a veľa dobrého ešte neprišlo. Čo zostáva osamoteným dievčatám ako Lilja, ktorú navyše opustí matka s milencom, ktorému prívesok v podobe dospievajúceho dievčaťa príliš nevonia. Teta, ktorá sa stane jej poručníčkou, sa na ňu totálne vyprdne, ponechajúc ju po výmene bytu v poloplesnivej kutici. Peniaze sa pomaly míňajú a ostáva len vlastné telo ako prostriedok obživy. Jediná blízka bytosť je malý chlapec z ulice, čmuchajúci lepidlo. Ako vybŕdnuť z tohto svinstva? Riešenie, zdá sa má v rukách sympatický mladík, ktorý Lilju po jednom nočnom ťahu zoberie autom, zaľúbene ju navnadí na brigádu vo Švédsku, zaobstará i falošný pas. Naivka Lilja sa teší. Výstižne zobrazená šedivá realita panelákových komplexov. Niektoré osudy ľudí v nich žijúcich bez existencie sociálnej siete často končia v sieťach úplne inej spoločnosti. Drsné, výstižné, smutné. (23.02.2005)

Nevyvážené, některé dobré nápady či záběry (npř. zákazníci prostitutky jejíma očima, vybydlené Rusko) a většinou kvalitní výběr hudby střídají chvíle, kdy režisér na můj vkus nepěkně sklouzává až k sebeparodickému kýči (andělská křídla olol). I přesto je ovšem Lilja bez potíží stravitelná i pro tak zásadního odpůrce příběhů o ubohých obětech, které se svým údělem nejsou schopny téměř nic dělat, jako jsem já. Btw. Oksaně Akinshině tu to přes všechna protivenství, kterým byla její postava vystavena, sluší velice velmi. (22.10.2011)

TU A TAM SPOILER: Byl to skvělý film, především po psychologické stránce. Symboliku andělských křídel jakožto nevinnosti a zároveň smrti bych filmu určitě neměla za zlé. Ne všechno musí být beze zbytku surový real - za chvíli bychom se ho beztak přejedli. Trochu mi ale vrtá hlavou ta koprodukce? Proč tam vlastně nejsou Rusi? Prostota a opatrnost snímku mi místy evokovala osvětové filmy. Distribuovali to potom v Rusku?: "Nemyslete si, děvčata, že pojedete do Dánska nebo do Švédska a že tam na vás někdo čeká. Většinou pak budete muset skočit z mostu." Nebo to promítali ve Švédsku a v Dánsku jako: "Milí spoluobčané, odtud se berou ty malé nedospělé broskvičky. Jsou to nešťastné chudé Rusky. Nechoďte po schodišti se sluchátky, abyste mohli slyšet, když buší zevnitř na dveře bytu". Dokážu si představit, že by na to chodily základní a střední školy jako na povinné promítání. Bylo by to rozhodně přijatelnější než omyl naší paňprofesorky, když nás vzala v sekundě na "film o malém chlapci, který nechtěl vyrůst," z čehož se vyklubal Plechový bubínek, což paňpofesorku jistě velmi rozrušilo. (28.07.2014)

Námět i scénář tohoto snímku byly velmi dobré (věřím však, že prapůvodní scénář byl poněkud delší než ten ralizovaný, protože některé otázky nebyly vůbec zodpovězeny, což vedlo k troše nesmyslnosti). Režisér to ale natočil celé špatně. Mě napadá snad 10 různých způsobů, jak to mohl natočit, aby na to divák koukal s vyvalenýma očima. Proč se rozhodl pro takovýto přístup, vůbec nechápu. Režie byla prostě až příliš civilní, až ignoratsky civiní. (03.05.2008)