Metallica: Through the Never

║Rozpočet $18miliónov║Tržby USA $3,422,409║Tržby Celosvetovo $9,085,348▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $415,868 //počet predaných kusov ?║ Tržby za predaj DVD v USA $77,042 //počet predaných kusov ?║ dosť zaujímavá show naokolo koncertu, pre mňa ako nefanúšika to celkom bralo /60%/ (10.06.2014)

Pro mě absolutní velkolepá hudební pecka, která ve mě v kině vzbuzovala pocity vyskočit a začít rozjíždět brutální kotel a ztratit několik končetin. Každý fanoušek bude chrochtat blahem, protože film je v podstatě jen 90. minutový epicky natočený koncert a vedlejší děj zasahuje skutečně minimálně a když už tak bez přestání hudebního doprovodu, výběr songů se povedl, ocenil bych bez problémů i přídavek, nicméně ty nejznámější pecičky zahrány byly a to některé i lépe než na albíčkách( Masters of Puppets). Každopádně se nenechte zblbnout hodnocením, na film nechoďte pokud nemáte skupinu rádi, pokud čekáte nějaký smyslupný příběh, či epické 3D vychytávečky, které vás donutí lítat v kině a blinkat. Trough the Never je zkrátka záležitost čistě hudebního rázu a dá se označit jako hodně brutálně natočený kurevsky dobře zahraný koncert s vedlejší lehce přijebnutou kraťoučkou dějovou linkou, která nijak neurazí. Můj zážitek byl Imaxem silně podtržen, takže doporučuju stažený kinorip smazat, zvednout prdelku a užít si hudební a vizuální orgasmus on the BIG SCREEN. (01.10.2013)

Před dávnými časy, v naší Galaxii, žil jeden mladík, který prošel zajímavým hudebním vývojem. Přes normalizační cajdáky typu Holky z naší školky či Profesor Indigo, začal s nastupující pubertou čím dál více tíhnout k tvrdší hudbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přes tehdy populární domácí rockové či metalové skupiny (Kern, Arakain, Titanic, později třeba Törr), dospěl k proslulým zahraničním kapelám - Metallica, Sepultura, později drsné deathmetalové grupy jako např. Napalm Death, Obituary, Suffocation, Cannibal Corpse, aby následně v druhé polovině devadesátých let, okouzlen světem filmu, začal koketovat nejprve s orchestrální filmovou hudbou a poté s hudbou klasickou. Přestože je dnes po hudební stránce úplně někde jinde než před čtvrt stoletím, s lehkou nostalgií vzpomíná na dobu, kdy se škádlil s přáteli depešáky, neboť mezi metalisty a depešáky panovala svého času stejná rivalita, jako mezi fotbalovými příznivci Sparty a Slavie. Nechal si tehdy narůst dlouhé, opravdu dlouhé vlasy (až po prdel), i v největším letním parnu nosil černé kalhoty, černé tričko a černý kožený křivák, protože správný metloš by se do jiného vohozu prostě neobléknul! Trvalé následky v podobě nebezpečně řídnoucí kštice mu nyní nezbývá než přehlížet, každý si přece musel projít nějakou formou puberty. Ale přestože je onen mladík dnes mužem v nejlepších letech (čti: osmatřicetiletý stařec) a primárně poslouchá zcela jinou hudbu, nenechal si ujít možnost vrátit se o více než dvacet let nazpět v čase a vyrazil do kina na 3D film Metallica: Through the Never. A udělal moc dobře, neboť kvarteto amerických heavymetalových mágů řádilo jako zamlada! Jediné co se mu příliš nezamlouvalo, byla násilně naroubovaná dějová linka se zfetovaným Dane DeHaanem, naštěstí nezabírala víc než cca čtvrtinu stopáže. A zbytek, zbytek byl čirou ódou na metal, na Metallicu, legendu mezi legendami! Verdikt: chvilkového návratu do svého mládí rozhodně nelituje. A 3D koncert Metallicy doporučuje i Vám! (12.05.2014)

Nejsu žádnej metalista, spíš odpůrce. Ale konkrétně Metallicu a pár dalších docela snesu, ba se mi i docela líbí. Nevím, jestli tento unikátní projekt brát jako film - spíš je to záznam koncertu, ale s jakoby takovým meziklipem-videoklipem. Ten je sice zajímavě udělanej, ale pointu nemá - ale měl by mít? Spíš šlo asi o to, navodit tu správnou atmosféru, vystihnout nějaké ty emoce a přiblížit divákovi ten hudební nářez i nějak vizuálně. To se režisérovi Antalovi snad i docela povedlo - k pouličním nepokojům, agresivním demonstrantům a tajemnému koňskému jezdci ale mohli naznačit víc, než jen to vizuálno. I když se s tím Dane DeHaan popasoval docela dobře, vyšumělo mi to celé dost do prázdna. Nemluvě o tom skrytém obsahu tašky, to bylo zklamání největší. I kdyby tam měli mít třeba jen pivo nebo příslušenství k vysavači, to už je jedno, ale mohli aspoň něco ukázat. Hudebně to ale bylo samozřejmě silné, i když jsem znal jen tak polovinu skladeb. A naživo v aréně to muselo mít ještě větší koule. (22.11.2021)

Jelikož mám rád spíše starší tvorbu Metallice, cirka do St. Anger, tak mě tenhle snímek potěšil právě důrazem na staré dobré fláky. Celková kompozice filmu nemá obdoby, takhle propojené klipy jsem ještě neviděl a fakticky jsem zíral celou dobu s otevřenou hubou. Tradičně vypíšu mé favority. Předně to byl Flastr na pupek, Vedle maj rum a Svetr snad mám. Dále potěší nasazení písně Patery a Fuj či třeba Nindža, tys to zvoral. (05.10.2014)